Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Je to humanitární katastrofa, není voda ani jídlo, popisuje situaci v Afrínu česká dokumentaristka

Je to humanitární katastrofa, není voda ani jídlo, popisuje situaci v Afrínu česká dokumentaristka

Turecká armáda pokračuje v obsazování syrské provincie Afrín. Stejnojmenné hlavní město oblasti už Turci dobyli minulou neděli. Situace na místě je kritická. „Turci dál bombardují okolní vesnice. Kolem je asi 300 tisíc uprchlých civilistů, v Afrínu není dostatek vody ani jídla,“ popisuje pro INFO.CZ česká dokumentaristka, která se v oblasti momentálně pohybuje, Jana Andert. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc dal najevo, že se jeho tažení u Afrínu nezastaví.

Turecko začalo tažení proti kurdským regionům na severu Sýrie v lednu. Erdogan považuje kurdské milice YPG a YPJ za teroristy a prohlásil, že nedopustí teroristický koridor podél svých hranic.

Civilisté na místě se diví, jak je možné, že Kurdům tentokrát nepomohly Spojené státy, které je podporovaly v době, kdy milice bojovaly proti Islámskému státu. Proti postupu svého spojence z NATO Turecka ale protiakci nepodnikly.

Jaká je nyní v Afrínu situace? Už Turecko dobylo celou oblast?

Oblast Afrínu je skoro z osmdesáti procent pod Tureckem. Samotné město už je turecké. Podle mých informací tam zůstává pár civilistů, především Arabů. Všichni ostatní utekli a jsou v oblasti, kde turecká armáda ještě není. Turci se ale neustále posouvají a bombardují okolní vesnice.

Ví se, kolik lidí z Afrínu uprchlo a kam míří?

Civilisté utíkají do volných vesnic. Kolem je asi 300 tisíc civilistů, kteří bydlí v rozbouraných domech, spí venku na ulicích. Ta situace je šílená. Není tu dostatek vody, není tu dostatek jídla. Všichni chtějí do Aleppa, ale to ovládá syrský prezident Bašár Asad. A Asad je do města nechce pustit. Takže lidé čekají, až tak učiní.

Chtějí se vrátit, až boje ustanou?

Ptala jsem se několika civilistů. Nechtějí. Říkají, že pokud to bude pod Tureckem, nikdy se tam nevrátí. Nejhorší je, že ztratili všechno. Afrín byl hodně bohatou částí Sýrie, jelikož tam nikdy nebyla válka. Bylo v něm bezpečno, ekonomika rostla, lidé měli spoustu domů. Teď o všechno přišli.

V čem tkví síla turecké armády, která poráží kurdské milice, jež se dokázaly ubránit před Islámským státem?

Největším problémem bojů proti turecké armádě je, že Turecko používá letectvo. Tím, že kurdské milice ztratily podporu Američanů, kteří je podporovali letecky, mohou bojovat jen na zemi. To se proti letectvu nedá. Veškeré milice se tedy evakuovaly. Ještě se snaží držet linii, aby Turecko nepostupovalo, ale to je prakticky nemožné, jelikož je Turci neustále bombardují.

Jak místní vnímají reakci Západu? Cítí to jako zradu?

Bavila jsem se s civilistou a ten se mě ptal, komu mohou Kurdové věřit. Je to hrozné. Mají pocit, že se proti nim celý svět obrátil. To zklamání je obrovské. Během bojů proti Islámskému státu měli podporu Ameriky, ale nyní, když se Turecko rozhodlo, že si vezme Afrín, tak jim nikdo nepomohl. Nechápou, proč se k nim svět takhle zachoval.

Al-Džazíra reportovala, že se místní nabízí milicím jako lidské štíty. Cítila jste ochotu lidí bojovat s tureckou armádou?

Ochota bojovat proti Turecku je ze strany Kurdů obrovská. Mají motivaci, ale je to nemožné. Jak chcete bojovat s kalašnikovem proti náletům letectva? To se prostě nedá. Nejvíce nemohou pochopit, že Turecko je součástí NATO. Oni nechápou, jak může země NATO takhle vraždit a zabírat území, aniž by se o to někdo zajímal.

Dá se odhadnout, jak se bude situace vyvíjet v nejbližších dnech?

Je jasné, že Turecko Afrín zabere a nikdo ho nezastaví. Teď je hlavní otázkou, co bude s těmi lidmi. Je to humanitární katastrofa a žádná pomoc na místě není. Navíc Ergogan prohlásil, že bude postupovat dál, že se nezastaví u Afrínu a vezme i Kobani nebo Manbídž. To je pro Kurdy obrovskou hrozbou.

Jaká budoucnost čeká na Afrín po dobytí Tureckem?

O budoucnosti Afrínu teď nikdo nic neví, všechno jsou to jenom dohady. Poslední zprávou od Erdogana je, že Afrín nebude okupovat. Že se stáhne. Ale nikdo neví, jak to bude. Každopádně civilisté se tam nyní vrátit nechtějí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1