I Republikáni mají svou „AOC“. Nejmladší americký senátor budí vášně | info.cz

Články odjinud

I Republikáni mají svou „AOC“. Nejmladší americký senátor budí vášně

Nejmladší americká kongresmanka, progresivistka Alexandria Ocasio-Cortezová se za krátkou dobu stačila stát jednou z nejvýraznějších tváří Demokratické strany, která svými mnohdy kontroverzními výroky budí velké emoce. Mají i konkurenční Republikáni ve svých řadách podobně dravou „mladou krev“? Za jejich vlastní verzi AOC by mohl být považován nejmladší senátor Josh Hawley ze státu Missouri. I on umí uchopit moderní témata svérázným způsobem.

Když se nejen ve Spojených státech řekne AOC, snad každý si pod třípísmennou zkratkou okamžitě vybaví Alexandrii Ocasio-Cortezovou. Nejmladší kongresmanka z newyorského Bronxu se během několika měsíců ve vrcholové politice stala fenoménem. Jedni ji zbožňují, druzí jí nemohou přijít na jméno a opovrhují jejími silně levicovými názory a rétorikou. Demokraté v ní ale zároveň nalezli výraznou tvář schopnou vyvolat emoce a nejen oslovit, ale i mobilizovat voliče. 

Většina členů konkurenčních Republikánů AOC kritizuje, ale mnozí z nich zároveň připouští, že i jim samotným by se někdo jejího ražení hodil. Pomyslným želízkem v republikánském ohni by se mohl stát senátor ze státu Missouri Josh Hawley. I on je ve své komoře Kongresu nejmladší, byť ho od Ocasio-Cortezové dělí deset let. I přesto ale dokáže svůj – v porovnání s kolegy senátory mladý – věk zužitkovávat uchopením moderních témat způsobem, který je vlastní spíše současné digitální generaci, než-li dlouholetým senátním matadorům.

Rodákovi z Arkansasu Hawleymu nechybí prestižní vzdělání, vystudoval nejprve historii na Stanfordově univerzitě a posléze s roční zastávkou na londýnské střední škole St. Paul´s School, kde působil jako učitel, získal s výborným prospěchem doktorát práv na Yaleu, kde v průběhu studia mimo jiné sepsal i biografii Theodora Roosevelta. Následovala kariéra asistenta soudců a advokáta v odvolacích sporech, nicméně do povědomí obyvatel státu Missouri se zapsal hlavně jako nejvyšší státní žalobce, kteroužto prestižní funkci zastával od roku 2017 do svého zvolení senátorem. I za krátkou dobu se stihl zapsat jako někdo, kdo dokázal do instituce vnést svěží vítr a zanechal za sebou několik významných případů.

Republikánské voliče oslovil vystupováním proti Obamově zdravotnické reformě, která byla následně zrušena jako protiústavní, i tím, že byl jedním z prvních státních prokurátorů, kteří začali vyšetřovat případy sexuálního zneužívání dětí ze strany kněží nebo farmakologické firmy za utajování rizik spojených s užíváním léků na předpis, jejichž enormní konzumace prohloubila krizi spojenou se zneužíváním opioidů v USA. I díky tomu získal širokou podporu v republikánských primárkách na kandidáta do senátních voleb, do kterých ho podpořily i stranické špičky včetně prezidenta Donalda Trumpa. Hawley nakonec těsně porazil demokratickou senátorku Claire McCaskillovou, která obhajovala svůj mandát již podruhé a těšila se v Missouri poměrně velké popularitě.

Jako senátor se Hawley začal orientovat na téma, které otevřel již z pozice missourského prokurátora, a to na boj proti technologickým gigantům. Za sedm měsíců od složení senátorské přísahy stihl podat již osm návrhů zákonů směřujících k omezení dominantních technologických společností, u poloviny z nich dokonce neváhal spolupracovat ani s opozičními Demokraty.

Detailní pohled na Hawleyho návrhy nicméně odhalí další podobnost s na opačném konci politického spektra stojící Ocasio-Cortezovou – oba dva mladí politici umí být vidět, umí svá témata prodat navenek a sveřepě si za nimi stát, nicméně u obou je patrná jistá míra mladického idealismu a naivity politických nováčků, neboť jejich návrhy mají jen minimální reálnou šanci na to, aby skutečně byly jako zákon schváleny. Není to jen Ocasio-Cortezové radikální Green New Deal, ale i Hawleyho návrh na boj se závislostí na sociálních sítích, který by v praxi znamenal omezení času, který by uživatel na Facebooku či Twitteru mohl trávit. Dobré úmysly jsou v těchto případech poněkud pohřbené pod až zbytečně vyhroceným a neprůchozím řešením.

Hawleymu se však stejně jako AOC nedají upřít ambice, ani to, že se nebojí otevřeně bojovat za něco, čemu by se zkušenější straničtí kolegové obloukem vyhnuli. Hawley přitom v rámci Republikánů není ani zdaleka tak radikální jako Ocasio-Cortezová mezi Demokraty, byť nikterak neslevuje z konzervativních a pravicových postojů, které by volič od zástupce dané strany očekával. Je otevřeně věřícím presbyteriánem, vyslovuje se proti bezbřehému liberalismu a progresivismu a navzdory věku zastává často názory bližší spíše generaci svých rodičů, které ale vhodně zvoleným sentimentem umí prodat i svým vrstevníkům a hlavně i mladším konzervativně smýšlejícím Američanům.

Na to, zda Josh Hawley svůj potenciál republikánského „korunního prince“ naplní, si budeme muset počkat. Ani u Alexandrie Ocasio-Cortezové není ani zdaleka jisté, zda její zářící hvězda nezhasne stejně rychle, jako se v loňském roce rozsvítila. Kroky obou mladých nadějí ale bude zajímavé sledovat. I kdyby se sami nakonec nestali stranickými lídry, jisté je, že svými kroky vyšlapávají cestičku americké politice nové generace. A vlastně nejen americké.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud