Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

INFO.CZ v epicentru: Trump a jeho kamarád Kim. Vychvalované prohlášení jsou jen prázdné sliby

INFO.CZ v epicentru: Trump a jeho kamarád Kim. Vychvalované prohlášení jsou jen prázdné sliby

Po mimořádně sledovaném čtyřhodinovém jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem se americký prezident Donald Trump tvářil viditelně potěšeně. Setkání v Singapuru podle něj bylo úspěšnější, než kdokoliv čekal. Výsledný dokument ale ukazuje spíš opak, jakkoli ho Trump vychvaluje do nebes. Text plný obecných a nezávazných vět značí jediné: Jednání budou pokračovat a Kim si své atomovky zatím ponechá.

Podle expertů byl tenhle summit prostě odsouzen k úspěchu. Jak severokorejský vůdce Kim Čong-un, tak americký prezident Donald Trump podle nich do historicky prvního setkání vůdců obou zemí investovali takovou energii a vsadili značnou část své prestiže a důvěryhodnosti, že prostě potřebovali úspěch. Jakýkoliv. Třeba jen naoko, ale hlavně, aby ho mohli prodat doma, před obyvateli svých zemí. Aby tak mohli posílit svou popularitu a v Kimově případě i moc. A tyhle předpovědi se do puntíku vyplnily.

Závěrečnou deklaraci, kterou podepsali oba státníci, Kim a Trump označili za historickou s tím, že přinese velké změny. Navíc podle Trumpa spolu s Kimem navázali skvělé vztahy. Trump, který ještě nedávno nazýval Kima „Rakeťákem“ a tvrdil, že ho zničí, se na první pohled rozplýval z jednání s brutálním diktátorem, který ještě nedávno hrozil USA a jejich spojencům jadernou zkázou. Podle něj to bylo „fantastické setkání“ a Kim se velmi a velmi stará o svůj národ. Takové konstatování je u zastánce národních zájmů Trumpa velkým vyznamenáním.

Jenže závěrečná deklarace neobsahuje žádná čísla a závazné termíny. Severní Korea se v ní zavázala ke „kompletní denuklearizaci Korejského poloostrova“. Jde ale jen o zopakování závazku, který ohlásila po jednání s Jižní Koreou v dubnu tohoto roku. Navíc je známo, že pod denuklearizací si obě strany představují něco jiného: USA úplné, kontrolované a rychlé jaderné odzbrojení Severní Koreje, Severní Korea naopak dlouhý proces, který se může protahovat do nekonečna. V deklaraci je ale dále uvedeno, že Trump se zavázal, že poskytne severokorejskému režimu za USA bezpečnostní záruky a Kim Čong-un právě výměnou za to potvrdil svůj závazek k denuklearizaci.

Trump později dodal, že sankce vůči KLDR zůstanou v platnosti, dokud denuklearizace skutečně nezačne. Následovalo ale další silné gesto vstřícnosti, když potvrdil, že USA pozastaví společná cvičení s jihokorejskou armádou, která Pchjongjang opakovaně kritizoval.

Trump to bude svým příznivcům ve Spojených státech prodávat tak, že Kim se mu zavázal k tomu, že se rychle zbaví jaderných zbraní. Protože dostane slib, že ho USA nenapadnou a nezbaví vlády. Postup jaderného odzbrojení, zřejmě i s přesnými daty, má se Severní Koreou dojednat americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Jenže to je jen odsunutí problému se severokorejskými jadernými zbraněmi do budoucna, nikoliv jeho řešení. Navíc severokorejský diktátor Kim Čong-un několikrát prostřednictvím svých podřízených naznačil, že nevěří americkým slibům, a jeho domácí projevy ke špičkám režimu se dají číst tak, že si arzenál ponechá.

Kim bude naopak doma tvrdit, že dosáhl toho, že Severní Koreu berou Spojené státy jako sobě rovného partnera a že z toho dokonce bude mít ekonomický zisk. Jde o něco, co se nepovedlo ani jeho otci Kim Čong-ilovi ani jeho dědovi Kim Ir-senovi po kterých zdědil vládu.

Severokorejská vlajka vlála na místě setkání vedle té americké, oba státníci se skutečně zdáli jako rovní partneři. Ve společném prohlášení je pasáž, že USA a Severní Korea „mezi sebou vybudují nové vztahy v souladu s touhou obou národů po míru a prosperitě“. To se dá číst tak, že USA už nebudou označovat Severní Koreu za krvavou diktaturu, s níž se nejedná, ale za normální zemi. A že pomohou zrušit mezinárodní ekonomické sankce uvalené na Severní Koreu kvůli její výrobě raket a jaderných zbraní. Nabízí se kritický pohled, že se jedná o nemístnou legitimizaci brutálního režimu a že Kimovi vše tak nějak příliš snadno „prošlo“.

Trump se pak může pochlubit v USA ještě tím, že dostane domů ostatky padlých a zajatců z korejské války z let 1950–1953. Ve Spojených státech je to stále citlivé téma, na kterém se dají získat politické body. Ostatky svých padlých z dávné války získá i Kim. Tomu je to však pravděpodobně jedno. Podle všech známek mu rozhodně nejde o blaho svého lidu, jak tvrdil Trump, ale spíše o zachování své moci. K tomu kosti padlých a zejména zajatců nepotřebuje, zvláště když se severokorejský režim na válečné zajatce díval jako na zrádce.

Oba státníci si tak přivezou domů dojem toho, že zvítězili. Je dokonce pravděpodobné, že jejích setkání zmírní napětí na Korejském poloostrově. Ale problém s tím, že Severní Korea ovládaná nevyzpytatelný diktátorem má jaderné zbraně, to nevyřeší. Následná jednání se potáhnou ještě dlouho a jejich výsledek je rozhodně nejistý. Pokud by někdo chtěl srovnat výši zisku obou vůdců, více kladných bodů si odváží ze Singapuru Kim Čong-un. Už není mezinárodní vyvrhel, může se těšit na odstranění mezinárodních sankcí, získal uznání Spojených států a USA mu nevyčítají vraždění vlastních obyvatel či únosy cizinců. Trump si do Ameriky odváží spíše nezávazné sliby a dost možná také šrám v očích těch, kdo nehodlají totalitní KLDR brát tak lehce na milost.

Summit Kim Čong-Una a Donalda Trumpa v Singapuru. Jakým autem přijel severokorejský diktátor? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1