Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Helmut Kohl po válce přispíval organizaci, která podporovala nacistické zločince

Helmut Kohl po válce přispíval organizaci, která podporovala nacistické zločince

Bývalý německý kancléř Helmut Kohl po druhé světové válce finančně přispíval na organizaci podporující nacistické zločince. Kohl byl kancléřem v letech 1982 až 1998, zemřel vloni ve věku 87 let.  Informoval o tom magazín Spiegel.

V podkladech, jejichž původ Spiegel nepřibližuje, Kohl vypráví o tom, že dával asi 200 marek ročně organizaci Hilfswerk Hausser, která vybírala peníze pro uvězněné nacistické zločince a jejich rodiny. Haussera, po němž se organizace od roku 1962 jmenovala, považoval za "slušného chlapa". Hausser byl přitom za války vysoce postaveným členem elitních jednotek Waffen-SS, které se podílely na válečných zločinech.

Pro organizaci Waffen-SS ukázal podle Spiegelu dlouholetý předseda křesťanských demokratů Kohl zvláštní porozumění i v čele německé vlády, když v roce 1985 spolu s tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem navštívil vojenský hřbitov v Bitburgu na západě Německa, kde jsou pohřbeni i příslušníci Waffen-SS.

Záležitost tehdy způsobila mezinárodní skandál. Reagana k odmítnutí návštěvy hřbitova dokonce vyzvali i členové americké Sněmovny reprezentantů. Oba politici nakonec vedle kontroverzního hřbitova navštívili také nacistický koncentrační tábor Bergen-Belsen.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1