Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Indické peklo: Rostoucí teploty mohou člověka zabít za 6 hodin, v některých městech nepůjde žít

Indické peklo: Rostoucí teploty mohou člověka zabít za 6 hodin, v některých městech nepůjde žít

Indické úřady oznámily, že se jim letos podařilo výrazně snížit úmrtnost lidí během letních veder. Jednoduše a levně. Dlouhodobě ale Indy ohrožuje rostoucí teplota, která v kombinaci s vysokou vlhkostí zabije i zdravého člověka za šest hodin.

Když v roce 2015 zemřelo během vlny veder v Indii minimálně 2300 lidí, indické úřady se rozhodly, že se pokusí vysokou úmrtnost snížit. Loni bylo úřadům nahlášeno „jen“ něco okolo dvou set úmrtí kvůli vysokým teplotám a letos to je zatím 11 lidí. Na konci tohoto měsíce by pravidelný monzun měl přinést ochlazení a tak toto číslo už příliš nestoupne. Počet vážných zdravotních problémů kvůli horku klesl z loňských 40 tisíc případů na letošních něco málo přes tisíc, uvedla televizní stanice CNN s odvoláním na indické úřady.

720p 360p
Sucho je větší hrozba než terorismus a migrace. I v Česku může nastat „den nula“

Jde ale jen o dočasné vítězství. Počet obětí veder v budoucnu poroste nebo se budou muset lidé z rozsáhlých oblastí Indie a také sousední Bangladéše a Pákistánu odstěhovat. Zatímco dnes se občas s extrémním vedrem setkají dvě procenta indické populace, na konci století to už bude 70 procent obyvatel Indie, která má dnes přes miliardu občanů. S velkou pravděpodobností to bude mí negativní dopad na jejich zdraví. Tam, kde dnes žijí dvě procenta nejohroženější populace, budou dokonce tak extrémní teploty, že je nepůjde přežít bez klimatizace, uvádí studie publikovaná loni v prestižním časopise Science Advances

Podle jiných propočtů půjde o čtyři procenta obyvatel, zejména v okolí velkých řek, jako je Ganga nebo Indus. Kombinace vlhkosti a vysoké teploty tam dosáhne takové úrovně, že se lidské tělo už nedokáže samo ochlazovat ani ve stínu a zdravý člověk do šesti hodin zemře. I pokud se nebude vůbec hýbat. Nemocní, staří lidé a děti zemřou ještě dříve. Další dopady to bude mít na zemědělství, což podle Světové banky výrazně sníží životní úroveň asi 800 milionů lidí. Už nyní podle některých průzkumů výrazně roste sebevražednost mezi indickými zemědělci, kterým klesá kvůli suchu úroda. Mezinárodní organizace práce zase uvádí, že se velmi výrazně kvůli vedru sníží produktivita práce a dopady se projeví i ve stavebnictví a v průmyslu.

Nyní se indické úřady snaží snížit počet úmrtí z vedra upozorňováním na nebezpečí dehydratace, rozdávání pitné vody v některých městech zdarma, výsadba stromů a natírání střech světlými barvami, což může snížit teplotu uvnitř budov o zhruba jeden stupeň, uvádí list The Guardian. Nemocnice navíc dostaly výbavu pro nakládání s dehydrovanými pacienty. Pro lidi žijící na ulici nebo v domech bez klimatizace jsou v některých městech otevřeny místa se zapnutou klimatizací, například úřední budovy. Ve městě Ahmedabád takto využívají i obchodní domy a klimatizované chrámy. Opatření koordinuje úřad pro zvládání katastrof při indickém ministerstvu vnitra a jeho cílem je snížit počet úmrtí kvůli vedru v zemi na nulu.

Jenže s vzrůstající průměrnou teplotou tato opatření nebudou stačit. Jak ukazují záznamy Indického meterologického úřadu, průměrné teploty ve velkých částech Indie rostou už od začátku devadesátých let a nárůst zrychlil v posledním desetiletí. Častější a intenzivnější jsou také vlny extrémních veder. Pro zabránění dalším lidským obětem tak bude potřeba buď rychle zastavit globální oteplování a tedy omezit produkci skleníkových plynů nebo vystěhovat lidi z rozsáhlých oblastí či zavést ve všech domech, továrnách a veřejných prostorech klimatizaci.

 V prvním případě vědci předpokládají, že by teploty dosáhly svého vrcholu v roce 2040 a pak by klesaly. Oblasti v okolí Gangy a Indu by sice zůstaly obyvatelné, ale klima tam by po několik desetiletí těžce poškozovalo lidské zdraví. Znamenalo by to tak vyšší náklady na zdravotnictví a je pravděpodobné, že část lidí by raději odešla do jiných částí Indie či Pákistánu. V druhém, méně optimistickém případě, bude možné v těchto oblastech žít jen za předpokladu, že se lidé po dobu veder budou pohybovat v klimatizovaných prostorách. Není ovšem jasné, zda to lze zařídit, když část obyvatel těchto území nemá přístup ani k elektřině.

Dalším problémem je, že nikdo zatím neví, jak přesně zapůsobí vlny veder na zvířata a volně rostoucí rostliny. Může to vést ke změnám, které ovlivní tamní klima včetně srážek a dále tak omezí zemědělskou produkci. Písečné a prachové bouře nebo naopak lijáky a sesuvy půdy a bahna zase mohou zkomplikovat dopravu a tím i průmyslovou výrobu závislou na dodávkách dílů z jiných částí země. K tomu je třeba připočíst nepravidelnost počasí.  Například i loňský a letošní pokles úmrtnosti způsobené extrémním horkem v Indii je třeba připsat nejen vládním opatřením, ale také tomu, že se tyto vlny veder liší intenzitou a dobou trvání od předchozích, řekl televizi CNN Hem Dholakia z indického think-tanku Council of Energy, Environment and Water. Jinak řečeno, letos nebyla vedra tak hrozná, ale už v příštích letech to může být jiné.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1