Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Imigranti v Česku ráj na zemi nenajdou, ukázala studie. Lépe se mají v Maďarsku i Polsku

Imigranti v Česku ráj na zemi nenajdou, ukázala studie. Lépe se mají v Maďarsku i Polsku

Podmínky, které Česko nabízí přistěhovalcům, jsou mírně řečeno chabé. Ukazuje to nejnovější studie zavedeného amerického časopisu U.S. News & World Report, která porovnala život cizinců v celkem 80 zemích světa. Česko skončilo až 50. – předběhly ho i Polsko a Maďarsko, které jsou za přístup k migrantům terčem časté kritiky západoevropských zemí. Nejlépe se mají přistěhovalci ve Švédsku, Kanadě, Austrálii a Německu. O žebříčku informoval deník The Washington Post.  

Studie sledovala v každé z vybraných zemí několik ukazatelů včetně ekonomické stability, rovnosti příjmů a podmínek na trhu práce. Autoři výzkumu se obrátili na více než 21 tisíc vedoucích představitelů firem i na širokou veřejnost. Propůjčili si také údaje o migraci od Světové banky a OSN.

„Naše metodologie se nezaměřovala výslovně na uprchlíky, vzala ale v potaz imigrační politiky a integrační opatření od OSN,“ říká americká reportérka Deidre McPhillipsová, která se na vytváření žebříčku podílela. „V tomto projektu bylo naším cílem zaměřit se na ekonomické aspekty imigrace a na dopady, které by to mohlo mít na vnímání postavení země ve světě,“ dodala.

Pro Česko, které skončilo 50., výsledek příznivý není a o několik příček líp se umístily země, jako Slovinsko (29.), Ukrajina (31.), ale i autoritářské Bělorusko (38.). O něco lépe dopadli i čeští kolegové z Visegrádské skupiny – Polsko (43.) a Maďarsko (47.). Slovensko se do seznamu 80 zemí nevešlo.

Spojené státy, které díky masovému přistěhovalectví v podstatě vznikly a odkud autoři studie pocházejí, skončily sedmé. Země si podle autorů pohoršila kvůli přetrvávající ekonomické nerovnosti, která imigrantům ztěžuje život.

Právě kvůli imigraci se novopečený americký prezident Donald Trump před nedávnem obul do favorita žebříčku – Švédska. V únoru prohlásil, že přistěhovalectví vedlo v otevřeném severoevropském státě k problémům a že by Švédsko mělo sloužit jako vzorový model toho, jak by se v přijímání migrantů Spojené státy nikdy neměly chovat. „Přijali velké množství lidí a mají problémy, které ani nepovažovaly za možné,“ řekl tehdy Trump, čímž vyvolal ve Švédsku pobouření.

Země, která se umístila na vrcholu žebříčku, se v posledních několika letech stala oblíbenou cílovou stanicí pro uprchlíky z Afriky a Blízkého východu. V roce 2015 přijala v přepočtu na počet obyvatel dokonce víc běženců než kterýkoliv jiný evropský stát.

Švédsko však nebyla jediná severská země, jejíž podmínky pro přistěhovalce byly ohodnoceny jako jedny z nejlepších. Norsko, Finsko a Dánsko se zařadily mezi deset nejlepších díky rovnosti v příjmech. Kanada a Švýcarsko vynikaly zase díky integračním opatřením, jako je výuka jazyků. Kvůli špatným výsledkům v imigrační politice skončila až na 17. místě Velká Británie – země prý před imigranty upřednostňuje vlastní občany. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1