Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Islámský stát pod palbou. Ruské nálety zabily desítky bojovníků, Erdogan ohlásil operaci v Idlibu

Islámský stát pod palbou. Ruské nálety zabily desítky bojovníků, Erdogan ohlásil operaci v Idlibu

Přibližně 120 bojovníků z teroristické organizace Islámský stát (IS) a šedesátku zahraničních „žoldáků“ zabili v uplynulých 24 hodinách ruské letouny při náletech v Sýrii. Oznámilo to v sobotu ruské ministerstvo obrany. Terčem náletů byly podle ministerstva především velitelství IS a bojovníci pocházející z ruského severního Kavkazu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v televizi ohlásil, že v provincii Idlib na severozápadě Sýrie pokračuje velká operace aliance povstalců ze Svobodné syrské armády, kterou podporuje ruské letectvo ze vzduchu a ze zázemí turečtí vojáci. Ti „ještě“ nevstoupili do provincie, kterou ovládají z velké části islamisté z někdejší syrské pobočky sítě Al-Káida.

Ruské letectvo podle Moskvy zasáhlo do bojů o město Majádín, jedné z posledních bašt IS, kde zničilo asi 80 bojovníků IS, včetně devíti Kavkazanů, a další čtyři desítky teroristů, hlavně Tádžiků a Iráčanů, přišlo o život u města Abú Kamal. Kromě toho ruské letectvo u města Dajr az-Zaur zlikvidovalo jednotku 60 žoldnéřů z postsovětských států a dále z Tuniska a Egypta.

Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) jsou nynější boje v Sýrii nejkrvavější od loňského prosince, kdy syrská armáda podporovaná Ruskem dobyla východní Halab (Aleppo) z rukou rebelů.

V posledních týdnech se v centrální, severní a východní Sýrii vyostřily boje mezi syrskou armádou a povstalci. Boje rovněž pokračují v některých z oblastí, kde byla podle dohody mezi Ruskem, Íránem a Tureckem, která vznikla v kazašské metropoli Astaně, vyhlášena bezpečnostní zóna.

Rusko vládě prezidenta Bašára Asada poskytuje od roku 2015 významnou vojenskou podporu, která postupně změnila poměr sil na syrském bojišti.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se v průběhu let se zapojením různých regionálních a zahraničních sil zkomplikovala. Násilí si už vyžádalo více než 330 000 obětí na životech a přinutilo několik milionů lidí opustit své domovy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1