Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Izraelský parlament zablokoval zákon o rovnocennosti Židů a Arabů

Izraelský parlament zablokoval zákon o rovnocennosti Židů a Arabů

Vedení izraelského parlamentu v neděli odmítlo předložit k projednání návrh zákona, který požadoval, aby Izrael přistupoval stejně ke všem občanům, a přiznal tak arabské menšině stejná práva jako většinové židovské populaci. Návrh předložila arabská strana Balad. Informoval o tom dnes web arabské televize Al-Džazíra.

V návrhu stálo, že cílem je "ukotvit v ústavním právu princip rovnocenného občanství a zároveň uznat práva židovských i arabských národnostních skupin v zemi". Návrh byl iniciativou palestinské nacionalistické strany Balad, která patří ke Společné kandidátce, což je koalice čtyř arabských parlamentních stran.

Izrael je jednou ze tří demokracií světa bez ústavy, ostatní dvě jsou Británie a Nový Zéland.

Cílem návrhu bylo udělat z Izraele demokratičtější stát, uvedla v rozhovoru s televizí Al-Džazíra arabská poslankyně Hanín Zuabíová. "Odmítnutí našeho návrhu znamená, že stejná práva nejsou v souladu s definicí Izraele jako židovského státu... Je jasné, že Izrael považuje demokracii, nebo jen volání po ní, za ohrožení své existence," dodala poslankyně ze strany Balad.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

Návrh zákona poukazuje na to, že Izrael je demokracie, a tak by měl přistupovat ke všem občanům stejně, což se musí týkat rovněž arabské menšiny. Dokument volá i po oddělení náboženství od státu a zároveň žádá náboženskou svobodu pro všechny věřící. Návrh podle televize Al-Džazíra tak de facto požadoval, aby judaismus nebyl státem dotované náboženství.

Arabský poslanec Džamál Zahálka uvedl, že cílem arabských poslanců bylo, aby se k arabským občanům Izraele přistupovalo stejně jako k židovským. "Pokud chce Izrael zůstat demokratickým státem, pak musí ke všem občanům přistupovat stejně," řekl.

Současný politický a právní systém v Izraeli upřednostňuje židovské občany kvůli jejich vyznání, uvádí Al-Džazíra.

Zahálka nicméně podotkl, že i kdyby návrh nebyl zablokován, židovská většina v parlamentu by ho nepodpořila.

Teoretickým dopadem uzákonění požadavků arabských poslanců by bylo ukončení izraelského zákona o návratu, který umožňuje Židům získat izraelské občanství a v zemi zůstat.

"Je to šílený návrh a každému inteligentnímu jedinci musí být jasné, že musel být zablokován... Jeho cílem bylo podkopat základy státu," uvedl dnes na parlamentním webu jeho předseda Juli Edelstein.

Vyhlášení nezávislosti Izraele před 70 lety, 14. května 1948, pro Palestince znamenalo národní katastrofu (nakbu). Ta začala, když bylo před a během první arabsko-izraelské války (1948-1949) vyhnáno ze svých domovů na 700.000 Palestinců. Po šestidenní válce v roce 1967 je následovalo dalších asi 320.000 Palestinců.

Palestinští Arabové, kterých v Izraeli žije asi 1,5 milionu, tvoří zhruba 20 procent populace.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1