Články odjinud

Íránské milice ukazují Američanům v Sýrii svaly. Spojenecký úder na Asada jim dodal na chuti

Íránské milice ukazují Američanům v Sýrii svaly. Spojenecký úder na Asada jim dodal na chuti

Po nedávném útoku Spojených států, Velké Británie a Francie na vybrané cíle syrského režimu by se měli mít američtí vojáci na Blízkém východě na pozoru. Spojenecký úder totiž rozlítil šíitské milice podporované Íránem, které dlouhodobě udržují protiamerický tón. Letecký zásah, který byl reakcí na útok v Dúmě, kde podle Západu zabíjely chemické zbraně, jim však nahnal další vítr do plachet. Milice varují, že svou pozornost nyní zaměří na americké pozemní jednotky, upozorňuje v textu web Foreign Policy.

Západní velitelé armád a nezávislí analytici dlouhodobě upozorňují na to, že je jen otázkou času, než se americké síly v Sýrii stanou vojenským cílem íránských milic. Úder ze 14. dubna, který spojenecké síly v odvetě za chemický útok v Dúmě namířily proti objektům syrského režimu spojovaným s chemickým provozem, by však mohl útoky proti americkým pozemním silám v Sýrii urychlit.

V zemi zmítané válkou dodnes zůstávají asi dva tisíce amerických vojáků, kteří zde podle lednových slov tehdejšího ministra zahraničí Rexe Tillersona mají působit jako pojistka proti návratu samozvaného Islámského státu a také jako protiváha vládě a jednotkám Bašára Asada. Boje s fanatiky z IS sice odezněly, američtí vojáci však brzy můžou čelit nové výzvě. 

Odhodlání zaútočit proti americkým jednotkám v Sýrii projevila například Bakirova brigáda – jedna ze syrských šíitských milic podporovaných Íránem. „My z vedení Bakirovy brigády oznamujeme dobré zprávy o zahájení vojenských operací a džihádu proti americkým okupantům a všem, kteří jsou k nim v Sýrii připojeni,“ stojí ve facebookovém příspěvku skupiny z počátku dubna, tedy ještě před leteckým úderem spojenců.

Podle vojenského analytika istanbulského think-tanku Omran Center for Strategic Studies Nawara Olivera je prohlášení Bakirovy brigády „velká věc“. „Oznámení není vtip. Nakonec bychom skutečně mohli být svědky nějaké jejich akce,“ říká Oliver podle serveru Foreign Policy. Redakce zároveň s odkazem na experta připomíná, že se jedná tak trochu o akci na vlastní pěst, protože džihád obecně musí vyhlásit vyšší islámské autority.  

První vojenská akce pro-íránských milic přitom přišla záhy po leteckém úderu spojenců. Jen pár hodin po útoku na Asadovy „chemické“ objekty se podle výše zmíněného serveru stovky šíitských bojovníků podporovaných Íránem shlukly kolem americké letecké základny západně od Bagdádu a náznakem ji obklíčily. Podle libanonských médií tak porušily rozkazy vlastních velitelů ve městě. Americké síly incident nepotvrdily ani nevyvrátily – jen vzkázaly, že si „koaliční síly zachovávají právo bránit sebe i své irácké partnery před jakoukoliv hrozbou“.

Jak tvrdí výzkumný pracovník Chatham House Renad Mansúr, který měl možnost mluvit se členy íránských milic v sousedním Iráku, tyto skupiny „dávají jasně najevo, že jsou Američané jejich nepřátelé“. „Pokud se rozhoří konflikt mezi USA a Íránem, tito muži jsou hybnou silou na zemi,“ varuje Mansúr. Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem přitom v současnosti zažívají horské chvíle.

Donald Trump totiž opakovaně hrozí, že vypoví složitě dojednávanou jadernou dohodu z roku 2015, která omezuje sankce vůči Teheránu výměnou za zpomalení tempa při budování jaderného programu země. Podle Trumpa má dohoda, která je označovaná za úspěch jeho předchůdce Baracka Obamy, velké nedostatky. Už v polovině května by přitom americký prezident měl rozhodnout, zda prodloužení mírnějších sankcí odmítne – zatím mnohé nasvědčuje tomu, že to udělá.

Před takovým krokem ale varuje Teherán. Jak včera pohrozil íránský prezident Hasan Rúhání, pokud USA dohodu vypoví nebo zásadně upraví, íránská jaderná agentura je podle nej připravena reagovat nepředvídatelně.

Američtí vojáci na Blízkém východě jsou podle odborníka z katarského Brookings Doha Center Randži Aláldina v nebezpečí tím víc, že konflikt v Sýrii pomalu ustává. „Čím víc konflikt utichá a povstání proti Asadovi mizí, tím víc to podněcuje Írán a jeho zástupce k tomu, aby vyvolali vojenskou konfrontaci s USA,“ analyzuje situaci podle Foreign Policy.

„USA je mohou přemoct a způsobit jim těžké škody ze vzduchu, dva tisíce amerických vojáků ale nejsou pro desítky tisíc stoupenců, které má Írán k dispozici, žádným soupeřem,“ dodává Alaldin.

Nebezpečí, které číhá na americké pozemní jednotky, si je zřejmě vědom i americký prezident Donald Trump. Koncem března, ještě před spojeneckým úderem, se nechal slyšet, že si přeje brzké stažení vojáků v Sýrii. Šéf Bílého domu navíc nařídil ministerstvu zahraničí zmrazit víc než 200 milionů dolarů určených na stabilizaci Sýrie do té doby, než americká administrativa vyhodnotí, jakou úlohu či cíle aktuálně mají Spojené státy v syrském konfliktu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud