Jak se dělila Evropa. Na Teheránské konferenci se rozhodovalo i o budoucnosti Československa

Včera, 28. listopadu 2019, uplynulo šestasedmdesát let od dne, kdy v perském, anebo chcete-li íránském Teheránu začala konference tzv. „velké trojky“, tj. vedoucích představitelů spojeneckých velmocí z doby druhé světové války – britského premiéra Winstona Churchilla, amerického prezidenta Franklina Delana Roosevelta a vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina. Právě na tomto jednání – a na následných konferencích na Jaltě a v Postupimi v roce 1945 – se rozhodovalo o poválečné budoucnosti světa včetně Československa.

Teheránská konference je dodnes vnímána jako v mnoha ohledech unikátní událost. Vůbec poprvé se na ní totiž setkali tři výše zmínění státníci, jejichž země spolu bok po boku bojovaly proti nacistickému Německu, fašistické Itálii, zčásti rovněž proti šintoistickému Japonsku a jejich spojencům. Bylo tomu tak navzdory skutečnosti, že se jednalo o státy, které neměly mnoho společného a které ve skutečnosti jejich povaha mnohem více rozdělovala, než spojovala. 

O Britské impérium v čele s mateřskou zemí – tradiční parlamentní monarchií, o Spojené státy americké, moderní republiku, silně kritickou – mimo jiné – k imperialismu a kolonialismu všeho druhu (včetně kolonialismu svého nejbližšího spojence, Británie), a o komunistický Sovětský svaz, zločinný režim postavený na masově uplatňovaném násilí a na tvrdých represích vůči všem oponentům a na mocenském monopolu jedné strany.

Schmarcz: Zaženou nás ekoteroristi kvůli záchraně klimatu zpět do jeskyní?

sinfin.digital