Jatka, ze kterých často nevedla cesta. Asad náhle přiznává mrtvé vězně, rodiny na to čekaly roky | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jatka, ze kterých často nevedla cesta. Asad náhle přiznává mrtvé vězně, rodiny na to čekaly roky

Jatka, ze kterých často nevedla cesta. Asad náhle přiznává mrtvé vězně, rodiny na to čekaly roky

Od roku 2011, kdy se začala psát smutná historie krvavého syrského konfliktu, zmizely desetitisíce lidí ve věznicích ovládaných režimem Bašára Asada. Ti šťastnější, kterým se podařilo dostat ven, věznice popisují jako „lidská jatka“, kde byli zadržení často mučení a popravováni na základě tříminutového procesu. O těch ostatních ale jejich rodiny neměly po celou dobu konfliktu žádné zprávy. Že jejich blízcí během pobytu ve vězení zemřeli, se příbuzní dozvídají až dnes. Po letech mlčení totiž syrská vláda začala náhle vydávat hromadná oznámení o úmrtích politických vězňů. Proč tak najednou? Asad, který dobývá poslední území rebelů, se podle odborníků cítí sebevědomější a chce tím kapitolu války uzavřít.

Od propuknutí syrského povstání v roce 2011 beze stopy zmizelo přes 104 tisíc lidí. Asi 90 procent z nich bylo vládními vojáky odvlečeno do prorežimních věznic, kde byli zadržení systematicky zabíjeni, mučeni a vystavováni hladu. Zbylých 10 procent zřejmě zmizelo v rukách povstaleckých a dalších ozbrojených skupin, uvádí podle amerického deníku Washington Post organizace Syrská síť pro lidská práva (SNHR).

Bývalí vězni popisují věznice jako peklo na zemi. Za mřížemi každý den zažívali psychické a fyzické mučení, kterému desetitisíce z nich podlehly. Jak zní svědectví jednoho z propuštěných, smrt jim ve vězení hrozila i za pouhý pohled na dozorce.

„V Sajdnáje jsme nikdy nic neviděli. Dokonce ani to, když vraždili někoho ve stejné cele, ve které jsme byli my. Pokud člověk sundal ruce z očí, okamžitě si podepsal rozsudek smrti,“ popsal před nedávnem jeden z propuštěných z věznice Sajdnájá, kde byly zavražděny tisíce odpůrců Bašára Asada. Pokud strážní chtěli vstoupit dovnitř cely, vězni museli klečet čelem ke zdi a s dlaněmi na očích. Podle dalších svědectví však vězni zažívali i znásilňování, systematické bytí a obrovské vyčerpaní, kdy jim dozorci pouštěním hlasité muziky odpírali spánek.

720p 480p 360p 240p
Sajdnája (video zachycuje situaci v roce 2017)

Z „lidských jatek“ Bašára Asada se dostali jen někteří. O mnohých Syřanech, kteří beze stopy zmizeli v útrobách prorežimních věznic, jejich rodiny i sedm let neslyšely. V posledních týdnech však syrská vláda začala úmrtí ve věznicích náhle po stovkách zveřejňovat. Rodiny se tak z vládních registrů dozvídají, že jejich příbuzní jsou i několik let po smrti.

„Zpráva o jeho smrti nás zničila, kéž bychom to věděli už tehdy,“ říká pro americký deník The New York Times Heba – sestra Islama Dabbase, kterého proasadovské síly poslali před sedmi lety do vězení kvůli účasti na protestech namířených proti syrské vládě. Jeho matka měla možnost ho navštívit dvakrát, jí ale úřady kontakt se synem zatrhly.

Po celou dobu Islamovi příbuzní doufali, že se jednoho dne objeví, minulý týden ale přišla zdrcující zpráva – Islam 15. ledna 2013 zemřel. „Od jeho zadržení jsme žili ve víře i zoufalství, ta nejistota požírala naši mysl,“ popisuje roky nevědomosti Heba, která nyní žije v egyptském exilu. Stejně jako stovky dalších se však ani rodina Islama nedozvěděla, jakým způsobem jejich blízký zemřel.

„Jako jejich rodiny chceme vědět příčiny smrti našich blízkých a kde jsou jejich těla pohřbena,“ říká Noura Ghaziová, jejíž manžel – aktivista za demokracii – byl v roce 2015 syrským režimem popraven. Další, kteří mají obavy z odplaty Asada, říkají, že budou za své blízké mlčky truchlit. „Náš syn byl ta nejdražší věc na světě a my jsme ho ztratili,“ říká matka jednoho z popravených. „Myslela jsem na svého chlapce každou noc, než jsem šla spát, a doufala, že je v pořádku. Po celou tu dobu ale byl v hrobě,“ dodává podle deníku Washington Post.

Čas pro syrský režim jít dál?

Zveřejnění dokumentů o stovkách mrtvých jsou prvním veřejným uznáním vlády, že stovky ne-li tisíce vězňů v rukách režimu Bašára Asada zemřely. Další vysvětlení ze strany vlády ale nepřichází. Podle analytiků toto tiché přiznání stovek mrtvých Syřanů dokazuje, že Asad v posledních týdnech získal potřebnou jistotu, že válku vyhrál a navzdory tvrdým bojům zůstal u moci. Prezident tak syrskému lidu vzkazuje, že má věci pevně pod kontrolou a je čas jít pod osmi letech války dál, tvrdí analytici.

„Režim uzavírá jednu kapitolu a začíná znovu,“ říká odborník na Blízký východ Emile Hokayem z Mezinárodního institutu pro strategická studia. „Chce tím rebelům a aktivistům říct, že je tato kapitola pryč a že jakákoliv víra v přežívajícího revolučního ducha je zničena,“ dodává pro NY Times.

Podle odborníka Fajsala Itaniho tak přiznání mrtvých má sloužit Asadovu režimu spíše než pozůstalým, kteří roky žili v nevědomosti. „Vzhledem k tomu, že se bezpečnostní situace v zemi uklidnila a režim se znovu upevňuje, je prioritou vrátit životy lidí do normálního stavu,“ říká Itani. Podobně si náhlé zveřejnění stovek úmrtí vysvětluje i zakladatelka organizace, která monitoruje syrské věznice Sema Nassarová. „Chtějí uzavřít spisy o zadržených a první fází je říct všem těmto rodinám, že jejich příbuzní jsou už dlouho mrtví,“ říká pro Washington Post.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.