Íránci zapalovali banky a volali po pádu režimu. Co je za poslední výstrahou ájatolláhům? | info.cz

Články odjinud

Íránci zapalovali banky a volali po pádu režimu. Co je za poslední výstrahou ájatolláhům?

Íránem v posledním týdnu otřásly protesty, které režim potlačil tak, že zemřelo možná přes sto lidí. Režim počty obětí nepotvrdil, tváří se, že demonstrace jsou ukončené a začal obnovovat záměrně přerušené připojení k internetu. Protesty bezprostředně vyvolalo zvýšení cen pohonných hmot, objevily se ale opět i politické požadavky včetně volání po změně režimu. O co přesně demonstrantům jde a co to říká o stavu země?

Protestů se podle teheránských úřadů zúčastnilo více než 87 tisíc lidí, což je patrně podhodnocené číslo. Nevládní organizace Amnesty International píše, že během opozičních akcí ve 21 městech zahynulo nejméně 106 jejich účastníků. Videa i očití svědci odhalují, že zásah byl neúměrně tvrdý a vládní ozbrojenci stříleli ostrými náboji i v situacích, kdy by se bez nich obešli. Státní média píší jen o hrstce usmrcených demonstrantů, přičemž výjimečnou pozornost věnují nejméně čtyřem obětem na straně íránských uniforem.

Předvídatelná reakce přišla od nejvyššího náboženského vůdce, ájatolláha Alího Chameneího. Vinu za neklid tradičně přisoudil nepřátelským zahraničním silám, čímž se v teheránském kontextu míní (takřka výhradně) USA, Izrael, či sunnitské monarchie Zálivu. „Naši přátelé i odpůrci by měli vědět, že jsme připraveni odrazit útočníky nejen politicky, ale i vojensky,“ prohlásil podle agentury Reuters patron režimních konzervativců, podle kterého nelze dění v ulicích považovat za autentický hněv íránského lidu.

A jaká ekonomická opatření vlastně vyvolala současné nepokoje? Jde o dotované ceny benzinu, nově ho bude míň a bude dražší. Stanice Al-Džazíra i s odkazem na zpravodajskou agenturu AP uvádí, že řidiči osobních aut napříště mohou každý měsíc nakoupit 60 litrů pohonných hmot za 15 tisíc rijálů za litr, což jsou podle kurzu na volném trhu asi 3 koruny (podle oficiálního přepočtu skoro trojnásobek). To znamená zvýšení ceny o polovinu a radikální snížení dotovaného objemu – dosud si mohli zákazníci za stejné období pořídit 250 litrů po 10 tisících rijálů za litr. Při dalších nákupech (nad nově stanovený limit) teď šoféři zaplatí dvojnásobek, tedy 30 tisíc rijálů, což v pouličním směnném kurzu činí 6 korun. Přestože je v Íránu stále jedna z nejnižších cen benzínu na světě (podle serveru Statistic Times čtvrtá nejlevnější), jeho zdražení je citlivou záležitostí.

K nepokojům provázeným ničením čerpacích stanic došlo i při předchozích zdraženích a celonárodní protesty, které v Íránu začaly před dvěma roky, rovněž odstartovaly ekonomické těžkosti, především méně příznivé ceny potravin. Tehdejší demonstrace se ovšem záhy proměnily ve volání po odstoupení režimních vůdců a po změně politického zřízení jako takového. Hořely obrazy dosud nedotknutelných ikon islámské revoluce z roku 1979 a ozvaly se i výzvy k návratu tehdy svržené monarchie.

Podle webu Iran International i tentokrát dav skandoval hesla vyzývající jak k sesazení diktatury a vlády duchovních, tak k návratu předrevoluční panovnické rodiny. Země po obratu k islámské vládě postupně vybudovala složitý, teokraticko-republikánský systém, ve kterém za ekonomický provoz nesou odpovědnost přímo volení politici. Poslední slovo při řízení i směřování státu ovšem mají konzervativní islámští lídři v čele s nejvyšším náboženským vůdcem. Tím je nyní Alí Chameneí.

Íránská politika

Stejně jako před dvěma roky se podle exilových médií protestující opřeli i do zahraniční politiky země, když kritizoval výboje Revolučních gard. Íráncům vadí, že (jejich) státní peníze – hlavně zbývající výnosy z prodeje nerostných surovin – tato protežovaná, paralelní íránská armáda utrácí v cizině, kde za ně buduje spřátelené milice. Právě ty pak gardám zajišťují moc v zemích, kde chce Írán politicky dominovat, či alespoň ovlivňovat vládnoucí elity.

Patrně nejznámější organizací tohoto typu je libanonský Hizballáh, podobné skupiny ale vznikly rovněž v Iráku, Sýrii, Jemenu a oddané spojence má Teherán také v Palestině. Mimochodem, v Iráku demonstrující omladina odmítá politické zásahy ze sousedního Íránu a na objekty patřící pro-teheránským milicím zaútočila. Také Libanonci nechtějí teheránský vliv a podobně jako jejich „přátelé“ z Bagdádu odmítají jakékoli dělení politických funkcí podle náboženského klíče.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Íránské hospodářství je nyní objektivně ve špatném stavu. List Financial Times s odvoláním na Mezinárodní měnový fond odhaduje, že za letošek se výkon íránské ekonomiky snížil až o 9,5 procenta. Nicméně, teheránský prezident Hasan Rúhání tvrdí, že země je po loňském znovuzavedení sankcí ze strany Spojených států z nejhoršího venku. I když íránská centrální banka v posledních měsících odmítá zveřejňovat oficiální makroekonomická data, situace se přinejmenším v některých ohledech opravdu lepší. Což ovšem není složité, neboť hospodářský propad byl značný. Vládě se kupříkladu daří postupně stabilizovat inflaci, která po ohlášení amerických restrikcí skočila (z necelých deseti) na 50 procent, aby se letos na podzim vrátila na 28,3 procenta.

Dopady sankcí na íránskou ekonomiku

To ale neznamená, že se Íráncům žije dobře. Ceny potravin se podle médií v posledních 24 měsících více než dvakrát zvýšily. Platy jsou nízké: průměrný roční plat činí podle oficiálních zdrojů asi 470 dolarů, tedy necelých 11 tisíc korun. Reálně však odpovídají méně než polovině, jak konstatuje televize CNBC, protože pro každodenní íránský život je důležitější realistický kurz cizí měny z volného trhu.

Vláda se i proto dušuje, že peníze získané z navýšení cen pohonných hmot přerozdělí potřebným Íráncům. Jak uvádí list The Guardian, úřady vyplatí celkem 60 milionům obyvatel země sumy odpovídající v přepočtu 13 až 48 dolarům. Mezi příjemci je většina státních zaměstnanců, dělníků i důchodců, přičemž výše odeslané sumy závisí na velikosti jejich rodiny. Jinými slovy: tři čtvrtiny Íránců, kterých je celkově přes 80 milionů, podle všeho dostanou část peněz utracených za pohonné hmoty zpět. Zbytek tvoří čistí plátci.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud