Izraelský průzkum: Ortodoxní Židé si nehledají práci, chtějí jen studovat náboženství | info.cz

Články odjinud

Izraelský průzkum: Ortodoxní Židé si nehledají práci, chtějí jen studovat náboženství

Integrace ortodoxních židovských věřících do izraelské společnosti se zpomaluje. Klesá počet těch členů konity, kteří pracují a nejsou tak odkázáni na státní podporu. Vyplývá to z prosincové zprávy think tanku Israel Democracy Institute (IDI), ze kterého citoval zpravodajský web The Times of Israel.

V uplynulém roce se celkem 114 tisíc mladých ortodoxních věřících upsalo náboženskému studiu. Jinými slovy: tito mladíci nepůjdou na vojnu, která je v zemi jinak povinná i pro ženy, nenajdou si světské zaměstnání a nepůjdou ani studovat na sekulární školy. Pro takový styl života se letos rozhodlo o 21 procent více ortodoxního dorostu než loni.

„Letošní zpráva naznačuje znepokojivý vývoj,“ konstatují spoluautoři zprávy ze zmíněného think tanku Gilad Malach a Lee Cahaner. „Je zjevné, že mění trend několika posledních let, kdy se ortodoxní věřící stále častěji zapojovali na trhu práce a docházeli do sekulárních škol a na univerzity. Registrujeme sice povzbudivé údaje ohledně klesající míry chudoby v ortodoxních kruzích, tyto úspěchy jsou ale po našem soudu výsledkem politiky minulých vlád, které zřetelně podporovaly vzdělání, zaměstnanost a ty Izraelce, které se přihlásili k vojenské službě,“ dodávají.

Tzv. charedim přitom v současnosti představují více než milion obyvatel Státu Izrael. Ten jako celek čítá necelých devět milionů lidí, zhruba pětinu pak tvoří Arabové s izraelským pasem. Lze tedy říci, že každý sedmý izraelský žid je (ve své víře) ortodoxní, ba ultraortodoxní.

Mimochodem, židovský stát se zdá být demografickými statistikami dlouhodobě fascinován, a to nejen v etnocentrické obavě z vyšší porodnosti arabských rodin, ale právě i kvůli značnému počtu dětí, který je pro ortodoxní prostředí typický. Podle projekce izraelských úřadů se tak v následujících čtyřech desetiletích počet Izraelců zdvojnásobí, přičemž kolem roku 2060 se bude celkem 29 procent obyvatel (5,3 z celkových 18 milionů) hlásit právě k charedim.

Zálibě izraelských ekonomů v prognózách se ovšem není co divit: nábožensky horlivé, často velmi početné ortodoxní rodiny obvykle čerpají státní podporu v dobrovolné izolaci náboženské komunity a její členové k hospodářské prosperitě země takřka nepřispívají. Již citovaný think tank IDI odhaduje, že na 45 procent ortodoxních famílií žije pod hranicí chudoby (jak jí chápe Izrael).

Stát Izrael přesto při integraci komunity zaznamenal i loni jisté úspěchy. Navzdory odporu některých ultraotrodoxních rabínů umí stále více věřících pracovat s počítačem. Loni se s ním přátelila už jistě polovina (54 procent) příslušníků obce, zatímco v roce 2010 jej dokázala využít jen desetina z nich. Ve snaze přitáhnout členy ortodoxních skupin k programování, jmenovitě pak vývoji aplikací pro mobilní telefony vytvářejí radnice, jako třeba ta jeruzalémská, speciální inkubátory pro firmy založené ortodoxními židy. V těchto chráněných prostorách se charakteristicky odění mladíci nemusejí bát ani konkurence jiných podnikatelů, ani kontaktu se sekulárními ženami.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud