Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Islamisté na severu Iráku pálili ropná pole i síru. Lidé mají trvalé následky, příroda je v rozkladu

Islamisté na severu Iráku pálili ropná pole i síru. Lidé mají trvalé následky, příroda je v rozkladu

Iráčtí vojáci už ze svého území vyhnali drtivou většinu radikálů Islámského státu, stopy této radikální organizace tu ale zůstanou ještě po dlouhá léta. Řádění islamistů bude mít dlouhodobý dopad i na životní prostředí, na kterém se podepsalo zapálení několika desítek ropných vrtů. V oblastech zasažených mohutným černým oblakem plným toxických látek došlo k rozsáhlému úhynu dobytka a zůstala zde jen znehodnocená půda, kde lidé dlouho nic nevypěstují. Místních trpí trvalými následky v podobě dýchacích potíží či poškození srdce.  

Jednou ze zasažených oblastí je město Kajjaráh, které se nachází 60 kilometrů od Mosulu v blízkosti ropných vrtů. Při ústupu v roce 2016 zde radikálové z Islámského státu využili svou oblíbenou metodu spálené země a zapálili celkem 25 ropných vrtů. Město pohltil oslepující černý kouřový mrak, který se zde udržel po dobu devíti měsíců.

Od té doby má závažné zdravotní potíže i 15letý Ahmed Jasím, pro kterého se dovádění s kamarády stalo tabu. Poté, co se nadýchal zplodin, má trvale poškozené srdce a sebemenší aktivita ho velmi rychle vyčerpá. „Nenávidí život,“ popsala pro americký deník The Washington Post pocity svého syna Ahmedova matka.

Jak ukazuje zpráva OSN, jen v období od června 2016 do března 2017 radikálové irácké vládě ukradli asi dva miliony barelů ropy. Odborníci na životní prostředí se obávají, že se velká část ukradené ropy dostala také do podzemních vod a nedaleké řeky Tigris, která je pro miliony Iráčanů důležitým zdrojem vody. Severně od Kajjaráhu bojovníci IS navíc zapálili závod na zpracování síry, následkem čehož se do vzduchu dostalo na 35 tun nebezpečné látky.

Zapálení ropných vrtů Islámským státem v iráckém KajjaráhuZapálení ropných vrtů Islámským státem v iráckém Kajjaráhuautor: čtk

Rozsah škod a jejich dopady zatím nejsou známé. Studie zaměřené na dlouhodobé efekty na zdraví obyvatel irácká vláda pozastavila a zaměřila se především na obnovu infrastruktury, návrat uprchlíků domů a odstraňování výbušnin. Ekologičtí experti ale varují, že škody budou dalekosáhlé a příroda se bezprecedentního poškození jen tak nezbaví.

„Dopady toho, co se tu stalo, budeme pociťovat mnoho let a desetiletí. Ty nejhorší se navíc ještě ani neukázaly,“ říká vedoucí oddělení pro zdraví obyvatel Kajjaráhu Abdalmenem Tabbúr.

Američtí odborníci, kteří oblast kolem Kajjaráhu zmonitorovali, přirovnávají místní ekologické škody k těm, které v roce 1991 způsobil prezident Saddám Husajn poté, co zapálil ropné vrty v Kuvajtu. V porovnání s minulostí jsou na tom ale obyvatelé Kajjaráhu mnohem hůř – toxické látky totiž zasáhly osídlené oblasti a pole. Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 zde žije kolem 100 tisíc lidí.

720p 360p
Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září?

„Prošli jsme katastrofou,“ popisuje dlouhé měsíce, kdy Kajjaráh dusil černý dým, ředitel místní nemocnice Ramadán Mahjúb. Ordinace lékařů se plnily lidmi se závažnými dýchacími problémy, po zapálení závodu na zpracování síry se však situace ještě zhoršila a začali přicházet i lidé s kožními problémy. Symbolem ekologické katastrofy se však kromě přeplněných nemocnic staly i mrtvé krávy a ovce podél silnic.

„Zapálení továrny na výrobu síry byl skutečný případ toho, jak využít devastaci životního prostředí jako válečnou zbraň,“ říká nizozemský odborník a spoluautor studie o zničení irácké přírody s názvem „Život pod černým nebem“ Wim Zwijnenburg.

Jak tvrdí místní lékaři, problémy s dýcháním se u lidí objevují dodnes, největší obavy však mají z možných budoucích dopadů – především z vrozených vad, tvorby rakoviny a zhoubných nádorů, které by mohla způsobit přítomnost toxických látek ve vodě a půdě.

Kvůli tažení islamistů utrpělo životní prostředí i v jiných oblastech – kromě Iráku také v Sýrii – nikde ale katastrofa nedosáhla takových rozměrů. Při vyhánění radikálů byla navíc zničena celá řada iráckých a syrských měst, včetně řady staletých památek.

„Při osvobozování byly zničeny i další města. Nikdo ale neprochází tím, čím my. Naše země, náš vzduch i naše voda byly zničeny,“ stěžuje 52letý farmář z Kajjaráhu Ibramih Agedí a dodává, že otrávenou zeleninu a ovoce nikdo nechce. Jeho obživa je proto nejistá.

„Tvrdili, že jsou muslimové. Zanechali za sebou symbol jejich islámu: toxické prostředí, které ovlivní celé budoucí generace,“ dodává místní zdravotník Amin Jousef.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1