Indické peklo: Rostoucí teploty mohou člověka zabít za 6 hodin, v některých městech nepůjde žít | info.cz

Články odjinud

Indické peklo: Rostoucí teploty mohou člověka zabít za 6 hodin, v některých městech nepůjde žít

Indické úřady oznámily, že se jim letos podařilo výrazně snížit úmrtnost lidí během letních veder. Jednoduše a levně. Dlouhodobě ale Indy ohrožuje rostoucí teplota, která v kombinaci s vysokou vlhkostí zabije i zdravého člověka za šest hodin.

Když v roce 2015 zemřelo během vlny veder v Indii minimálně 2300 lidí, indické úřady se rozhodly, že se pokusí vysokou úmrtnost snížit. Loni bylo úřadům nahlášeno „jen“ něco okolo dvou set úmrtí kvůli vysokým teplotám a letos to je zatím 11 lidí. Na konci tohoto měsíce by pravidelný monzun měl přinést ochlazení a tak toto číslo už příliš nestoupne. Počet vážných zdravotních problémů kvůli horku klesl z loňských 40 tisíc případů na letošních něco málo přes tisíc, uvedla televizní stanice CNN s odvoláním na indické úřady.

Sucho je větší hrozba než terorismus a migrace. I v Česku může nastat „den nula“ autor: INFO.CZ

Jde ale jen o dočasné vítězství. Počet obětí veder v budoucnu poroste nebo se budou muset lidé z rozsáhlých oblastí Indie a také sousední Bangladéše a Pákistánu odstěhovat. Zatímco dnes se občas s extrémním vedrem setkají dvě procenta indické populace, na konci století to už bude 70 procent obyvatel Indie, která má dnes přes miliardu občanů. S velkou pravděpodobností to bude mí negativní dopad na jejich zdraví. Tam, kde dnes žijí dvě procenta nejohroženější populace, budou dokonce tak extrémní teploty, že je nepůjde přežít bez klimatizace, uvádí studie publikovaná loni v prestižním časopise Science Advances

Podle jiných propočtů půjde o čtyři procenta obyvatel, zejména v okolí velkých řek, jako je Ganga nebo Indus. Kombinace vlhkosti a vysoké teploty tam dosáhne takové úrovně, že se lidské tělo už nedokáže samo ochlazovat ani ve stínu a zdravý člověk do šesti hodin zemře. I pokud se nebude vůbec hýbat. Nemocní, staří lidé a děti zemřou ještě dříve. Další dopady to bude mít na zemědělství, což podle Světové banky výrazně sníží životní úroveň asi 800 milionů lidí. Už nyní podle některých průzkumů výrazně roste sebevražednost mezi indickými zemědělci, kterým klesá kvůli suchu úroda. Mezinárodní organizace práce zase uvádí, že se velmi výrazně kvůli vedru sníží produktivita práce a dopady se projeví i ve stavebnictví a v průmyslu.

Nyní se indické úřady snaží snížit počet úmrtí z vedra upozorňováním na nebezpečí dehydratace, rozdávání pitné vody v některých městech zdarma, výsadba stromů a natírání střech světlými barvami, což může snížit teplotu uvnitř budov o zhruba jeden stupeň, uvádí list The Guardian. Nemocnice navíc dostaly výbavu pro nakládání s dehydrovanými pacienty. Pro lidi žijící na ulici nebo v domech bez klimatizace jsou v některých městech otevřeny místa se zapnutou klimatizací, například úřední budovy. Ve městě Ahmedabád takto využívají i obchodní domy a klimatizované chrámy. Opatření koordinuje úřad pro zvládání katastrof při indickém ministerstvu vnitra a jeho cílem je snížit počet úmrtí kvůli vedru v zemi na nulu.

Jenže s vzrůstající průměrnou teplotou tato opatření nebudou stačit. Jak ukazují záznamy Indického meterologického úřadu, průměrné teploty ve velkých částech Indie rostou už od začátku devadesátých let a nárůst zrychlil v posledním desetiletí. Častější a intenzivnější jsou také vlny extrémních veder. Pro zabránění dalším lidským obětem tak bude potřeba buď rychle zastavit globální oteplování a tedy omezit produkci skleníkových plynů nebo vystěhovat lidi z rozsáhlých oblastí či zavést ve všech domech, továrnách a veřejných prostorech klimatizaci.

 V prvním případě vědci předpokládají, že by teploty dosáhly svého vrcholu v roce 2040 a pak by klesaly. Oblasti v okolí Gangy a Indu by sice zůstaly obyvatelné, ale klima tam by po několik desetiletí těžce poškozovalo lidské zdraví. Znamenalo by to tak vyšší náklady na zdravotnictví a je pravděpodobné, že část lidí by raději odešla do jiných částí Indie či Pákistánu. V druhém, méně optimistickém případě, bude možné v těchto oblastech žít jen za předpokladu, že se lidé po dobu veder budou pohybovat v klimatizovaných prostorách. Není ovšem jasné, zda to lze zařídit, když část obyvatel těchto území nemá přístup ani k elektřině.

Dalším problémem je, že nikdo zatím neví, jak přesně zapůsobí vlny veder na zvířata a volně rostoucí rostliny. Může to vést ke změnám, které ovlivní tamní klima včetně srážek a dále tak omezí zemědělskou produkci. Písečné a prachové bouře nebo naopak lijáky a sesuvy půdy a bahna zase mohou zkomplikovat dopravu a tím i průmyslovou výrobu závislou na dodávkách dílů z jiných částí země. K tomu je třeba připočíst nepravidelnost počasí.  Například i loňský a letošní pokles úmrtnosti způsobené extrémním horkem v Indii je třeba připsat nejen vládním opatřením, ale také tomu, že se tyto vlny veder liší intenzitou a dobou trvání od předchozích, řekl televizi CNN Hem Dholakia z indického think-tanku Council of Energy, Environment and Water. Jinak řečeno, letos nebyla vedra tak hrozná, ale už v příštích letech to může být jiné.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud