Islámský stát číhá na novou šanci

Erik Siegl

ANALÝZA | Takzvaný Islámský stát dávno přišel o svůj „chalífát“, dlouholetého vůdce Abú Bakra Bagdádího i zájem médií, nikoliv však o svou vizi a schopnost adaptovat se. Koordinovanost a nebezpečnost jeho útoků ve východní Sýrii a Iráku v posledních měsících znovu roste. Podstatnější však je, že místní konflikty a rozvrat, které IS opakovaně dokázal využít ke svému vzestupu, nijak neodeznívají, ale spíše se prohlubují.

Centrum pro globální politiku, které současné aktivity Islámského státu popsalo v sérii textů, uvádí, že v Iráku je 3500–4000 aktivních bojovníků IS a zhruba dvojnásobek členů, kteří je podporují. Podle vojenských analytiků organizace dokázala ukrýt velkou část své kořisti, vybraných daní a ropných příjmů z minulých let a pravděpodobně netrpí akutním nedostatkem peněz na financování svého nyní už podstatně méně nákladného provozu.

Členové hnutí provozují s pomocí tohoto kapitálu i běžnou podnikatelskou činnost či těží kryptoměny, čímž zpětně financují „platy“ a operace odhadem v řádu milionu dolarů měsíčně. IS musel po porážce ještě víc decentralizovat své struktury, místní buňky tak působí více samostatně a dle okolních podmínek nezávisle přizpůsobují taktiku boje. Zranitelnost organizace spočívá v jejím způsobu komunikace, který spoléhá na síť kurýrů s kryptografickými vzkazy. Jejich odhalení v minulosti vedlo k navedení útoků na předáky hnutí, a proto musí pracovat mimořádně opatrně, a tedy i pomalu.

V převážně sunnitských oblastech Iráku a Sýrie má IS stále tisíce až desetitisíce skalních stoupenců a nespočet vlažných podporovatelů, kteří jej vnímají jako „menší zlo“. Ať už jde o srovnání se syrskou či iráckou centrální vládou, šíitskými a kurdskými milicemi nebo zbývajícími jednotkami USA (5000 v Iráku a několik set v Sýrii), popřípadě s Íránem.

Nový plán Faltýnka a spol.: Matocha, Lipovská a Xaver do Rady ČT, Zemanův kritik Šarapatka ven

sinfin.digital