Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Irák se snaží předejít vzniku nového Islámského státu. Lehké to ale mít nebude

Irák se snaží předejít vzniku nového Islámského státu. Lehké to ale mít nebude

Král je mrtev, ať žije král! V případě Iráku je však těžké rozhodnout, koho korunovat. S iminentní porážkou Islámského státu, který zemi sužoval několik posledních let, se totiž opět začínají objevovat nezhojené rány, které teroristické hnutí nepřímo přivedly k moci. Je to cítit zejména v původní baště Islámského státu – v Mosulu. Tam o vliv, peníze a území soupeří místní milice, šíité se sunnity, regionální vláda s tou centrální a o svůj podíl z prolité krve se hlásí i Kurdové. 

Chaos, který může mít nedozírné následky. Tak popisuje současnou bezpečnostní situaci v sunnitském Mosulu deník Washington Post. Ulicemi zničeného města pochodují milice různých velitelů i zájmů. Jednu tak ovládají lokální politici, dalším velí vládní ministři, kmenoví vůdci či poslanci parlamentu. A další ozbrojené skupiny jsou napojeny na íránské šíitské milice.

Lokální bezpečnostní skupiny jsou ve městě potřeba. Ačkoliv je Islámský stát v Iráku papírově poražen, v realitě všedního dne za sebou zanechal spící buňky a přeorientoval se na partyzánský styl boje.

720p 480p 360p 240p
Kam se rozutečou bojovníci Islámského státu?

„Město zatím není stoprocentně bezpečné. Řekl bych, že je bezpečné tak na 70 procent,“ vysvětluje Mohammed al-Sayyab, vůdce milicí, které jsou věrné ministru školství. „Stále je zde mnoho spících buněk IS, pracujeme na tom, abychom je zničili, ale stojíme proti velmi chytrému soupeři,“ dodává velitel.

S příliš mnoha veliteli se však začínají rovněž jitřit staré rány. Ty, kvůli nimž Islámský stát před třemi roky dobyl Mosul v podstatě jednoduše. Šíitská centrální vláda a armáda se totiž v převážně sunnitském městě chovaly spíše jako kolonizační velmoc než jako pilíř důvěry, ke kterému by se obyvatelé města mohli obracet. I proto lidé sunnitský stát v roce 2014 mnohdy vítali.

Nyní je však Mosul nepopsaným listem papíru, na který chce každý připojit svůj podpis. Zájmová uskupení se snaží dostat se do co nejvýhodnější pozice ve světě bez Islámského státu. O svá práva se tak hlásí zástupci obou hlavních proudů islámu i Kurdové. Ti již na konci září uspořádají referendum o odtržení severní provincie od Iráku a o vytvoření vlastního státu. Irácká vláda sice odmítá referendum jako nezávazné, nicméně kurdský prezident Masoud Barzání je pochopitelně jiného názoru.

Pro obyvatele Mosulu je nicméně nyní nejpodstatnější, aby se všichni co nejdříve začali soustředit na obnovu válkou zničeného města. To je rozdělené na dvě poloviny – jeho východní část je boji relativně nedotčená a život se do tamních ulic pomalu vrací zpět. Obchody se plní moderním zbožím, jehož prodej byl za dob panování IS nemyslitelný. Z krámků zní arabská hudba a od jídelních stánků znovu voní maso. 

720p 360p
Vězení Islámského státu v Mosulu

Západní část Mosulu je však naprostý opak. Domy, sousedství i celé čtvrti jsou zničené natolik, že bude třeba je vybudovat znovu. „Na západě města se zub konfliktu podepsal nejvýrazněji,“ popisuje Lisa Grandová, koordinátorka Organizace spojených národů pro Irák. „Konflikty zde byly nejzuřivější a tomu odpovídá i poškození města,“ dodává. Některé části Mosulu, včetně centrálního Starého města, byly kompletně srovnány se zemí a bude třeba je vybudovat znovu.

Podle odhadů Organizace spojených národů (OSN) bude třeba jen na obnovu základní infrastruktury města jedné miliardy dolarů.

Vláda nicméně podobné prostředky nemá a USA daly jasně najevo, že se na obnově bojem zničených oblastí finančně podílet nehodlají. Irák tak nyní musí spoléhat na pomoc mezinárodního společenství a na to, že nalezne finanční pochopení u bohatých sunnitských států a emirátů perského zálivu.

To však jen nahrává sociálním, politickým, etnickým a náboženským tenzím, které by mohl někdo opět zneužít pro své účely. „V Mosulu šíří frustrace, naděje se stává nedostatkovým zbožím. Vláda se o situaci nestará, a podle šeptandy se jen čeká na vzestup nového Islámského státu,“ uzavírá Grandová.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1