Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Italové posílají na pašeráky v Libyi vojáky. Vaše lodě zaženeme, varuje je tamní generál

Italové posílají na pašeráky v Libyi vojáky. Vaše lodě zaženeme, varuje je tamní generál

Významný protagonista libyjského konfliktu generál Chalífa Haftar varoval Itálii, že zažene její lodě připlouvající k libyjským břehům bez povolení. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Italský parlament ve středu schválil vyslání armádních plavidel do libyjských vod. Vojáci mají podpořit libyjskou pobřežní stráž v boji proti převaděčům migrantů, s čímž souhlasila oficiální vláda v Tripolisu.

Haftar vede samozvanou Libyjskou národní armádu (LNA), která je spřízněna s kabinetem na východě země. OSN ale uznává vládu v Tripolisu v čele s premiérem Faízem Sarrádžem.

Haftar podle BBC nařídil námořním základnám ve čtyřech libyjských městech, aby italské lodě blokovaly. LNA si vyhrazuje, že chce připlouvání cizích lodí schvalovat. Neupřesnila ale, zda je připravena proti nim použít i sílu.

Kabinet na východě Libye tvrdí, že pohyb italských lodí narušuje libyjskou suverenitu. Řím se prý snaží "exportovat nelegální imigrační krizi ze svého území do Libye". Případný návrat tisíců migrantů by podle Haftarova tábora ohrozil libyjskou bezpečnost i ekonomiku.

Sarrádžova vláda v Tripolisu ale dohodu s Římem podporuje. Italské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že loď Comandante Borsini po obdržení souhlasu vplula do libyjských teritoriálních vod a míří k přístavu v hlavním městě Tripolisu.

Vyslání zásobovací lodi a hlídkového plavidla schválili minulý týden zástupci italské vlády po žádosti Tripolisu. Italská ministryně obrany Roberta Pinottiová ujistila, že nejde o zásah do svrchovanosti Libye. Italští vojáci podle ní budou moci použít sílu pouze v případě, že budou sami napadeni.

Většina z více než 93.000 migrantů, kteří zatím letos připluli k italským břehům, započala svou plavbu přes Středozemní moře v Libyi. Ta se zatím nevzpamatovala z chaosu vyvolaného svržením Muammara Kaddáfího v roce 2011 a pašeráci lidí toho ve velkém využívají.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1