Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jako kočka, která přišla o poslední život. Kdo je Mariano Rajoy, šéf první padlé vlády od diktatury?

Jako kočka, která přišla o poslední život. Kdo je Mariano Rajoy, šéf první padlé vlády od diktatury?

Když se s ním kdysi zřítil vrtulník, vyváznul jen se zlomeným prstem. A jakoby tato nehoda předznamenala styl a grácii, s jakou Mariano Rajoy od té doby prohrával. V čele španělských lidovců dokázal přežít několikery neúspěšné volby, jako první ministr musel zavádět nepopulární úsporná opatření po dluhové krizi a stejně jej lidé znovu zvolili. A politický vaz mu nezlomily ani separatistické ambice nezbedného Katalánska, které ve vidině samostatnosti vyšlo do ulic. Osudným se mu stalo až sedmé přikázání: Nepokradeš!

K politice Rajoy pořádně přičichnul, když byl ještě velmi mladý; bylo mu sotva 26 let, když se stal zástupcem regionálního volebního lídra strany Partido Popular (PP) – pravicových, konzervativních lidovců. Strana v mladém Marianovi rychle rozeznala ty správné ingredience politického těsta: přemýšlivý vystudovaný právník z rodiny provinčního soudce. Hovoří uváženě, byť často používá truismy; „Španělsko je země plná skvělých Španělů," utahují si kritici z jednoho takového. Jeho plnovous - po automobilové nehodě se nemohl holit - nicméně dotváří archetypický portrét konzervativního politika vhodného pro nejvyšší patra strany. 

Politické ostruhy získal Rajoy jako pravá ruka španělského premiéra José María Aznara. Ten stál v čele pyrenejské země osm let až do roku 2004 a byl to právě Rajoy, který v jeho vládách zastával různé ministerské funkce; od školství a kultury přes vnitro až k veřejné správě. Aznar svému zástupci předal stranu rok před volbami v roce 2004 a vše nasvědčovalo tomu, že Partido Popular bude potřetí v řadě u vlády. V posledních dnech ale přišel nečekaný obrat a strana podlehla socialistům (PSOE) José Zapatera. Rajoy to tehdy připsal na vrub bombovým útokům v Madridu, které proběhly jen pár dní před volbami a obrátily preference naruby. 

Neúspěch v roce 2004 byl první velkou Rajoyovou politickou porážkou, zdaleka však ne poslední. Lidovci se k moci nedostali ani o čtyři roky později, byť ve volbách získali jak více hlasů, tak i poslaneckých křesel. Rajoy však ve vedení strany přežil.

Zlom pro třiašedesátiletého politika s mírnou zálibou v cigaretách přinesly až volby v roce 2011; v době, kdy bylo Španělsko sraženo na kolena hospodářskou krizí. Nezaměstnanost dosahovala vysokých dvouciferných čísel, financování státního dluhu se nezvladatelně prodražovalo a stavebnictví, dříve hnací motor ekonomiky, bylo na pokraji kolapsu.

Jižní evropské státy PIGS (Portugalsko, Itálie, Španělsko a Řecko) si tou dobou uvědomovaly, že od ekonomického kolapsu a bankrotu je nyní dělí jen přísná rozpočtová disciplína, což znamenalo nepopulární utahování opasků. Šlo však o jedinou alternativu, benefity a sociální štědrost, kterou reprezentovali socialisté v tu dobu vedení Alfredem Rubalcabou, nebyly cestou k budoucnosti. Podle očekávání tak konzervativci vyhráli, socialisté přitom zaznamenali nejhorší porážku od prvních demokratických voleb z roku 1977. Mariano Rajoy mohl konečně slavit; dokonce dvojnásobně: ve stejný rok totiž vyhrál první španělskou fotbalovou ligu i jeho milovaný klub Real Madrid.

Pro Španěly byl Rajoy krizový manažer. Jeho prací bylo zajistit fungování země a její ekonomiky, ať to stojí, co to stojí. A přesně to premiér dělal. Dohlížel na implementaci úsporných opatření a nasměroval zemi, čtvrtou největší ekonomiku eurozóny, zpět k ekonomickému růstu. A to přesto, že mu jeho kritici vyčítali, že růst byl velmi křehký, nezaměstnanost pořád vysoká a jediná pracovní místa byla ta špatně placená a s nejistým výhledem. I to byl důvod, proč v roce 2015 země zažila jedny z nejbouřlivějších voleb v novodobé španělské historii. Obě hlavní strany v nich dosáhly suverénně nejhoršího výsledku a parlament byl na španělské poměry extrémně roztříštěný. Pro zemi zvyklou na dvě hlavní politické strany to byl šok. Přestože Rajoy ve volbách zvítězil, stabilní vládu se mu sestavit nepodařilo a volby se v roce 2016 opakovaly.

Lidovci v nich sice pod vedením Rajoye opět vyhráli, ale k pohádce se šťastným koncem měl tehdejší povolební vývoj pořádně daleko. Během vyjednávání o nové vládě totiž stranu zasáhla vlna korupčních skandálů sahající až tři roky zpátky. Představitelé strany odstupovali a byli zatýkáni, v sídlech se rojili policisté jako mravenci. Pod drobnohled se dostalo jak financování strany, tak i různé veřejné kontrakty, které strana u moci vypsala. Sám Rajoy měl dostávat peníze z tajného fondu strany plného úplatků od jejího pokladníka Luise Bárcenase. 

A právě tato kauza vedla k aktuálnímu svržení Rajoyovy vlády, minulý měsíc totiž v této otázce španělský soud vynesl verdikt s vysokými tresty. Rajoy se před poslanci hájil s tím, že nikdo z jeho ministrů ani ze současného vedení PP odsouzen nebyl a že korupce existuje ve všech stranách, nakonec však přišla porážka, které se Rajoy vyhnout nemohl. Španělští poslanci poprvé od pádu diktatury v roce 1975 vyslovili nedůvěru vládě.

„Španělsko zanechává ještě více rozdělené, společnost i politická kultura dostaly od jeho vlády přímý zásah,“ hodnotí Rajoyův odkaz Alejandro Ouiroga, profesor španělské historie na Univerzitě Newcastle. „Míra korupce byla naprosto brutální.“

 

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1