Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrozba terorismu a tvrdé bezpečnostní zákony. Pošlapávají lidská práva, nebo jsou nezbytné?

Hrozba terorismu a tvrdé bezpečnostní zákony. Pošlapávají lidská práva, nebo jsou nezbytné?

Paříž, Brusel, Berlín, Nice jsou nejzvučnější jména měst, které se v posledních dvou letech staly terčem teroristického útoku. Vlády evropských zemí začaly na masakry páchané v ulicích velkých měst reagovat rychlým přijímáním nových zákonů, které mají bojovat proti terorismu, usnadnit vyšetřování a uklidnit nervózní obyvatelstvo. Tato opatření ale ve své zprávě kritizuje organizace Amnesty International (AI), která tvrdí, že protiteroristické zákony pošlapávají lidská práva. 

„V návaznosti na sérii hrůzných útoků od Paříže po Berlín vlády narychlo přijaly celou řadu nepřiměřených a diskriminačních zákonů,“ ředitel Amnesty International pro Evropu John Dalhuisen.

Zpráva AI se zaměřila na protiteroristická opatření v celkem 14 evropských zemích, která podle lidskoprávní organizace podrývají princip právního státu, odstraňují soudní kontrolu, omezují svobodu projevu a vystavují obyvatele nekontrolovanému vládnímu dohledu. Amnesty International rovněž kritizuje jejich negativní dopad na cizince a etnické a náboženské menšiny.

„S paušální kritikou AI nesouhlasím, i když uznávám, že některá protiteroristická opatření mohou být zneužita. Osobně nejsem příznivcem příliš velkého omezování svobody projevu a v tomto směru mohu část zprávy AI podpořit,“ řekl pro INFO.CZ politolog se zaměřením na terorismus a extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš.

Právě omezování svobody projevu je jeden z terčů, na který kritika Amnesty International míří. Ve zprávě například píše, že francouzské úřady v posledních dvou letech obvinily stovky lidí včetně dětí z „omlouvání terorismu“, a to například kvůli komentářům na sociální síti Facebook. Za omlouvání terorismu bylo podle AI v roce 2015 vyneseno 385 rozsudků, z toho třetina byla proti nezletilým. Definice toho, co zahrnuje „omlouvání“ je ale podle zprávy velmi široká.

Amnesty International je znepokojeno i dalšími návrhy zákonů, které mají například ve Španělsku nebo Velké Británii kriminalizovat „oslavování terorismu“ a v Německu „propagaci terorismu“.

Organizaci dále vadí dodatky nebo právní předpisy, které „umožní snadnější vyhlášení výjimečného stavu a udělí zvláštní pravomoci bezpečnostním a zpravodajským službám, často s malým nebo žádným soudním dohledem“.

Jak píše Amnesty Internetional, například v Maďarsku může být podle nových zákonů zakázáno veřejné shromažďování, omezena svoboda pohybu nebo zmrazen majetek podezřelých. Ve Francii, kde byl kvůli terorismu výjimečný stav pětkrát prodloužen, mohou být v krajních případech prováděny domovní prohlídky bez soudního příkazu nebo zakázány demonstrace.

Kromě toho AI kritizuje nové zákony, které dávají nové pravomoci bezpečnostním a zpravodajským službám. Země jako je Velká Británie, Francie, Německo, Polsko, Belgie nebo Nizozemí kvůli sledování občanů označuje jako „dozorčí státy“.

„Kritika možností omezit práva za krizových stavů či získávat informace o teroristických skupinách novými způsoby je podle mě neadekvátní. Hrozba terorismu je intenzivní a problémem je i expanze extremismu. To vyžaduje tvrdší zákony než doposud,“ upozorňuje Mareš, podle kterého je ale na druhou stranu dobře, když bude existovat dohled nad tím, aby nebyly zneužívány.

„Problém terorismu ale nevyřeší jen represe, je třeba eliminovat i příčiny, které k eskalaci terorismu vedou,“ dodává odborník na terorismus. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744