Írán ve stínu koronaviru: Smutný Nový rok a „virusová diplomacie“ | info.cz

Články odjinud

Írán ve stínu koronaviru: Smutný Nový rok a „virusová diplomacie“

Írán ve stínu epidemie koronaviru právě slaví největší svátek Nowruz, začátek nového perského roku. Kvůli informačnímu mlžení, opožděným a polovičatým opatřením i špatnému zdravotnictví se nedaří zpomalit jeho šíření. Na pozadí krize se však odehrává i něco pozitivního – propuštění deseti tisíc převážně politických vězňů a „virusová diplomacie“, která možná vyústí v zahraniční humanitární pomoc. 

Někteří íránští představitelé jako velitel Revolučních gard Hossein Salami naznačili, že COVID-19 je „biologickou zbraní“ nepřátel země. Dokonce i íránský prezident Rúhání, který je považován za spíše pragmatika otevřeného Západu, původně tvrdil, že nepřáteli šířená panika kolem viru má za cíl zemi ekonomicky izolovat a oslabit.  

Hlavní politická či spíše „antivirová“ bitva se vede uvnitř Íránu. V současné krizi se od začátku střetávaly postoje technokratů (a zdravotnických expertů), kteří chtějí prosadit plošná opatření včetně zákazu masových modliteb nebo karantény epicenter nákazy, a těmi, kteří je z ideologických důvodů či prosté ignorance odmítali. Pro konzervativní část vysokého duchovenstva se ještě minulý týden zdálo naprosto nepřípustné, aby civilní vláda omezovala to, co Bůh nařizuje jako povinnost. Někteří dokonce tvrdili, že modlitba při svaté hrobce v Qomu (spojená často i jejím s líbáním), odkud šíitští poutníci virus rozšířili i do řady okolních zemí, je nejlepším prostředkem boje proti „cizí nákaze“.

Po týdnech dohadování a přes svolení nejvyššího duchovního vůdce Chamenejího někteří stále odmítají tento zákaz respektovat, jak lze vidět i na tomto videu. Pět bývalých ministrů zdravotnictví, vesměs lékařů, včera prezidenta v dopise vyzvali, aby vláda nařídila zásadní omezení pohybu lidí, uzavření obchodů a zavedení karantény nejvíce zasažených oblastí.

Oficiální zdroje k dnešku uvádí 1433 obětí, Američany financované Rádio Farda však napočítalo jen z různých veřejně dostupných hlášení místních představitelů kolem 1800 obětí. Zástupce Světové zdravotnické organizace Rick Brennan vyslovil domněnku, že počet úmrtí může být až pětkrát vyšší než oficiální číslo, což by Írán posunulo na smutné druhé či dokonce první místo v počtu obětí. Podobně jako v některých jiných zemích se kapacita testování omezuje na vážné případy.

Jak jsem psal už v předchozím komentáři, boj Íránu s koronavirem nekomplikuje jen nekompetentnost a politická rivalita, ale i hluboká ekonomická krize. Tu bezprostředně vyvolaly americké sankce na prodej íránské ropy a firmy či banky obchodující s touto zemí, zavedené Donaldem Trumpem po květnu 2018. Za necelé dva roky jejich postupného zostřování spadla íránská měna na čtvrtinu své hodnoty vůči dolaru. Pro srovnání si představme situaci, v níž by euro v Česku podražilo na sto korun a přitom s výjimkou několika zemí platil zákaz vývozu aut a většiny průmyslového zboží.

Nákaza koronavirem v časeNákaza koronavirem v časeautor: INFO.CZ

Vedle devalvace a inflace takzvané sekundární sankce dopadají na íránské zdravotnictví, protože zahraniční firmy se obávají s Íránem obchodovat kvůli riziku postihu ze strany USA, a to i navzdory formálně platné výjimce pro dovoz humanitárních potřeb. Podle zprávy Human Rights Watch to způsobuje nedostatek zejména speciálních léčiv na vážné nemoci, jako je epilepsie, rakovina či vzácná onemocnění nebo právě běžných ochranných pomůcek a plicních ventilátorů.

Koronavirová nákaza ekonomickou krizi dále prohlubuje, všechny okolní země už před týdny uzavřely své hranice pro obchod. Šok ropných cen dále posílil inflaci. Spotřeba lidí dále klesá, i když právě od největšího svátku v roce si mnozí obchodníci slibovali vyšší tržby.

O vážnosti situace svědčí kroky, které Írán nyní učinil. Z notoricky přeplněných věznic, kde jsou na celách i desítky lidí, propustil na 85 tisíc vězňů. Amnestie se týká i deseti tisíc vězňů odsouzených za takzvané bezpečnostní paragrafy s tresty do pěti let.

Poprvé od íránské revoluce také Teherán požádal Mezinárodní měnový fond o půjčku 5 miliard dolarů v rámci jím vyčleněného balíku peněz na zmírnění ekonomických dopadů šíření viru. Bude zajímavé sledovat, zda tuto půjčku (podmíněnou souhlasem USA) nakonec získá a za jakých podmínek. Byť jen částečný humanitární krok tímto směrem je ale otázkou vysoké politiky. Z pohledu Washingtonu musí Írán také učinit vstřícné gesto – například propustit vězněné Američany s dvojím občanstvím.

Minulý týden si ale obě země vyměnily pouze smrtící raketové údery na území Iráku, které navazují na eskalaci kolem zabití velitele jednotek Al Kuds generála Sulejmáního.

Trumpova administrativa a konkrétně Mike Pompeo doposud i veřejně spojovali dopad sankcí na běžné Íránce s očekáváním vyvolání protestů a „změny chování režimu“. Lze mu dát částečně za pravdu, ke konci loňského roku vypukly v íránských městech největší násilné nepokoje za poslední 40 let, bezprostředně vyvolané zdražením benzínu, který se do Íránu paradoxně musí dovážet. Dle odhadů při jejich brutálním potlačení zahynulo přes tisíc osob.

Ať už bude šíření koronaviru pro Íránce více či méně tragické, neschopnost mu zatím účinně čelit zemi ještě více destabilizuje a rozděluje. Velká část íránské veřejnosti a médií vnímá současné jednání vlády jako další selhání. Ministr zahraničí Zaríf ve svém videoposelství k dnešnímu Nowruzu vyzval veřejně k „rekonstrukci vládního systému“ a podpoře občanské společnosti v reakci na aktuální krizi. Mezinárodně epidemie vede k většímu volání po zmírnění amerických ekonomických a finančních sankcí, které mají na zemi jako celek ekonomicky devastující dopad a způsobují částečně i nedostatky jeho zdravotnictví.

Dosavadní politika „maximálního tlaku“ Trumpovy administrativy mluví spíše proti zmírnění sankcí, se zhoršením epidemie v Íránu se však tlak na „vstřícné gesto“ bude stupňovat. K jejich zmírnění v zájmu umožnění humanitární pomoci aktuálně vyzval Bernie Sanders. Humanitární pomoc Íránu či „virusová diplomacie“ už probíhá alespoň v regionu – Spojené arabské emiráty navzdory napjatým vzájemným vztahům s Íránem vyslaly dva letecké speciály s potřebným zdravotnickým materiálem.  

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud