Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Jak hnal Žid Žida na smrt“. Polský senátor sdílel na facebooku nacistickou propagandu

„Jak hnal Žid Žida na smrt“. Polský senátor sdílel na facebooku nacistickou propagandu

Polský senátor Waldemar Bonkowski vládních konzervativců sdílel na svém facebookovém profilu video sestříhané z propagandistických materiálů nacistů z druhé světové války. Senátor zveřejnil klip s popiskem "Jak hnal Žid Žida na smrt" v době vyhrocených vztahů mezi Polskem a Izralem kvůli polskému zákonu zakazujícím připisovat Polákům vinu za holokaust. Šéf strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński mu podle mluvčí v reakci na událost odebral práva vyplývající ze členství ve straně.

Bonkowski sdílel video, které je podle webu gazeta.pl sestřihem manipulativních nacistických filmů vyobrazujících Židy jako viníky masového vyhlazování svého vlastního etnika.

"V době války přišli němečtí nacisté do ghetta s kamerou a nahráli propagandistický film, ve kterém zvěrstva připisují Židům, aby se očistili od zločinů. Co udělají Poláci o 75 let později? Zveřejní tyto nahrávky jako důkaz židovské kolaborace," kritizoval Bonkowského jeden z polských uživatelů internetu.

"Tímhle způsobem nikdy nevybředneme z diplomatického konfliktu," podotkl v narážce na spor s Izraelem novinář deníku Wprost Marcin Makowski.

Bonkowski kromě videa zveřejnil i několik dalších protižidovských materiálů včetně "židovského slovníku" obsahujícího výrazně antisemitské definiceme některých pojmů.

Židovská vina za holokaust je v Polsku tématem od minulého víkendu, kdy toto slovní spojení použil premiér Mateusz Morawiecki. Mluvčí vlády se po bouřlivých reakcích z Izraele snažila dopad jeho slov mírnit s tím, že chtěl pouze otevřít dialog o tom, komu všemu je možné připisovat vinu za masové vraždění Židů za války.

Polská vláda čelí kritice z Izraele či Spojených států za kontroverzní zákon, který hrozí až třemi roky vězení za připisování odpovědnosti polskému státu a národu za vyvražďování Židů. Varšava nehodlá navzdory tlaku od normy ustoupit a tvrdí, že je jejím cílem napravit polskou pověst pokaženou slovními spojeními jako polské vyhlazovací tábory, které označují nacistické tábory na polském území.

Bonkowski však podle všeho s protižidovskou agitací u vedení své katolicko - nacionální strany narazil. Kaczyński mu podle mluvčí Beaty Mazurekové pozastavil výkon práv spojených se členstvím ve straně i jejím senátorském klubu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1