Izrael zlikvidoval „tikající bombu“ a rozpoutalo se peklo. Kdo je Islámský džihád a proč hrozí válka? | info.cz

Články odjinud

Izrael zlikvidoval „tikající bombu“ a rozpoutalo se peklo. Kdo je Islámský džihád a proč hrozí válka?

Izraelští vojáci nad ránem zabili v Pásmu Gazy jednoho z klíčových mužů palestinské organizace Islámský džihád. Extremisté pak v odvetě vyslali na židovský stát jen do první hodiny odpoledne na 150 raket, vojáci židovského státu reagovali dalšími útoky na základny radikálů. Kdo jsou extremisté ze skupiny Islámský džihád a proč Izraelci cílili právě na jejich předáka?

Podle snímků, které zveřejnila na Twitteru i izraelská armáda, tentokrát neměl Bahá abú Atta (42) šanci. Raketa vyslaná vojáky židovského státu trefila Attův dům, kde usmrtila velitele radikálů a jeho manželku. Stanice BBC dodává, že zraněni byli kromě souseda rovněž čtyři jeho potomci. Zhruba 150 střel, které na území Izraele poté poslali radikálové z Pásma, jen dopoledne zranily většinou lehce více než deset Izraelců. Obě strany předpokládají delší střet. Izrael už začal s ničením dalších základen Islámského džihádu.

Nabízíme odpovědi na základní otázky týkající se dalšího konfliktu mezi Izraelem a palestinskými radikály.

Kdo byl Bahá abú Atta?

„Byl tikající bomba,“ prohlásil o zabitém radikálním předákovi izraelský premiér Benjamin „Bibi“ Netanjahu. Učinil tak v televizním vystoupení, z něhož citoval i web The Jerusalem Post. Šéf izraelské vlády v projevu dodal, že Attova skupina na Izrael „už vypálila stovky raket a další útoky plánuje“.

Usmrcený byl podle vlastní organizace, kterou cituje palestinská agentura Maan, „prominentním členem vojenského výboru a velitelem severní části Pásma Gazy“. Osobně prý řídil nejen odpalování střel na Izrael, ale na mise vysílal i ostřelovače a dokonce bezpilotní letadla. List The Times of Israel s odvoláním na mluvčí armády židovského státu dodává, že Atta byl skrze prostředníky opakovaně varován, aby plánované útoky odvolal. Armáda prý také nepřepokládá, že by usmrcený předák jednal na přímé rozkazy z Íránu. Jde prý spíše o „místního teroristu, který jednal nekontrolovaně“.

Což je otázka: podle izraelského internetového deníku Haarec nemohl Atta jednat zcela bez svolení nadřízených. A dodává, že varování v souvislosti s jeho osobou obdrželo i hnutí Hamás, které Gaze vládne. Podle tohoto zdroje byl navíc tento radikální předák v izraelském hledáčku už několikrát. To blízkovýchodní zpravodaj BBC Tom Bateman – a nejen on – se přiklání spíše k oficiální izraelské interpretaci, když Attu popisuje jako ambiciózního bojovníka, který se „letos dostal do povědomí“ obyvatel Pásma. Jednal však prý stále častěji na vlastní pěst a už se ani neobtěžoval o svých útocích předem informovat Hamás. Palestinská televize dokonce před možným izraelským útokem na něj nedávno veřejně varovala.

Co (podle všeho) bude teď?

Střetům se kraj pravděpodobně nevyhne. Ozbrojenci Islámského džihádu už zahájili odvetu patrně všemi prostředky, které mají k dispozici. V tuto chvíli není zcela jasné, do jaké míry se proti-izraelské operace účastní také Hamás, který Islámský džihád v zásadě považuje za konkurenci. V tomto případě ale šlo o přeshraniční popravu, kterou vládci Gazy nemohou prostě přejít. V regionálním kontextu by totiž ztratili tvář, což si nemůžou dovolit. „Tento zločin nezůstane nepotrestán,“ vyhlásil už mluvčí Hamásu. Nicméně, zřejmě zaleží jen něm, jak dlouhá tato válka nakonec bude. „Hamás nakonec rozhodne, zda se bude bojovat hodiny, nebo dny,“ uvedl pro televizi Al-Džazíra palestinský expert Abú Sadá.

Židovský stát už vyslal jasný signál, podle kterého nejde o začátek dlouhé řady cílených likvidací palestinských šéfů ozbrojených a teroristických buněk. Čemuž ale Arabové nemusejí věřit: Izraelci nad ránem napadli dům i jiného lídra Islámského džihádu, totiž Akrama Adžurího, který nyní pobývá v syrském Damašku. Útok zřejmě přežil, na rozdíl od svého syna a zřejmě ještě jednoho dalšího člověka, o čemž píše agentura Reuters.

Sami Izraelci očekávají „útoky na zemi, vodě i ve vzduchu“. Alespoň to tvrdí šéf generálního štábu Aviv Kochavi, podle kterého je jeho armáda na boj připravena.

Kdo tvoří Islámský džihád? Co chce?

Tato organizace vznikla zřejmě v roce 1981, jistě pak pod vlivem úspěšné islámské revoluce v šíitském Íránu (1979). Zakladatelé palestinského Islámského džihádu tehdy očekávali revoluční vlnu, která postupně smete i arabské režimy. Takové laviny se nedočkali, přesto jejich cílem zůstává – kromě zničení Izraele – vytvoření státu s teokratickými konturami. Skupina je od počátku blízká Teheránu, který jej zásobuje jak materiálně, tak ideologicky, což není v prostředí ryze sunnitské Palestiny obvyklé. Patrně i proto nebyla mezi Palestinci nikdy tak populární jako o šest let mladší hnutí Hamás, které založili členové místní pobočky sunnitského Muslimského bratrstva. Revolučně orientovaný Islámský džihád se navíc nevěnuje každodenní sociální či pedagogické práci.

Pozorovatelé v případě Islámského džihádu poukazují na „mentalitu gangu“, který sází na rychlá, nejčastěji násilná řešení. První útoky proti Izraeli podnikli patrně už v roce 1984. Podle některých zdrojů má skupina sotva tisíc členů, další ale uvádějí až osm tisíc bojovníků, i když před několika lety sami obyvatelé Gazy konstatovali (v rozhovoru se mnou a lehce posměšně), že se všichni příslušníci této struktury vejdou do „několika domovních bloků“.

Vztah mezi Hamásem a Islámským džihádem je proměnlivý. Místy obě skupiny spolupracují, jindy je vládnoucí hnutí nucené se od neposlušné konkurence distancovat. Rozhodně nejde o lásku, spíše o spolužití z nutnosti, které nemusí trvat věčně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud