Jaderné odzbrojení? Bílý dům snižuje laťku. Nikam nespěchám, tvrdí Trump před schůzkou s Kimem | info.cz

Články odjinud

Jaderné odzbrojení? Bílý dům snižuje laťku. Nikam nespěchám, tvrdí Trump před schůzkou s Kimem

Americký prezident Donald Trump se ve středu ve Vietnamu setká se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Jednat by měli zejména o tom, jak se Severní Korea zbaví svých jaderných zbraní. Bílý dům ale v posledních dnech tlumí původně velká očekávání ohledně výsledků druhé schůzky obou státníků.

Budeme mít štěstí, když KLDR rozmontuje 60 procent z toho (nukleární zbraně, jaderná a zbrojní zařízení, pozn. red.), co chceme, aby Severokorejci zničili, prohlásil nedávno podle listu The New York Times americký ministr zahraničí Mike Pompeo v soukromé diskuzi s experty na Koreu. Z jeho vyjádření tak rozhodně neplyne, že by očekával, že severokorejský diktátor splní své sliby z předchozího roku o úplné „denuklearizaci“ korejského poloostrova. Tedy, že by Kim, jak to opakovaně tvrdil americký prezident Donald Trump, chtěl zničit všechny své jaderné zbraně.

Dokonce i prezident Trump je nyní, před druhou schůzkou s Kimem (setkali se už loni v Singapuru, kde Kim slíbil „denuklearizaci“), výrazně opatrnější. „Nikam nespěchám,“ prohlásil Trump s tím, že nechce na nikoho tlačit a že je spokojený s tím, že Severní Korea do singapurského summitu netestuje své rakety a jaderné zbraně. A také s tím, že USA dostaly zpět „rukojmí“, které Severní Korea zadržovala. Trump prý podle amerického tisku odvolávajícího se na vládní úředníky počítá s tím, že po setkání s Kimem ve Vietnamu budou následovat ještě další jednání.

Obvykle dobře informovaný list The Wall Street Journal uvedl, že podle úředníků připravujících summit ve Vietnamu, mají Spojené státy tři priority: „zmrazení“ severokorejských programů vývoje a výroby raketových a jaderných zbraní, odsouhlasení společné definice „denuklearizace“ a dohodu o programu následujících jednání mezi USA a Severní Koreou.

Cílem tedy už není rychlé a úplné odstranění severokorejských jaderných zbraní. Ani svých omezených cílů ale zřejmě Washington nedosáhne.

Severní Korea by podle expertů mohla souhlasit jen s mezinárodní kontrolou některých svých zařízení na výrobu nukleárního materiálu a míst pro testování raket. Hlavně komplexu Jongbjon, kde se vyráběl materiál pro jaderné zbraně a který je nyní podle satelitních snímků odstaven z provozu. Severní Korea má ale zřejmě ještě nejméně dvě podobná zařízení na obohacování uranu a výrobu plutonia. Američané proto budou požadovat, aby Severokorejci řekli kde a pustili do nich zahraniční inspektory. Nebo jim tam alespoň povolili nainstalovat kamery. Není ale jasné, zda na to Kim přistoupí. Pozorovatelé nicméně odhadují, že by Severní Korea mohla souhlasit s inspekcí své uzavřené jaderné střelnice a už nefunkčního místa pro testování raketových motorů.

Sankce vůči KLDR

K přesné definici „denuklearizace“ se asi Trump s Kimem také pravděpodobně nedoberou. Severokorejský diktátor se nehodlá rychle vzdát svých jaderných zbraní, jak to požadují Američané. Považuje je za záruku přežití svého režimu a sebe osobně v jeho čele. Domnívá se, že díky nim zůstává významným hráčem v mezinárodní politice, ochraňují ho před případným útokem Spojených států a také před možnou „zradou“ Číny, o kterou se jeho režim opírá. Jaderné zbraně navíc hrají důležitou roli i v severokorejské ideologii a domácí propagandě. Kim ale může souhlasit s dohodou o dalších jednání se Spojenými státy a schůzkami expertů k jednotlivým záležitostem týkajících se raket a jaderných zbraní a jejich budoucímu možnému zničení.

Spojené státy prý zvažují, že mu za to nabídnou otevření „styčné kanceláře“ v severokorejském hlavním městě Pchjongjangu a vydání společné deklarace o ukončení Korejské války. Korejská válka z let 1950 – 1953 totiž skončila jen příměřím a nikdy nebyla uzavřena skutečná mírová smlouva. Spojené státy, které stály v padesátých letech minulého století v čele vojsk OSN bránících Jižní Koreu před jejím severním sousedem, jsou tak pořád formálně ve válce se Severní Koreou. Pro Kima by deklarace o ukončení války byla propagandistickým vítězstvím a zároveň by mu umožnila zvýšit tlak na odchod 28 500 amerických vojáků z Jižní Koreje. Američtí vojáci na jihu jsou ovšem zárukou, že se silnější severokorejská armáda nezmocní Jižní Koreje.

Kim Čong-un také požaduje zmírnění mezinárodních ekonomických sankcí uvalených na Pchjongjang kvůli vývoji a výrobě jaderných zbraní a raket. Spojené státy však sankce oficiálně odmítají zrušit. Nejprve musí proběhnout „úplná a ověřitelná denuklearizace Severní Koreje,“ prohlásil v neděli americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Jde totiž o důležitý a v podstatě nyní jediný prostředek nátlaku na Severní Koreu. Podle listu The Wall Street Journal přesto Severokorejci doufají, že dosáhnou částečného zmírnění sankcí, například pokud jde o turismus, stavbu silnic a železnic či zlepšení poštovního spojení se světem. Podle zpráv z amerických médií upozorňujících na stále měkčí a měkčí přístup Bílého domu k Severní Koreji se zdá, že i Washington nyní hledá cestu, jak rozšířit ekonomickou spolupráci s Pchjongjangem, nebo ji umožnit například Jižní Koreji.

Výsledek jednání ve vietnamské Hanoji tak bude zřejmě podobný všeobecné deklaraci, kterou spolu podepsali Kim a Trump loni v Singapuru. Kompletní denuklearizace zůstane slibem a bude odsunuta do blíže neurčené budoucnosti. Zároveň spolu budou USA a Severní Korea dále jednat a jak Trump, tak Kim ohlásí, že nehrozí jaderný konflikt. Výsledek jednání pak budou oba státníci vydávat za svůj velký úspěch.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud