Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Izrael už je s Poláky zase zadobře. Navzdory zákonu o holokaustu zve V4 k jednomu stolu

Izrael už je s Poláky zase zadobře. Navzdory zákonu o holokaustu zve V4 k jednomu stolu

Nedávné schvalování tzv. zákona o holokaustu polskými politiky vyvolalo silnou přeshraniční kritiku. Důrazně zazněla pochopitelně především z Izraele. Vztahy obou zemí ale zjevně nejsou tak pošramocené, jak se zdálo – Izrael totiž stále počítá s tím, že zorganizuje setkání šéfů vlád skupiny V4 v Jeruzalémě. S odkazem na kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua to napsal list The Jerusalem Post.

Židovský stát tento týden navštívil vlivný poradce maďarského premiéra Viktora Orbána, který o přípravách schůzky s Izraelci hovořil. Jeruzalémský deník nejen z toho usuzuje, že vztahy židovského státu a Polska nejsou tak špatné, jak se dosud zdálo. Netanjahu se prý vyjádřil jednoznačně pro konání schůzky, na kterou fakticky pozval i šéfa polské vlády Mateusze Morawieckého.

Jinými slovy: střet Polska a Izraele vyvolaný kontroverzním zákonem o holokaustu prý skončí nejpozději na jeruzalémském setkání – poté, co si oba premiéři podají ruce na uvítanou.

Podle deníku může schůzka proběhnout „v následujících měsících“. Netanjahu pozval premiéry Maďarska, Polska, Slovenska a Česka do Izraele už loni v létě, kdy se sám zúčastnil jejich jednání v Budapešti.

Spor mezi Varšavou a Tel Avivem vyvolal zákon, podle kterého může být potrestán až třemi lety vězení ten, kdo bude připisovat odpovědnost za holokaust Polákům či jejich státu. Varšavu dlouhodobě rozčilovalo adjektivum „polské“ před vyhlazovacími tábory, které na jeho území zřídili během druhé světové války nacisté.

Jenže zákon trestá i zmínky o těch zavražděných Židech, za jejichž smrt nesou odpovědnost opravdu Poláci. Premiér Netanjahu proto označil varšavskou normu za snahu měnit historii. A izraelští poslanci už v prvním čtení přijali návrh ustanovení, podle kterého bude až pět let za mřížemi ten, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“.

Někteří poslanci zahraničního výbor izraelského parlamentu pak dokonce vyzvali Netanjahua, aby odvolal velvyslance z Varšavy. Nicméně, parlament jako celek pozval kancléře polského sněmu na setkání těchto úředníků ze zhruba tří desítek zemí, které proběhne v Izraeli. Učinil tak přesto, že diplomaté doporučili polského kancléře v židovském státě nepřivítat.

Co se polského zákona týče, už jej schválily obě komory parlamentu i prezident, který jej ale poslal na přezkoumání ústavnímu soudu. Ten se jím teď zabývá.

Také Maďarsko premiéra Orbána koketuje s antisemitismem, píše v jiném článku The Jerusalem Post. Popisuje v něm loňskou negativní billboardovou kampaň cílenou na George Sorose, maďarského rodáka a amerického finančníka židovského původu. Ta nejen podle tohoto deníků pracuje s antisemitskými předsudky. „Prosím, ujistěte nás, že se z tohoto špatného snu brzy probudíme,“ napsal tehdy maďarskému premiérovi předák tamních židovských obcí Andras Heisler.

Deník The Jerusalem Post si ale všímá také skutečnosti, že státy Visegrádské skupiny jsou dlouhodobě Izraeli nakloněny – Česko nevyjímaje.

„Tyto čtyři unijní země obvykle patří k těm, na které se Izrael může obrátit, pokud chce zamezit problematickým krokům a rezolucím Evropské unie,“ napsal list. Fakt je, že Česká republika a státy V4 často mívají v rámci Evropy odlišné názory na blízkovýchodní dění. Případné výjezdní zasedání premiérů středovýchodní Evropy v Izraeli také vysílá jasný signál arabským a obecně muslimským státům, na čí straně V4 stojí třeba ve sporu o Jeruzalém. Nehledě na to, že samotné místo konání plánované schůzky – tedy právě Jeruzalém – může arabská veřejnost chápat jako podporu izraelského nároku na celé město.

Z kategorie městských legend je pak v této souvislosti příběh někdejšího českého ministra zahraničí Cyrila Svobody (ve funkci 2002 až 2006), kterého údajně kolegové na schůzkách šéfdiplomatů unijních států žertem vítali hebrejským pozdravem „Šalom“, a to údajně pro silně proizraelskou pozici českého kabinetu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1