Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak se české pašeračce žije v pákistánském vězení? Není jí dobře, v cele je 20 žen, říká její právník

Jak se české pašeračce žije v pákistánském vězení? Není jí dobře, v cele je 20 žen, říká její právník

Jen málokdo si dokáže představit, že by strávil několik dní ve vězení, natož aby šlo o celu v zemi třetího světa. Přesně tam ale už tři týdny strávila Tereza H. (21), kterou zadrželi celníci na letišti s kufrem drog. Její právník Čaudhrí Džavád Zafar v exkluzivním rozhovoru pro Blesk prozradil, jak konkrétně to vypadá ve vězení, kde Tereza nyní žije.

 
 

Jak vypadají podmínky ve vězení, kde se nachází?

„Podmínky v pákistánských vězeních jsou samozřejmě jiné než v těch českých. Hygienické podmínky ale podléhají standardům pákistánské vlády a Tereza si na vězení zatím nestěžovala. Vadí jí jen, že musí ráno vstávat už mezi šestou a sedmou.“

V jaké cele se nachází? 

„Tereza je na velké cele s dalšími patnácti až dvaceti ženami. Jsou mezi nimi i cizinky, se kterými může komunikovat, protože ne všechny pákistánské ženy mluví dobrou angličtinou.“

Jak je na tom psychicky?

„Deprese nemá, ale samozřejmě vězení není místo, kde by se člověk cítil šťastně. Takže se určitě necítí dobře.“

Hrozí jí ve vězení obtěžování ze strany dozorců?

„Ve vězeních pro ženy jsou většinou ženské dozorkyně, takže sexuální obtěžování nehrozí. Dokonce i k soudu Terezu předvedly policistky.“

Více si přečtěte v tištěným pátečním vydání deníku Blesk.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1