Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Islám a ekologie: indonéští imámové se pustí do boje s plastem, který ničí světové oceány

Islám a ekologie: indonéští imámové se pustí do boje s plastem, který ničí světové oceány

Islámští duchovní se v Indonésii připojili k vládní snaze omezit spotřebu plastových sáčků. Místní věřící budou k ekologickému chování nabádat také v pátečních kázáních. Nejde o žádnou banalitu: Indonésie je po Číně globálně druhým největším producentem plastového odpadu končícího ve světových mořích, který intenzivně devastuje životní prostředí.

Tento týden došlo v ostrovní Indonésii k výjimečné dohodě: vláda se dohodla se dvěma největšími muslimskými organizacemi na společné ekologické kampani. Skupiny Nahdlatul Ulama (NU) a Muhammadiyah, které mají dohromady jistě přes 100 milionů členů, ve společném prohlášení uvedly, že ekologické chování „je součástí islámské kultury“.

Obě organizace sdružující tradniční a umírněné muslimy se také zavázaly, že při své činnosti nadále nebudou používat sáčky na jedno použití a nahradí je trvanlivějším materiálem.

„Stačí se vrátit ke zdejší tradici, k chování, které bylo k přírodě šetrné. Donedávna jsme používali tašky z přírodních materiálů a my doufáme, že se Indonésané v tomto ohledu alespoň zčásti vrátí k osvědčeným zvykům svých babiček,“ uvedla pro britský deník The Guardian ekologická specialistka organizace NU Fitri Aryani. Její skupina, která sdružuje vyznavače tradiční, tolerantní formy indonéského islámu a podle nejvyšších odhadů má až přes 90 milionů stoupenců, vyučuje ekologii na svých internátních školách už několik let.

Čas na kampaň? Je ramadán, roste spotřeba plastů

Síly s kleriky spojily i ekologické nevládní organizace, které jsou v Indonésii mezi vzdělanou městskou mládeží stále populárnější. Podle Muharrama Athy Rasyadiho z místní pobočky Greenpeace je právě teď – během muslimého postního měsíce ramadánu – správný čas na osvětu. „V průběhu ramadánu mají lidé tendenci k větší spotřebě. A v mešitách lidé dostávají po západu slunce jídlo v plastu, což ekologii také neprospívá,“ cituje aktivistu katolická agentura UCAN. Mimochodem, indonéští duchovní římské církve se do kampaně zapojili také.

Infografika: plasty

Vládě se na čerstvě uzavřené dohodě s mulimskými organizacemi zamlouvá především fakt, že skrze duchovní doputují ekologické apely i do nejodlehlejších regionů. „Islámští klerici mohou pomoci tím, že co nejprostšími slovy změní návyky co největšího počtu Indonésanů,“ konstatovala pro list The Jakarta Post Rosa Vivien Ratnawati z ministerstva životního prostředí.

Ambiciózní plán: snížení odpadu na 30 procent

Indonésie patří k největším znečišťovatelům oceánů plastem (1,29 milionu tun ročně), podle většiny studií jí patří druhé místo za Čínou (8,8 milionu tun). Není divu: země sestává ze zhruba 17 tisíc ostrovů nejrůznější velikosti, takže k moři má vyhozený plast snadnou cestu. Ekonomika země přitom v posledních dvou dekádách zaznamenává roční růst mezi 4 až 6 procenty, který s sebou logicky nese vyšší konzum. Roční spotřeba igelitových sáčků tak během posledního desetiletí vzrostla na zhruba 9,8 miliard kusů ročně.

Jakartská vláda se snaží plastový odpad redukovat, podle už přijatého programu chce do roku 2025 snížit jeho objem o 70 procent. Došla k závěru, že nyní až 95 procent tohoto materiálů není zrecyklováno. Jinými slovy: končí na otevřených skládkách nebo na ulicích, u cest a v přírodě.

Co je to islám? Pravidla, zajímavosti a postoj k ženám přehledně>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1