Japonsko sází na novou strategickou surovinu. Chce získávat elektřinu spalováním „hořlavého ledu“ | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Japonsko sází na novou strategickou surovinu. Chce získávat elektřinu spalováním „hořlavého ledu“

Japonsko sází na novou strategickou surovinu. Chce získávat elektřinu spalováním „hořlavého ledu“
 
Přírodní bohatství japonského souostroví není nikterak bohaté. Země nemá v podstatě žádnou ropu, zemní plyn ani uhlí a je tedy na dodávkách těchto strategických surovin závislá. Kromě toho dováží Japonsko také naprostou většinu spotřebovávané elektrické energie. Konkrétně v roce 2014 si země vyrobila jen desetinu potřebné elektřiny. Chod třetí největší ekonomiky světa tak nedokáže zabezpečit ani více než 50 jaderných reaktorů, které jsou zde v provozu. 

Víra v jadernou energii však byla silně poznamenána zemětřesením a následnou tsunami v roce 2011, která poškodila atomovou elektrárnu ve Fukušimě. Země se tak poohlíží po jiných zdrojích energie. Podle skupiny japonských vědců by se mělo řešení skrývat v metal hydrátu přezdívaném hořlavý led. Elektřina by se získávala jeho spalováním. 

Hořlavého ledu má navíc Japonsko pod mořským dnem svých moří bohaté zásoby. Z energeticky závislé země by se tak ještě mohla přetvořit v exportéra strategické suroviny. 

Japonsko přitom není jedinou zemí, která na hořlavý led sází. Průlom ve zkoumání způsobech těžby metal hydrátu v květnu letošního roku oznámila i Čína. Substance, která se skládá z vody promíchané s metanem, se totiž globálně nachází až 2800 bilionů kubických metrů. Palivo budoucnosti vzniká v místech, kde se mísí velký tlak s nízkými teplotami. Typicky se tak objevuje pod dnem oceánu s velkými hloubkami nebo pod arktickým permafrostem.

Odhaduje se, že hořlavý led v sobě skrývá více energie, než všechna ostatní fosilní paliva dohromady. Jeden metr krychlový tohoto ledu v sobě totiž zadržuje až 164 krychlových metrů plynu. Zatím se však žádný výzkumný tým nedostal tak daleko, aby tyto plyny dokázal efektivně těžit. Japonská vláda už do toho projektu investovala miliardu dolarů. 

Případná těžba hořlavého ledu v sobě ovšem nese určitá rizika. Pří nadměrném vytěžení podmořského podloží by totiž mohlo hrozit zhroucení mořského dna, které může potenciálně vést až k obří tsunami. Podle odborníků jsou však šance pro takto katastrofický scénář minimální.  

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.