Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Íránky se staví na odpor. Na protest sundávají šátky a riskují kriminál, desítky jich policie zatkla

Íránky se staví na odpor. Na protest sundávají šátky a riskují kriminál, desítky jich policie zatkla

Íránem se šíří nenásilná ženská revolta. Peršanky si na veřejnosti sundávají šátky, které jim přísné zákony teokratické země nařizují nosit. Snímky pak ukládají na sociální sítě. Íránské úřady už v této souvislosti zadržely nejméně tři desítky žen.

Její snímek obletěl celý svět. Během protestů, které se odehrály na přelomu minulého a letošního roku, se v hlavním městě Teheránu postavila na schránku elektrického rozvodu, sundala šátek a přivázala jej na konec tyče. Média ji překřtila na „dívku z Revoluční ulice“, neboť právě zde byl snímek pořízen.

Jde o Vidu Mohavedovou, kterou podle lidskoprávní advokátky Nasrín Sotúdehové úřady nejprve zadržely, pak propustily a zřejmě opět zavřely. Peršankám za odhalení vlasů na veřejnosti hrozí až dva měsíce vězení a pokuta v přepočtu asi pět set korun.

Ženy v Íránu
Server Buzzfeed před časem uvedl, že jen v roce 2014 bylo v Íránu kvůli nevhodnému oděvu a nedostatečnému zahalení varováno, pokutováno nebo zatčeno zhruba 3,6 milionu žen.

Fotografie ale začala žít vlastním životem a stala se symbolem vzpoury proti teokratickému útlaku íránských žen. Peršanky se začaly fotit ve stejné póze jako „dívka z Revoluční“, třeba na telefonních budkách, nebo prostě na chodnících. Další si zkrátka jen pořídily snímky bez pokrývky hlavy, které pak publikovaly.

K akci se přidávají i muži, kteří tak podporují své partnerky. Podanou ruku ale nabídly i některé nábožensky založené Peršanky, které se vyfotily v podobné kompozici, ale se zakrytými vlasy. Mají za to, že je pouze na ženě, zda vyjde na ulici s šátkem, či bez něj. Na sociálních sítích se ke kampani spontánně přidaly Peršanky žijící v zahraničí.

Nynější vlna občanské neposlušnosti íránských žen se propojila s kampaní „Bílé středy“, která běží už od loňského 24. května. Stojí za ní aktivistka a novinářka Masíh Alinežádová, která vyzvala Íránce bez rozdílu pohlaví, aby vždy ve středu vyšli do ulic s bílým šátkem nebo stuhou. Mají tak dát najevo své přesvědčení, že stát nemá určovat, co smí kdo nosit.

V New Yorku žijící spisovatelka Alinežádová provozuje také web nazvaný „My Stealthy Freedom“, což lze přeložit jako moje tajná, nenápadná, či snad drobná svoboda. Také zde se scházejí snímky prostovlasých Peršanek. „Ty fotografie jsou opravdové. Všechny ženy, které se účastní naší kampaně, jsou z Íránu. Dobře vědí, že odložením šátku porušily stávající zákony země.“

Úřady zatím reagují zatýkáním. „Policie zadržela 29 žen, které byly zahraničními stanicemi v rámci kampaně Bílé středy svedeny k veřejnému odložení šátku,“ napsala ve čtvrtek tisková agentura Tasním blízká Revolučním gardám, tedy organizaci podléhající přímo nejvyššímu náboženskému vůdci země, silně konzervativnímu Sajjidu Alímu Chameneímu. Ostatně, znalci íránské politiky jsou zajedno v tom, že výraznější změny mohou v Íránu nastat až s novým vůdcem, nebo s ústavní změnou následující Chameneího odchod.

Nicméně, reformistický list Šargh mohl nyní zveřejnit diskusi na téma šátků a probíhající kampaně, což je vzhledem k jindy nekompromisní cenzuře neobvyklé.

Zákon, který ženám nařizuje zakrývat na veřejnosti vlasy, platí kromě Íránu v Saúdské Arábii, nebo indonéské provincii Aceh. Fakticky je ale zahalování muslimek povinné i v dalších zemích a regionech, kupříkladu v Afghánistánu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1