Islamisté na severu Iráku pálili ropná pole i síru. Lidé mají trvalé následky, příroda je v rozkladu | info.cz

Články odjinud

Islamisté na severu Iráku pálili ropná pole i síru. Lidé mají trvalé následky, příroda je v rozkladu

Iráčtí vojáci už ze svého území vyhnali drtivou většinu radikálů Islámského státu, stopy této radikální organizace tu ale zůstanou ještě po dlouhá léta. Řádění islamistů bude mít dlouhodobý dopad i na životní prostředí, na kterém se podepsalo zapálení několika desítek ropných vrtů. V oblastech zasažených mohutným černým oblakem plným toxických látek došlo k rozsáhlému úhynu dobytka a zůstala zde jen znehodnocená půda, kde lidé dlouho nic nevypěstují. Místních trpí trvalými následky v podobě dýchacích potíží či poškození srdce.  

Jednou ze zasažených oblastí je město Kajjaráh, které se nachází 60 kilometrů od Mosulu v blízkosti ropných vrtů. Při ústupu v roce 2016 zde radikálové z Islámského státu využili svou oblíbenou metodu spálené země a zapálili celkem 25 ropných vrtů. Město pohltil oslepující černý kouřový mrak, který se zde udržel po dobu devíti měsíců.

Od té doby má závažné zdravotní potíže i 15letý Ahmed Jasím, pro kterého se dovádění s kamarády stalo tabu. Poté, co se nadýchal zplodin, má trvale poškozené srdce a sebemenší aktivita ho velmi rychle vyčerpá. „Nenávidí život,“ popsala pro americký deník The Washington Post pocity svého syna Ahmedova matka.

Jak ukazuje zpráva OSN, jen v období od června 2016 do března 2017 radikálové irácké vládě ukradli asi dva miliony barelů ropy. Odborníci na životní prostředí se obávají, že se velká část ukradené ropy dostala také do podzemních vod a nedaleké řeky Tigris, která je pro miliony Iráčanů důležitým zdrojem vody. Severně od Kajjaráhu bojovníci IS navíc zapálili závod na zpracování síry, následkem čehož se do vzduchu dostalo na 35 tun nebezpečné látky.

Zapálení ropných vrtů Islámským státem v iráckém KajjaráhuZapálení ropných vrtů Islámským státem v iráckém Kajjaráhuautor: čtk

Rozsah škod a jejich dopady zatím nejsou známé. Studie zaměřené na dlouhodobé efekty na zdraví obyvatel irácká vláda pozastavila a zaměřila se především na obnovu infrastruktury, návrat uprchlíků domů a odstraňování výbušnin. Ekologičtí experti ale varují, že škody budou dalekosáhlé a příroda se bezprecedentního poškození jen tak nezbaví.

„Dopady toho, co se tu stalo, budeme pociťovat mnoho let a desetiletí. Ty nejhorší se navíc ještě ani neukázaly,“ říká vedoucí oddělení pro zdraví obyvatel Kajjaráhu Abdalmenem Tabbúr.

Američtí odborníci, kteří oblast kolem Kajjaráhu zmonitorovali, přirovnávají místní ekologické škody k těm, které v roce 1991 způsobil prezident Saddám Husajn poté, co zapálil ropné vrty v Kuvajtu. V porovnání s minulostí jsou na tom ale obyvatelé Kajjaráhu mnohem hůř – toxické látky totiž zasáhly osídlené oblasti a pole. Podle posledního sčítání lidu z roku 2011 zde žije kolem 100 tisíc lidí.

Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září? autor: INFO.CZ

„Prošli jsme katastrofou,“ popisuje dlouhé měsíce, kdy Kajjaráh dusil černý dým, ředitel místní nemocnice Ramadán Mahjúb. Ordinace lékařů se plnily lidmi se závažnými dýchacími problémy, po zapálení závodu na zpracování síry se však situace ještě zhoršila a začali přicházet i lidé s kožními problémy. Symbolem ekologické katastrofy se však kromě přeplněných nemocnic staly i mrtvé krávy a ovce podél silnic.

„Zapálení továrny na výrobu síry byl skutečný případ toho, jak využít devastaci životního prostředí jako válečnou zbraň,“ říká nizozemský odborník a spoluautor studie o zničení irácké přírody s názvem „Život pod černým nebem“ Wim Zwijnenburg.

Jak tvrdí místní lékaři, problémy s dýcháním se u lidí objevují dodnes, největší obavy však mají z možných budoucích dopadů – především z vrozených vad, tvorby rakoviny a zhoubných nádorů, které by mohla způsobit přítomnost toxických látek ve vodě a půdě.

Kvůli tažení islamistů utrpělo životní prostředí i v jiných oblastech – kromě Iráku také v Sýrii – nikde ale katastrofa nedosáhla takových rozměrů. Při vyhánění radikálů byla navíc zničena celá řada iráckých a syrských měst, včetně řady staletých památek.

„Při osvobozování byly zničeny i další města. Nikdo ale neprochází tím, čím my. Naše země, náš vzduch i naše voda byly zničeny,“ stěžuje 52letý farmář z Kajjaráhu Ibramih Agedí a dodává, že otrávenou zeleninu a ovoce nikdo nechce. Jeho obživa je proto nejistá.

„Tvrdili, že jsou muslimové. Zanechali za sebou symbol jejich islámu: toxické prostředí, které ovlivní celé budoucí generace,“ dodává místní zdravotník Amin Jousef.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud