Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jako Islámský stát. Američtí rasisté loví mezi nespokojenými, radikalizaci usnadňuje internet

Jako Islámský stát. Američtí rasisté loví mezi nespokojenými, radikalizaci usnadňuje internet

Ve Spojených státech ožívá problém s krajně pravicovými uskupeními, jak názorně ukázaly víkendové násilnosti ve Virginii. Získávat sympatizanty je pro radikály díky internetu snazší než dřív, pomáhá jim také současná rozdělená společnost.

Socha konfederačního vojáka stála v Durhamu v Severní Karolíně skoro sto let. Až do pondělního večera. Strhla ji skupina levicových aktivistů, kteří do ulic města vyrazili demonstrovat proti vzestupu krajní pravice. „Ne Ku Klux Klanu, ne fašistickým USA,“ skandovali v reakci na víkendové události ve Virginii.

Protest radikálů, kterým vadil nápad na odstranění sochy generála Konfederace Roberta E. Leeho, vyústil v tragédii. Dvacetiletý James Fields najel ve městě Charlottesville autem do lidí, kteří demonstrovali proti krajní pravici. Jednu ženu zabil, několik dalších osob zranil.

Rasistům pomohl internet

Podle jeho okolí fascinoval Fieldse nacismus už od školních let. „Jeho velkou modlou byl Adolf Hitler,“ cituje Washington Post mladíkova bývalého učitele Dereka Weimera. „Mnohdy vykřikoval obscénnosti, ať už šlo o Hitlera nebo rasismus,“ dodala pro New York Times někdejší spolužačka.

Fields se před činem vyfotil se symboly nacionalistické skupiny Vanguard America. Ta se od něj distancovala. Oren Segal, ředitel Centra proti extremismu, upozorňuje, že to zapadá do nového trendu mezi extremisty. Mladí radikálové nesympatizují jen s jednou skupinou, ale přes internet hledají společníky napříč organizacemi.

Právě internet krajní pravici výrazně usnadnil život. Využilo toho především hnutí tzv. alternativní pravice. To tvoří hlavně mladí lidé, kteří hledají způsob jak rebelovat vůči společnosti. Zatímco dříve si vše museli složitě dohledávat v knihovnách, nyní cokoli najdou během několika sekund na Googlu.

„Mladí lidé se dostanou k daleko většímu množství informací, včetně propagandy, snadněji než kdy dříve. To jsou sociální sítě,“ cituje Segala Newsweek. „Jsou schopní fungovat online, najít a komunikovat se sympatizanty. Vytváří online subkultury, často s prvky anonymity,“ popisuje.

Jako Islámský stát

George Hawley, profesor na Alabamské univerzitě, jenž o problému alternativní pravice napsal knihu, tvrdí, že propaganda rasistických uskupení dokáže mluvit jazykem mladých lidí, čímž se pro ně stává ještě atraktivnější. Podobá se tomu, čím si získával přívržence Islámský stát. Podobně jako na džihádisty i na americké extremisty funguje příslib moci, manželství nebo kvalitně zpracovaná videa.

„Mladí mají obavu o práci, o rodinu. Setkání s podobně naladěnými lidmi je povzbudí. Když pak vidí někoho charismatického, kdo jim řekne ‚Víte proč to tak je? Je to proto, že jste bílí,‘ je velice jednoduché jim tu ideologii prodat,“ praví Kevin Grisham z Centra pro studium nenávisti a extremismu při Kalifornské státní univerzitě.

Alternativní pravici pomohla i loňská volební kampaň zakončená zvolením Donalda Trumpa prezidentem. Ten sice několikrát radikály zkritizoval a myšlenky tzv. alt-right odsoudil, zároveň však do týmu jako hlavního poradce najal Steva Bannona, bývalého šéfredaktora ultrakonzervativního serveru Breitbart News.

Slábnoucí KKK

Kromě alt-right a neonacistů tvoří americkou rasistickou scénu také tradičnější Ku Klux Klan (KKK). Hnutí založené po občanské válce bývalými vojáky poražené Konfederace rozšířilo během minulého století působnost i na zbytek USA.

Vliv bílých kápí však v současnosti není tak velký jako dříve, byť Liga proti hanobení (ADL) zaznamenala mírný nárůst počtu sympatizantů. Aktuálně má pět až osm tisíc aktivních členů a působí jen ve 22 státech.

„Organizovaný KKK nadále strádá kvůli několika faktorům včetně vnitřních bojů. Přívrženci nevnímají současné skupiny jako autentické. Stejně škodí i konkurence mezi extremistickými hnutími,“ píše ve své zprávě ADL.

Rozšířenější než KKK jsou v současnosti i některá neonacistická uskupení jako zmíněná Vanguard America nebo Národně socialistické hnutí. To má sice daleko méně členů, působí však ve 32 amerických státech. Neonacisté navíc dokáží spolupracovat i se svými evropskými protějšky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1