Italská vládní krize napíná Evropu. Salvini může kralovat i skončit mimo hru | info.cz

Články odjinud

Italská vládní krize napíná Evropu. Salvini může kralovat i skončit mimo hru

ANALÝZA | „Tady tato vláda končí,“ prohlásil včera italský premiér Giuseppe Conte, když v parlamentu oznámil rezignaci. Populistická vláda Hnutí pěti hvězd (M5S) a protiimigrační Ligy, která byla u moci jen 14 měsíců, tak po vleklých sporech dostala poslední ránu a Evropa s napětím čeká, co bude dál. Bouřlivý vývoj ve třetí největší, ale zároveň nejproblémovější ekonomice eurozóny je zásadní – její krach by ohrozil celý klub zemí platících eurem. A z Mattea Salviniho by se v premiérském křesle stal ještě ostřejší oponent Bruselu.

V italském senátu to včera byla bouřlivá diskuze. Po mnoha měsících, kdy se „držel na uzdě“, se premiér Conte do Salviniho obul s plnou vervou. Šéfa pravicové Ligy obvinil z upřednostňování vlastních zájmů nad těmi státními a pohrozil, že jeho snaha o vyvolání předčasných voleb může ohrozit reformy a rozdmýchat další ekonomické problémy v zemi. Na Conteho ohlášení demise Salvini reagoval slovem „konečně“ a spustil 20minutový monolog převážně o migraci, během kterého někteří senátoři na protest opustili sál.

Po včerejší Conteho demisi drží klíč k dalšímu vývoji italské politické krize prezident Sergio Mattarella, který buď vyhoví Salviniho plánu na brzké konání předčasných voleb, nebo dá prostor vzniku dočasné vlády. Možných scénářů je hned několik, ani jeden však pro Evropskou unii není ideální.

Předčasné volby

Hlavním důvodem aktuální krize v Itálii je posílení Ligy a osobnosti jejího lídra Mattea Salviniho, který ukončil spolupráci se svými koaličními partnery s cílem vyvolat předčasné volby a stát se příštím italským premiérem.

Preference jeho partaje se v současnosti pohybují kolem 36 až 38 procent, Salvini proto tlačí na to, aby se hlasování uskutečnilo co nejdřív – ideálně už v první polovině října. Druhá ve volbách by teď podle aktuálních šetření skončila s 23 procenty středolevá Demokratická strana, která vedla minulou vládu, a až třetí Hnutí pěti hvězd. To by si v porovnání s výsledkem loňských parlamentních voleb výrazně pohoršilo – z 32 procent se za poslední rok a půl propadlo na 17 až 19 procent.

Jak podotýká server Politico, předčasné volby by pravděpodobně vedly k sestavení mnohem stabilnějšího kabinetu – Liga by ke spolupráci přizvala i Vzhůru, Itálie (FI) Silvia Berlusconiho a pravicovou stranu Bratři Itálie, se kterými šla i do loňských parlamentních voleb v rámci jednoho pravicového bloku. Liga sice následně sestavila vládu s M5S a dva Salviniho spojenci se ocitli v opozici, i navzdory této „zradě“ by však na další spojenectví se Salvinim zřejmě kývli – na rozdíl od Ligy se totiž jejich preference od loňska propadly.

Salviniho cestě k premiérství by tak zřejmě nic nebránilo, sestavení pravicové vlády v čele s Ligou je však pro mnohé noční můrou. Tato varianta děsí nejen část italské veřejnosti, ale i unijní byrokracii. Otěží by se totiž chopila vláda, která by byla mnohem euroskeptičtější. Salvini by svou antibruselskou rétoriku zřejmě ještě přitvrdil a silněji by tlačil i na změny fiskálních pravidel eurozóny, která označuje za zastaralá.

Salviniho vztah k Evropské unii je navíc jako na horské dráze. „Jeden den dokáže říct, že je pro Evropu, další den, že chce odejít. Se Salvinim není italský ‚brexit‘ nemožný,“ upozorňuje bývalý italský premiér Enrico Letta pro agenturu AFP.

A zatímco vztahy s Bruselem by se teoreticky dostaly na bod mrazu, Salviniho vazby na Moskvu by tento osud nečekal. Šéf Ligy se vřelými vztahy s prezidentem Vladimirem Putinem nikdy netajil a v minulosti opakovaně kritizoval i protiruské sankce zavedené po anexi Krymu. Tento jeho názor by s nově nabytou funkcí získal na váze.

Konání předčasných voleb by navíc ohrozilo podzimní vyjednávání o rozpočtu, kvůli kterému se Řím s Bruselem dostaly do ostrého sporu už loni, kdy Itálie – jedna z nejzadluženějších zemí eurozóny – předložila Evropské komisi značně rozhazovačný návrh rozpočtu. Na to Komise odpověděla bezprecedentním krokem a poprvé v historii návrh rozpočtu některé z unijních zemí zamítla.

Spor se nakonec podařilo urovnat kompromisem, letos se však očekávají další emotivní debaty. Řím má Bruselu zaslat návrh rozpočtu 15. října, kvůli konání předčasných voleb by však na přípravu nebyl dostatek času. Jak upozorňuje italská analytička Silvia Merlerová, spíš než v promeškání termínu tkví nebezpečí v rozpočtu narýsovaném Ligou, která chce výrazné snížení daní. „To by téměř jistě postavilo Řím do střetu s Bruselem. V zemi, kde růst stagnuje a dluh se pohybuje kolem 130 %, by to vedlo ke krizi důvěryhodnosti a v extrémním případě dokonce k odchodu Itálie z eurozóny,“ varuje Politico.  

Sestavení dočasné vlády

Nutnost dát začátkem podzimu dohromady rozpočtové plány děsí i italského prezidenta. V podzimním termínu se volby v Itálii nekonaly už desítky let a Matarello se možná raději rozhodne pro nahrazení současného kabinetu dočasnou vládou. Nejčastěji se hovoří o spolupráci Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany – to je pro mnohé nemyslitelné spojenectví, pokud ale chtějí zabránit předčasným volbám a Salviniho premiérství, nemají zrovna na výběr.

„V Demokratické straně na jednu stranu nechtějí, aby Salvini ve volbách slavil drtivé vítězství, ale Hnutí pěti hvězd pro ně bylo největším soupeřem, který je hlasitě kritizoval a s nímž mají největší politické spory. A najednou by s ním měli spolupracovat. Ve straně proto zatím vládne opatrnost, ale možné je, že skutečně převáží strach z toho, že by Salvini mohl volby vyhrát,“ řekl minulý týden pro INFO.CZ odborník na italskou politiku z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Mejstřík.

Jedním z možných scénářů je i vznik takzvané „proevropské koalice“, kdy by se k M5S a Demokratické straně přidala i partaj bývalého premiéra Silvia Berlusoniho. Jednalo by se však o extrémně křehké spojenectví, které by mělo velmi omezenou působnost – jde totiž o strany, které se v minulosti vzájemně napadaly a nebýt „Salviniho hrozby“, neměly by ke spolupráci zřejmě důvod. Kdo by ale „evropskou“ koalici přivítal, by byla Evropská unie. Jak poznamenal bývalý premiér za Demokratickou stranu Romano Prodi, koalice by umožnila „reintegraci Itálie jako aktivního člena Evropské unie“, což by po Salviniho ostré rétorice bylo pro Brusel osvěžení.  

Z dlouhodobého hlediska by však snahy obejít Salviniho nikam nevedly – a to nejen z pohledu Evropské unie. Pokud by se strany proti němu spojily, šéf Ligy by se zřejmě snažil sám sebe vykreslit jako oběť zákulisních intrik. Už avizoval, že by v takovém případě svolal do ulic své podporovatele. Bouřící se Itálie ale není něco, co by si Brusel přál. Vyloučení nejsilnější italské strany na okraj by bylo kontraproduktivní a přineslo by Salvinimu další politické body.

Poslední možností, jak z krize ven, je vznik vlády úředníků. Takový kabinet by byl schopný postarat se o běžnou agendu do příštích voleb, které by se pravděpodobně uskutečnily příští rok. I to by byla pro Evropskou unii příznivější varianta, než hlasování v říjnovém termínu. Jednání o rozpočtu s úřednickou vládou by pro Brusel bylo o poznání snazší – dá se očekávat, že by takový rozpočet víc reagoval na evropské požadavky snížit obří státní dluh Itálie. Případné rozpočtové škrty by však nebyly u veřejnosti zrovna populární. Toho by Salvini opět mohl využít ve vlastní prospěch, který by v následných volbách jistě zužitkoval.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud