Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Indonéská sopka Sinabung přišla při erupci o vrchol. Oblak popela dosáhl výšky sedmi kilometrů

Indonéská sopka Sinabung přišla při erupci o vrchol. Oblak popela dosáhl výšky sedmi kilometrů

Sopka Sinabung na indonéském ostrově Sumatra přišla při pondělní mohutné erupci o svůj vrchol. Informovala o tom dnes agentura AP. Vulkán se po několika staletích klidu probudil k životu v roce 2010 a od té doby je aktivní.

V pondělí ráno sopka Sinabung vychrlila oblak popela sahající do výšky sedmi kilometrů. Popel ze sopky se dostal až k městu Lhokseumawe ležícímu více než 260 kilometrů severozápadně. Úřady vyhlásily na ostrově Sumatra nejvyšší stupeň varování pro leteckou dopravu.

Na videonahrávkách jsou zachyceny děti prchající ze školy, která leží mimo zapovězenou zónu kolem vulkánu. Erupce však nikoho nezranila. Z fotografií sopky před výbuchem a po něm je ale patrné, že erupce připravila vulkán o jeho špičku. "Vrchol sopky byl zcela zničen," uvedlo indonéské vulkanologické centrum. Vulkanolog Devy Kamil Syahbana prohlásil, že ze sopky zmizelo 1,6 milionu metrů krychlových hmoty.

Sopka vysoká 2600 metrů nevykazovala žádnou činnost téměř čtyři století. V srpnu 2010 se však probudila, což tehdy stálo život dvě osoby a dalších 30 tisíc lidí muselo utéci do bezpečí. Další silná erupce nastala v únoru 2014, kdy přišlo o život 16 osob. Sinabung patří mezi více než 120 aktivních vulkánů v Indonésii.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1