Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hrozí válka o Arktidu? Rusko tam žene vojenské síly, sousední země mají obavy

Hrozí válka o Arktidu? Rusko tam žene vojenské síly, sousední země mají obavy

Arktida se pro Rusko stává stále lákavějším cílem. Jsou tam  obrovské zásoby ropy a zemního plynu a díky globálnímu oteplování by se oblast mohla stát i významnou dopravní trasou. Toho si je Moskva dobře vědoma, a v posledních letech zde proto posiluje svou vojenskou přítomnost. Ruské vyzbrojování Arktidy však v sousedních zemích budí obavy. Je Arktida dalším kritickým regionem, kde by se ruské snahy mohly rozhořet v otevřený konflikt?

Letošní oslavy konce druhé světové války byly v Moskvě jako každý rok velkolepé. Kreml totiž Den vítězství chápe nejen jako svátek, kdy si připomene triumf Sovětského svazu nad nacistickým Německem, ale také jako příležitost poslat na Rudé náměstí všechny své tanky a rakety, a demonstrovat tak světu svou sílu. Letos však Kreml překvapil. Během vojenské přehlídky předvedl i systémy protiraketové obrany TOR a Pancir zahalené do bílé a šedé barvy, které slouží jako kamufláž při nasazení v ledové Arktidě.

Přehlídka arktické výzbroje nenechala nikoho na pochybách, že jde o další důkaz ruských snah o posílení přítomnosti kolem zaledněného severního pólu, kde Rusko po několikaletém snažení nově otevřelo i moderní arktickou základnu zvanou Arktický trojlístek. Arktida je v centru zájmu Kremlu především kvůli obrovským zásobám nerostných surovin, jako je ropa a zemní plyn. Moskva si je navíc dobře vědomá, že by díky globálnímu oteplování Arktida mohla být zajímavá také pro lodní dopravu.

Kromě Ruska však oblast obklopuje také řada dalších států, včetně Spojených států, Kanady, Islandu, Norska nebo Finska. A právě těmto zemím velikost kremelské arktické stavby nahání strach. „Jsou znepokojeni tím, že série těchto kroků Ruska může jít nad rámec obrany a být předzvěstí ofenzivních záměrů,“ říká podle serveru The Moscow Times analytik se zaměřením na Arktidu Kenneth Jalowitz, který dříve působil jako americký velvyslanec v Bělorusku a Gruzii.  

Moskva se však snaží obavy sousedů uklidnit. „V Arktidě neexistuje žádný potenciál jakéhokoliv konfliktu,“ prohlásil na jednání Arktické rady, která se konala v polovině května na Aljašce, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Že je pravděpodobnost vojenského konfliktu nízká, se domnívají i vojenští pozorovatelé. „Jednotlivé incidenty jsou mnohem pravděpodobnější – například kolize dvou ponorek,“ říká šéfredaktor magazínu Moscow Defence Brief Andrej Frolov.

Rusko je oproti USA v přesile

Pokud by v krajině věčného ledu zítra vypukla válka, Spojené státy by měly k dispozici jen jeden těžký ledoborec, který by čistil cestu pro válečné lodě – padesát let starou Polární hvězdu. Naopak Rusko, které vlastní ledoborců 40, by do boje šlo o poznání vybavenější. Některé z nich jsou navíc poháněny jadernou energií, díky které jsou schopné urazit velké vzdálenosti a mají obrovskou sílu. Moskva už dala Washingtonu „šachmat“, řekl tento měsíc během diskuze ve Washingtonu admirál a britský velitel pobřežní stráže Paul Zukunft, který přiznává, že ho současná realita nenechává v noci spát.

Mnoho pozorovatelů však snahy Moskvy tak katastroficky jako Zukunft nevidí a tvrdí, že znovuvyzbrojování Arktidy k válce nepovede. Geografie, demografie a historie totiž podle nich Rusko předurčují k vojenské angažovanosti v regionu. Ruské arktické pobřeží je například čtyřikrát delší než to americké na Aljašce a polovina obyvatel Arktidy navíc žije v Rusku.

Z historického hlediska Rusko k přítomnosti v Arktidě vedou pozůstatky studené války, kdy zde Sovětský svaz vybudoval letecké základny a radarové stanice, které měly chránit jeho severní pobřeží. Rusko od té doby našlo nové důvody, proč se zaměřit právě na Arktidu. Ruská ekonomika je totiž silně závislá na těžbě nerostných surovin a Arktida pro něj v tomto smyslu znamená nový cíl, který by mu mohl zajistit další produkci.

Přestože jsou ruské motivy především ekonomické, země v Arktidě posiluje především svou vojenskou přítomnost. V posledních letech Moskva otevřela své staré sovětské základny a staví nové. V současné době Rusko plánuje obnovit 13 leteckých základen a deset radarových stanic a zřídit zde letecké, pozemské i vodní pozorovací systémy. Na těchto základnách budou ozbrojené síly navíc rozmísťovat i protiraketové a protiponorkové obranné síly. Otevřít zde chce také 20 hraničních základen a deset integrovaných záchranných center. To z Ruska dělá jedinou zemi s takto významnými vojenskými silami nasazenými v Arktidě.

Strach nahání hlavně strategické ponorky vybavené nukleárními balistickými raketami. Námořní flotila je však určená pro provoz v Atlantiku, ne pro ledové prostředí Arktidy, a Rusku ani nemá žádnou loď určenou pro arktickou válku ve výstavbě.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1