Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jacob Zuma: Muž devíti politických životů, hrdý polygamista a prezident, který nechtěl odstoupit

Jacob Zuma: Muž devíti politických životů, hrdý polygamista a prezident, který nechtěl odstoupit

Je vlastně až trapně zarážející, že o postavě Jacoba Zumy ještě nebyl natočen žádný trhák stříbrného plátna. Jeho politický život totiž jakoby psal emočně nestabilní hollywoodský scénárista. Těžké dětství. Pak boj za pravdu a rovnoprávnost černochů, desetileté vězení a exil. Prsty jedné ruky na spočítání jeho manželek nestačí - je hrdý polygamista, na spočítání jeho milenek nestačí u většiny lidí zase krátkodobá paměť. A kdo by chtěl sečíst všechny jeho politické skandály, měl byl před sebou úkol takřka sysifovský. Připomeňte si životní pouť muže, který ve středu večer ustoupil tlaku a oznámil rezignaci.

Jestli nad Zumovou kolébkou stály nějaké sudičky, byly nejspíš pořádně cynické. Dětství budoucího prezidenta Zumy totiž bylo vše, jen ne ideální. Otec zemřel během II. světové války, pár let po Jacobově narození. Matka poté pracovala jako služka a rodina se tak tak protloukala.

Jacob musel spolu se dvěma bratry už jako dítě pracovat, vylepšit rodinný rozpočet a do školy nechodil – zkrátka na to kvůli práci neměl čas. Ostatně, číst a psát se naučil sám.

Něco si ale budoucí prezident ze svého dětství přece jen odnesl. Politický zápal, kterým ho nakazil jeden rodinný známý, odborový předák. Spravedlnost, sociální rovnost. To se honilo mladému Zumovi hlavou. V 17 letech proto vstupuje do strany Africký národní kongres (ANC), respektive do jejího ozbrojeného křídla.

Pokud ale tehdy Zuma čekal, že se jeho situace jako mávnutím kouzelného proutku změní k lepšímu, šeredně se spletl. Následoval totiž zákaz ANC v zemi, Zuma se obratem přidává ke komunistům, z jejich strany vystoupil až v roce 1990. V polovině 60. let je ale zatčen a usvědčen z plánování převratu.

Verdikt: 10 let natvrdo, ve vězení na ostrově Robben. Tam se Zuma setkává ikonickým Nelsonem Mandelou, rozhodcuje fotbalové zápasy skupinek vězňů i povzbuzuje morálku ostatních improvizovaným divadlem. Kombinace aktivit, která se jen tak nevidí.

Ihned po svém propuštění se Zuma podílí na obnově podzemního hnutí ANC, ale v roce 1975 ze země odchází. Nejdříve do Mozambiku, pak do Zambie. Ať byl ale kdekoliv, vždy pracoval pro ANC - a rychle tak stoupal v mocenském řetězci strany.

Na počátku 90. let přichází to, o čem celý dospělý život snil – zákaz ANC je minulostí. Zuma se jako jeden z prvních pohlavárů strany vrací z exilu a vyjednává s bělošskou menšinovou vládou o návratu dalších spolustraníků a propuštění politických vězňů. Jeho politická hvězda stále stoupá, v ANC obsazuje stále vyšší pozice.

V roce 1999 se stává viceprezidentem Jihoafrické republiky, jde ale jen o kapitolu bez šťastného konce. V roce 2005 totiž soud posílá do vězení Zumova finančního poradce Schabira Shaika kvůli vyjednávání úplatků – právě pro Zumu, který se sice vězení dokáže vyhnout, ale platí cenu politickou – prezident Thabo Mbeki ho z funkce odvolává. V témže roce je pak Zuma obviněn ze znásilnění dcery rodinného přítele.

Jen takové obvinění by stálo mnohého západního politika jeho politickou kariéru, u Zumy měl však celý případ ještě paradoxní náboj. Zmíněná dcera totiž byla HIV pozitivní, a Zuma jakožto předseda Národní rady pro boj s AIDS později u soudu uvedl, že se po sexu osprchoval, aby se nemocí nenakazil. To vyvolalo hlasité odsouzení od veřejnosti i od politiků. 

Roku 2006 se nicméně Zumovi podaří přesvědčit soud, že dívka se sexem souhlasila, v mezičase dokáže setřást první v řadě obvinění ohledně přijímání úplatků (v tomto dějství se jedná o přijímání úplatků od zbrojní firmy Thint Holdings) a nakonec se mu podaří Mbekiho vystřídat v čele ANC.

O rok později Mbeki rezignuje i z úřadu nejvyššího – poté, co se ukáže, že nad rámec svých pravomocí spolupracoval se státním zástupcem, aby se zbavil právě Zumy – a v roce 2009 se Zuma dočkává vysněného prezidentství.

O pět let později se Zumovi daří svůj mandát v čele země i ANC obhájit, nicméně začíná opravdu přituhovat. Zle bylo začalo být především před dvěma lety, kdy soud potvrdil, že za Zuma porušil ústavu, když za státní peníze podstatně vylepšil své soukromé sídlo. A sotva se prezident otřepal z tohoto skandálu (a doplatil do státní pokladny chybějící peníze), už tu byly problémy nové. Nyní čelil podezření z propojení s mocnou indickou rodinou Guptů, které měl zprostředkovávat lukrativní zakázky i patřičný tlak na těch správných místech.

Tlak veřejnosti i politiků znovu zesílil v posledních dnech. Mnoho politiků z ANC už mělo dost spojování svého jména s problémovým a korupčními a sexuálními skandály opředeným prezidentem. Zejména v kontextu parlamentních voleb, které se konají už za rok. Volají po alternativě, která se objevuje. Má jméno Cyril Ramaphosa – jméno politika, který v závěru roku 2017 dokázal Zumu nahradit v čele ANC a plánuje jej nahradit i v úřadě nejvyšším. Stejně, jako kdysi Zuma nahradil Mbekiho.

  
 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek