Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Iráčané drží na severu země stovky žen a dětí islamistů. Jsou mezi nimi i japonské muslimky

Iráčané drží na severu země stovky žen a dětí islamistů. Jsou mezi nimi i japonské muslimky

Irácké ozbrojené síly drží v táboře pro vysídlené v severním Iráku přes 1300 žen a dětí - rodin bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), informovala dnes agentura AP. Vzdaly se kurdským silám na konci srpna poté, co irácká armáda extrémisty vytlačila z města Tal Afar ležícího na východ od Mosulu. Ženy a děti nebudou obviněny z žádných zločinů a pravděpodobně budou poslány do svých domovských zemí, uvedly zdroje z irácké armády.

Celkem 1333 žen a dětí pochází ze 14 zemí, hlavně ze střední Asie, Ruska a Turecka. Některé z nich jsou původem i z Japonska a Jižní Koreje.

Do Iráku a Sýrie přicestovaly do samozvaného kalifátu IS desítky tisíc cizinců. Území ovládané IS se za poslední dva roky vlivem tažení iráckých a syrských sil povážlivě zmenšilo.

„V Ázerbájdžánu jsme nemohly praktikovat své náboženství. Nemohly jsme nosit nikáb (závoj zastírající tvář), protože rozvědka měla své lidi všude,“ uvedla Fajrúz, která původně pochází z Dagestánu. „Dozvěděly jsme se, že v Iráku byl zaveden islám, přijely jsme sem a viděly, že je to pravda. Vedly jsme své životy jako muslimky a byly jsme šťastné, dokud nepřiletěla válečná letadla, která všechno zničila,“ dodává.

Uvedla dále, že Tal Afaru s ostatními ženami žily od počátku roku 2015. O násilnostech páchaných IS prý nic nevěděly. Ženy ve městě žily až do srpna, kdy irácké síly spustily operaci na osvobození města.

Život v Tal Afaru ovládaném islamisty se v jejich podání diametrálně liší od líčení ostatních obyvatel města. Ti z něj utíkali už v měsících před zahájením irácké ofenzivy kvůli nedostatku jídla a dalších zásob.

Ženy uvedly, že neví nic o osudu svých manželů, kteří se vzdali kurským silám. Jeden kurdský velitel agentuře AP sdělil, že někteří z islamistů byli předáni iráckým úřadům, jiní byli zabiti - kapitulaci podle něj jen předstírali a na Kurdy znovu útočili.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1