Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Je to vůle Alláha.“ Čečensko se pro IS stalo oblíbeným zdrojem radikálů, teď se tam vrací

„Je to vůle Alláha.“ Čečensko se pro IS stalo oblíbeným zdrojem radikálů, teď se tam vrací

Z Německa, Francie nebo Velké Británie odešly v posledních letech stovky radikálů, kteří se následně připojili k Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Problém takzvaných zahraničních bojovníků však zdaleka neřeší jen státy západní Evropy. Zemí, která Islámskému státu posloužila jako jeden z největších zdrojů nových radikálů, je Rusko – vedle Dagestánu to je konkrétně i autonomní republika Čečensko, jehož obyvatelé mají se zbraněmi a válkou bohaté zkušenosti. Pohled do oblasti na Kavkaze, která po rozkladu Islámského státu nyní vyhlíží navrátilce z Blízkého východu, přinesla televize Deutsche Welle.

Domy na předměstí hlavního města Čečenska jsou obklopeny vysokými zdmi, přesto o sobě obyvatelé Grozného vědí téměř všechno. Znají se po generace a navzájem si pomáhají, je ale jedna věc, o které nikdo mluvit nechce: mladí lidé, kteří město opustili. Přesný počet těch, kteří se přidali na stranu radikálů Islámského státu, známý není, na Blízký východ však odjela i řada dětí.

Jedna z místních, kteří se rozhodli o problému začít mluvit veřejně, je i Petimat Salamová. Po čtyřech letech mlčení se snaží dozvědět něco o své dceři Salině, která na Blízký východ následovala svého manžela Ruslana. Ten odjel do Sýrie, aby rozšířil řady Islámského státu, s sebou ale vzal i Salinu a jejich tři děti.

Proč se Ruslan postavil na stranu Islámského státu, prý netuší. Vždy byl totiž dobrým manželem. „Vždycky pomáhal kolem domu. Byl věřící. Nevím, co v Sýrii hledal. Myslím ale, že byl podveden. Ti zlí náboráři ho podvedli. Je to jejich vina,“ řekla pro Deutsche Welle. „Vím, že se už Ruslan nevrátí, protože byl v březnu zabit,“ dodává. Stále ale doufá, že se vrátí alespoň její dcera.

Podle oficiálních odhadů se k Islámskému státu přidalo na 800 dospělých Čečenců, skutečnost však může být mnohem horší. Ne o všech Čečencích, kteří odešli do Sýrie a Iráku, totiž mají úřady informace. Jedním z nich je i Saíd Mašajev, který se vrátil z Blízkého východu, aniž by to úřady zpočátku vůbec zaznamenaly.

„My Čečenci jsme v Islámském státu velmi populární. Máme mnoho bojových zkušeností,“ vysvětluje pro DW jeden z důvodů, proč na Blízký východ odjíždí tolik čečenských obyvatel. Čečensko totiž v 90. letech zachvátila série krvavých válek a temnou minulost si místní přenášejí i do současnosti, kdy zemi vládne Ramzan Kadyrov loajální ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Odbornice na terorismus z Ruského institutu strategických studií Elena Suponinová však přidává řadu dalších důvodů, proč mladí lidé do Sýrie a Iráku odešli. „Vysoká nezaměstnanost, nespokojenost se sociální situací a nenaplněné naděje přivádějí mnohé lidi z tohoto regionu na stranu jedné z nejvíce zvrácených forem islámu – do rukou džihádistů,“ uvedla pro DW odbornice na terorismus.

Nezávislý vojenský komentátor Pavel Felgenhauer však za vysokým počtem Čečenců, kteří odešli bojovat za Islámský stát, vidí něco úplně jiného. Před Olympijskými hrami v Soči v roce 2014 totiž ruské tajné služby zvýšily svoji aktivitu, a posílená bezpečnostní opatření tak podle něj přinutila „masivní počet extremistů odejít ze země a Islámský stát je následně nasál jako vysavač“. Za poslední měsíce však teroristická organizace přišla o většinu svého území, které v Sýrii a Iráku dobyla. Vysavač tak nyní „vyfukuje opačným směrem a hrozí, že vyplivne teroristy,“ tvrdí Felgenhauer.

Jak říká Mašajev, zpočátku neměl tušení, že se na Blízkém východě stane členem teroristické organizace – prý chtěl jen bránit čest syrských sunnitů. Na otázku, zda v Sýrii někoho zabil, odpovídá, že ne. Po krátké pauze ale dodává: „Alespoň o tom nevím.“

Odjet z území ovládaného islamisty se rozhodl poté, co na vlastní oči sledoval popravu skupiny šíitů. Opustit řady radikálů se mu ale první měsíce nedařilo. Odejít mohl až poté, co byl zraněn a bylo mu povoleno odcestovat do Turecka, kde měl podstoupit lékařský zákrok. Odtud pak uprchl do Grozného.

Čečenské úřady se o jeho pobytu na Blízkém východě dozvěděly až se zpožděním, osm měsíců pak strávil ve vězení. Dnes je členem skupiny na podporu lidí, jejichž blízcí se přidali k Islámskému státu. V rámci skupiny, která má asi 800 členů z Čečenska, Dagestánu a dalších ruských regionů, tak lidé mohou otevřeně mluvit o dětech, vnoučatech či sourozencích, kteří zmizeli na Blízkém východě.

Kousek od Mašajeva sedí i Petimat Salamová, která doufá, že se jí dcera vrátí živá. Na radikály, kteří se snaží do svých řad přilákat nové rekruty, jako byl Ruslan a její dcera, se prý nezlobí. „Všechno se děje podle vůle Alláha,“ dodává. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1