Jak se změní Slovensko? Stranu Čaputové ohrožuje i gratulant Kiska | info.cz

Články odjinud

Jak se změní Slovensko? Stranu Čaputové ohrožuje i gratulant Kiska

ANALÝZA | Předáci stran Progresivní Slovensko a Spolu se v noci na neděli radovali ze zvolení Zuzany Čaputové slovenskou prezidentskou a vyhlíželi světlé zítřky. Bližší pohled na výsledky ale ukazuje, že důvodů k optimismu zase tolik nemají. Jejich úspěch ohrožuje mimo jiné i dosavadní spojenec – prezident Andrej Kiska.

Zuzana Čaputová ještě ani nestačila sejít z pódia, na němž odpovídala na otázky novinářů, a k mikrofonu už se drali dva muži. Ivan Štefunko a Miroslav Beblavý, lídři stran Progresivní Slovensko a Spolu využili euforie ve štábu nově zvolené prezidentky, aby vzkázali lidem, že výhra Čaputové má význam i pro jejich koalici, která kandidátku podporovala.

„Je to pro nás signál, že Slováci a Slovenky jsou o mnoho progresivnější a liberálnější, než jak to dokazuje jejich politická reprezentace,“ řekl nadšený Štefunko. Že vystupovat hned po oslavující kandidátce nebylo nejšťastnější, nezmiňovali jen přítomní slovenští novináři, ale následující den to přiznal i sám Beblavý. Projev dvojice působil tak trochu jako snaha přiživit se na hvězdě voleb.

Čaputová nerovná se Progresivní Slovensko

Co je však důležitější, než první dojmy – mezi úspěch Čaputové a Progresivní Slovensko není možné dávat rovnítko. A to přesto, že první zvolená prezidentka ve slovenských dějinách byla ještě nedávno místopředsedkyní zmíněné neparlamentní strany a v kampani se příslušností k ní nijak netajila.

Progresivní Slovensko a Spolu kandidují v koalici do evropských voleb a je pravděpodobné, že navzdory jistým programovým odlišnostem se spojí i pro nadcházející parlamentní volby. Bližší pohled na data z volebního průzkumu agentury Focus pro TV Markíza, ukazuje, že ačkoli mohou mít velkou šanci se dostat do Národní rady, dalšímu triumfu progresivistů brání řada překážek.

Zaprvé, koalice, která volila Čaputovou se dá definovat jako pragmatická dohoda proevropský smýšlejících lidí, kteří jsou znechuceni vládou Smeru a osobou Roberta Fica. Není ale možné ji šmahem označit za liberální, jak to udělal Štefunko. Data ukazují, že Čaputovou volili kromě příznivců PS/Spolu, také podporovatelé OĹaNO a KDH, což jsou konzervativní uskupení, a pravicové SaS.

Mezi všechny tyto strany a částečně i mezi Most-Híd nebo Sme Rodina se více než milion voličů prezidentky může rozdělit. Proti nim bude stát Smer na levici a národovecká sféra dělená mezi SNS a ĹSNS Mariana Kotleby. Hlasy konkurentů nové prezidentky se budou tříštit daleko méně než hlasy těch, které reprezentuje.

Kiska může oslovit dvě pětiny Slováků

A aby toho nebylo málo, kartami na opoziční straně zamíchá ještě jeden muž. Prezident Andrej Kiska podle všech signálů přestal koketovat se spojenectvím s PS/Spolu a plánuje založit vlastní stranu. Zatím se o projektu mnoho neví. Kiska jej teprve představí. V předvolebním čase se ale scházel například s expremiérkou Ivetou Radičovou.

Kisku, jenž úspěch Čaputové přivítal a přišel jí pogratulovat do volebního štábu, povzbudila také data z volební noci. Průzkum agentury AKO pro televizi TA3 ukázal, že jeho pozice není zdaleka tak slabá, jak se zdálo v minulosti. Z politiků má u Slováků největší důvěru a volební potenciál jeho dosud neexistující strany dosahuje až 40 procent. Devět procent dotázaných deklaruje, že Kiskův projekt budou volit určitě. To je mimochodem přibližně stejný podíl, kterého dosahuje koalice PS/Spolu. Kiska navíc není tak vyhraněný jako Čaputová. V minulosti například odmítal adopce dětí homosexuály.

„Udělám vše, co je v mých silách, abychom měli novou vládu složenou ze schopných a čestných lidí. Dejte mi ještě chvíli. Ještě dva a půl měsíce jsem prezidentem. Už vím, co udělám, jak a s kým. Ještě však potřebuji trochu času,“ prohlásil Kiska v rozhovoru ve volebním studiu slovenského časopisu .týždeň.

Neúčast značí problém pro opozici i Smer

Bod číslo dvě: Výhra Čaputové zdaleka není tak zářná, jak se mohlo ještě nedávno zdát. Získala nejméně hlasů ze všech zvolených prezidentů. Volilo ji asi o 20 tisíc lidí méně než Ivana Gašparoviče v roce 2004, kdy ve druhém kole bojoval s Vladimirem Mečiarem. Nepřišli hlavně voliči extrémních kandidátů. Doma zůstalo téměř 40 procent příznivců Štefana Harabina a více než 65 procent voličů Mariana Kotleby. To je ohromná masa čítající více než 260 tisíc lidí.

Faktor národovců, kteří zůstali sedět doma, je ještě víc než pro opozici znepokojivý pro vládní Smer. Kotlebovci a SNS jsou sice možnými koaličními partnery, Smer s nimi ale podle všeho hodlá také soupeřit o stejného voliče. Naznačil to Robert Fico, jenž v pátek oznámil, že jeho strana navrhne ústavní zákon, který by zakázal adopce dětí páry stejného pohlaví. To je zásadní posun od dřívější mírnější rétoriky.

„Práva homosexuálů nejsou pro Slováky tématem číslo jedna. Nemám nic proti homosexuálům. Když chcete být úspěšný sociální demokrat, zvlášť ve střední Evropě, tak musíte pochopit, že lidi zajímají úplně jiné věci a řeší úplně jiné problémy,“ říkal Fico loni v říjnu v rozhovoru pro Echo24, když vysvětloval, že sociální programy pro děti jsou pro něj důležitější než práva menšin. Dnes už v souvislosti s adopcemi dětí gayi a lesbami používá rovnou slovo 'zvrhlost' a staví je do popředí své agendy.

Už dříve přitom začal argumentovat vnějším nepřítelem v podobě George Sorose, jenž podle Fica usiluje o změnu mocenských poměrů na Slovensku. Otázkou je, nakolik důvěryhodně bude působit posun k národoveckým pozicím u strany, jež Slovensko například přivedla do eurozóny.

Smer se následujících voleb musí obávat. Výsledky hlasování i průzkumy ukazují na sestupný trend. Zatímco v roce 2009 získal Ivan Gašparovič, jenž se k Smeru otevřeně hlásil, 1,23 milionu hlasů, Robert Fico o pět let později necelých 900 tisíc hlasů a letos Maroš Šefčovič jen 752 tisíc. Přitom se od Smeru v kampani snažil částečně distancovat a jeho roli snižoval na pouhou podporu. V jeho prospěch se navíc zřejmě nehodlá dál angažovat. Rád by pokračoval v Evropské komisi.

Hodí Smer Fica přes palubu?

Co je ještě více alarmující, Smer klesá i v průzkumech veřejného mínění. V roce 2014 deklarovalo volbu sociálnědemokratické strany 38 procent Slováků, v parlamentních volbách 2016 získala strana 28 procent hlasů. Od té doby prohrála krajské i komunální volby, přišla o hejtmany a primátory v některých volebních baštách včetně těch na východě země. Její podpora nyní padla k 21 procentům. O voliče Smer připravily hlavně skandály, které vypluly na povrch po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Kvůli té je obviněný i podnikatel Marian Kočner, jenž byl v kontaktu se špičkami Smeru.

Stranu táhne dolů i sám Fico. Podle průzkumu AKO je nejméně důvěryhodným slovenským politikem. Nevěří mu 79 procent Slováků. To je více než v případě Mariana Kotleby. Smer tak možná čeká volba, zda dál věřit svému zakladateli a předsedovi, nebo vsadit na novou tvář premiéra Petra Pellegriniho, jenž je hned po Kiskovi druhým nejdůvěryhodnějším politikem.

Problémy si ale Smer příliš nepřipouští a přepřahání zatím není na pořadu dne. Šefčovičův výsledek ve straně vnímají jako dobrý signál. Pochvalují si, že dopadli nejlépe z parlamentních stran. Jediným kritickým hlasem je ministr financí Peter Kažimír, jenž ale zanedlouho z politiky odejde na post šéfa Národní banky. „Musíme být na sebe přísní. Nestačí srovnávat se s málo významnou parlamentní opozicí,“ řekl.

Maďaři můžou říci Bugárovi sbohem

Kromě opozičního bloku, vládního Smeru a národovců, je tu ještě jeden proud, jenž může v nadcházejících volbách překreslit slovenskou politickou mapu – maďarská menšina. Pokud by se přiklonila k opozici, může z parlamentu poprvé po od roku 1990 dostat matadora slovenské scény Bélu Bugára.

Nejistou Bugárovu budoucnost naznačily výsledky prvního kola. Bugár, jenž je symbolem strany Most-Híd, ztratil podporu i na jihu Slovenska, tedy v oblastech obývaných slovenskými Maďary, které Most-Híd primárně reprezentuje. Voliči utíkali hlavně k Čaputové.

Most-Híd navíc už před časem přišel o podporu slovenských liberálů. Ti dnes mají jiné hvězdy a k pragmatickému Bugárovi, který se jim znelíbil vstupem do koalice s Robertem Ficem, už nemají důvod se vracet. Preference Mostu-Híd se pohybují lehce nad pěti procenty, Bugár osobně dostal jen lehce přes tři procenta hlasů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud