INFO.CZ v izraelském Sillicon Valley: Špehovat opozici v diktaturách nepomáháme | info.cz

Články odjinud

INFO.CZ v izraelském Sillicon Valley: Špehovat opozici v diktaturách nepomáháme

REPORTÁŽ | Izraelské Sillicon Valley v Negevské poušti se opírá o unikátní symbiózu armády, akademické sféry a byznysu. Město, kde ještě před pár desítkami let dávaly lišky dobrou noc, se proměnilo v bující technologické centrum s důrazem na kybernetickou bezpečnost.

Na obří plazmové obrazovce s mapou světa vybíhají čáry z USA směrem do Izraele a u stolů s počítači sedí mladí lidé, jejichž úkolem je zaznamenávat právě probíhající počítačové útoky na židovský stát. Jsme v Izraelském národním direktoriátu pro kybernetickou bezpečnost v Beer Ševě, jehož úkolem je chránit izraelský kybernetický prostor.

„Ta mapa je spíš pro ilustraci, skutečný původce útoků může sídlit úplně jinde,“ vysvětluje průvodce ostře střeženým centrem skupině novinářů, v níž byl i reportér INFO.CZ. Už u vchodu musejí všichni hosté odevzdat mobilní telefony i veškerá nahrávací zařízení – bezpečnostní opatření odpovídají stupni rizika, které kybernetické útoky představují.

„Izrael je v oblasti kybernetické bezpečnosti velmi specifický. Spolu s Jižní Koreou a Ukrajinou jsou frontovými státy,“ říká Robert Kahofer z českého Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který se v příštím roce stane dalším českým kybernetickým atašé v Izraeli.

„Hlavní kybernetickou hrozbu na Blízkém východě představuje Írán a jeho zástupci,“ prohlásil během telavivské konference Cyber Week Jigal Unna, šéf výše zmíněného kybernetického ředitelství. Nutno dodat, že jeho úřad spadá přímo pod kancelář premiéra Benjamina Netanjahua, pro něhož je Írán také hlavním nepřítelem a tématem prakticky všech veřejných projevů.

Loni vyšel v deníku Haarec kritický text, v němž se o Unnově úřadu mluví jako o „loutce tajné služby Šin Bet“. Úřad je prý plný bývalých agentů Šin Bet a Mosadu a zajímá se především o útoky přicházející z Íránu, podle politického zadání premiéra.

Škody z kriminality se počítají v trilionech

Vedle kyberútoků ze strany států i různých nepřátelských skupin jsou ale stále nejčastější motivací hackerů peníze. Roční ztráty z počítačové kriminality se počítají v trilionech dolarů. „Nedávný útok na jednu norskou továrnu způsobil škody ve výši 42 milionů eur,“ uvádí příklad jeden z pracovníků beerševského úřadu.

I proto zřídily izraelské úřady krizovou linku 119, na kterou se mohou obrátit firmy i jednotlivci ve chvíli, kdy zjistí, že jsou vystaveni kybernetickému útoku. Číslo je určeno pouze pro civilisty, armáda si ochranu svého virtuálního prostoru řeší sama. Na otázku novinářů, zda na krizovou linku nevolají i zoufalci, kteří si nevědí rady s poruchou tiskárny nebo podobnými problémy, kroutí průvodce hlavou: „Samozřejmě jsme pár takových hovorů přijali, bylo jich ale málo. Lidé rychle pochopili, k čemu číslo slouží.“

O samotné Beer Ševě ležící v Negevské poušti mluví Izraelci jako o budoucím Silicon Valley pro kybernetickou bezpečnost. Izrael je v tomto oboru světovou dvojkou po Spojených státech a právě v Beer Ševě má rychle se rozvíjející byznys ideální podmínky. Město, které mělo ještě počátkem 60. let pouhých 40 tisíc obyvatel, je dnes pulzujícím technologickým centrem, v němž žije přes 200 tisíc lidí.

Základem zdejšího kybernetického ekosystému – jak Izraelci svůj systém nazývají – je úzké propojení mezi Ben Gurionovou univerzitou a byznysem. Zatímco na univerzitě funguje výzkumné centrum pro kybernetickou bezpečnost, ve městě sídlí mnohé izraelské i mezinárodní společnosti, jako je Paypal, Deutsche Telecom, IBM, Microsoft nebo třeba Lockheed Martin.

Izraelská armáda sem rovněž přemístila své prestižní technologické jednotky, jejichž vojáci přecházejí plynule mezi soukromým a státním sektorem, oba pak zásobuje svými absolventy výše zmíněná univerzita. Izrael je zemí, která je na prvním místě na světě v podpoře R&D firem (výzkum a vývoj v počítačové oblasti, pozn. red.), což svědčí i místní start-upové scéně. Jen v oboru kybernetické bezpečnosti zde ročně vzniká na čtyři desítky společností.

Podle Sagiho Dagana z izraelského úřadu pro inovace investovala vláda v loňském roce do inovací celkem 500 milionů dolarů, desetina z toho šla na kybernetickou bezpečnost. „Jsme velmi kapitalističtí, peníze dáváme jen těm nejlepším,“ vysvětluje Dagan.

Prodávají Izraelci technologie diktaturám?

V poslední době se v souvislosti s izraelskými technologiemi objevily také informace, které ukazují bující izraelský byznys v poněkud jiném světle. Konkrétně šlo o využití izraelských systémů na sledování e-mailové komunikace při vraždě saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího.

Vyšetřování zločinu na istanbulském konzulátě totiž ukázalo, že saúdskoarabské tajné služby využívaly ke sledování novináře izraelský špionážní software Pegasus firmy NSO Group. Pegasus infikuje telefon dotyčného pomocí linku, který přijde sms zprávou a uživatel telefonu ho zkusí otevřít. Celý obsah jeho telefonu je pak k dispozici uživatelům softwaru, píše server The Times of Israel.

Firma NSO Group v souvislosti s těmito zprávami přerušila obchody se saúdskoarabskými klienty. Podle televize Channel 12 si pak měla na vyšetřování případu najmout kontroverzní firmu Black Cube, známou například pokusem o diskreditaci miliardáře a filantropa George Sorose.

„Mezi těmito dvěma společnostmi je nutno rozlišovat. Zatímco NSO Group se pohybuje v mezích zákona, Black Cube je na jejich hraně, nebo i za ní,“ říká Dagan. On i další izraelští představitelé tvrdí, že vývoz technologií podléhá přísné státní kontrole a že stát vyváží pouze ty, které slouží k obraně. Přítel zavražděného Saúdského Araba nicméně podal na NSO Group loni v prosinci žalobu.

Spolupráce s Českem

Jedním ze států, které figurují v powerpointové prezentaci beerševského úřadu jako ty spolupracující, je i Česká republika. Ta letos vyslala na telavivský Cyber Week své zástupce z NUKIB. „Jednali jsme s představiteli národního kybernetického direktoriátu, který vznikl 1. ledna 2018. Navazujeme tak na předchozí spolupráci, jež začala v roce 2013,“ přibližuje Robert Kahofer, jeden z účastníků mise. Izraelci podle něj ocenili varování, které vydal před časem NÚKIB kvůli riziku představovaném čínskou firmou Huawei.

Post kybernetického atašé v Tel Avivu, který příští rok převezme, vznikl před třemi lety. Zatímco Ministerstvo zahraničních věcí ČR poskytuje kancelář a logistiku, plat atašé hradí NÚKIB. „Mým úkolem bude udržovat kontakty s partnerským izraelským úřadem, akademickou sférou, vypracování analýz a předávání informací, ale také přípravy studijních pobytů a stáží pracovníky NÚKIB v Izraeli,“ vysvětluje Kahofer svou budoucí roli.

O masivní státní podpoře kybernetické bezpečnosti, jakou viděli v Izraeli, se ale pracovníkům NÚKIB může jen zdát. „Nyní u nás pracuje asi 200 lidí, plánujeme ale úřad rozšířit na dvojnásobek. Brzdí nás však ministerstvo financí, místo 48 slíbených tabulkových míst jsme nyní dostali jen osm,“ krčí rameny mluvčí úřadu Radek Holý. „Stále více nám chybí lidi, další můžou kvůli přepracovanosti odejít,“ varuje mluvčí, podle něhož dělá NÚKIB Česku solidní jméno. Evropská komise prý úřad požádala, aby připravil kybernetické cvičení pro státy Východního partnerství.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud