Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Je zázrak, že přežil.“ Lékař promluvil o zachráně severokorejského zběha. Stále vyhráno nemá

„Je zázrak, že přežil.“ Lékař promluvil o zachráně severokorejského zběha. Stále vyhráno nemá

Severokorejský voják O Čchong-song, který v polovině listopadu uprchl za dramatických okolností přes hranici do Jižní Koreje, měl obrovské štěstí, že přežil. Život mu zachránil chirurg I Kuk-čong, který průběh akce popsal pro CNN.  

„Jeho životní funkce byly nestabilní, zabíjel ho nízký krevní tlak i šok,“ popsal chirurg pacientův stav v okamžiku, kdy ho americká helikoptéra dopravila na traumacentrum univerzitní nemocnice Ajou v hlavním městě Jižní Koreje Soulu. „Byl jako rozbitá sklenice, nemohli jsme do něj dostat dost krve,“ dodal.    

Severokorejští vojáci na svého kolegu vystřelili zhruba čtyřicet ran a nejméně pětkrát ho zasáhli. V prvních třiceti minutách, co se ho I Kuk-čong se svým týmem ujal, se proto zdravotníci snažili vážně zraněného Severokorejce vůbec udržet naživu, selhávaly mu totiž plíce. „Jednu kulku měl v pravém koleni, další mu uvízla v tricepsu, třetí měl v zádech…“ popisoval I Kuk-čong pro CNN.  

To nejhorší na lékaře však teprve čekalo. Během pětihodinové operace, během níž chirurg vyndával také kulku, která vojákovi proděravěla střeva, si musel I Kuk-čong poradit s nečekanou komplikací – parazity. „Za 20 let lékařské praxe jsem nic takového neviděl,“ tvrdí.

Vojákova střeva byla červy prolezlá. Nejdelší měřil 27 centimetrů. „Všechno bylo pokryto krví, ale paraziti byli bílí, tlustí, dlouzí a velmi, velmi tvrdí a lezli z jeho střev,“ přiblížil I Kuk-čong nečekanou překážku.

Do zběhova těla se nejspíše dostali v kontaminovaném jídle. V Severní Koreji se stále používají jako hnojivo lidské výkaly. Pokud je jimi hnojena zelenina, která se poté konzumuje bez tepelné úpravy, parazité se mohou dostat do úst a dále do trávicího traktu.

Podle I Kuk-čonga měl voják obrovské štěstí, že přežil. Na operačním sále se mu několikrát zhoršily životní funkce a vypadalo to, že umře. „Je to zázrak, že přežil,“ myslí si I Kuk-čong.

Voják už nabyl vědomí a lékaře překvapuje rychlostí, s jakou se zotavuje. Chodí, mluví, sám si dojde do koupelny. Bude ale ještě nějakou dobu trvat, než se vyrovná s psychickým otřesem. Pronásledují ho noční můry, do jeho pokoje museli dát jihokorejskou vlajku, aby věděl, že je v bezpečí. Jeho uzdravování komplikuje také tuberkulóza a žloutenka typu B.

Co bude voják dělat po zotavení, je stále ve hvězdách. Do armády se vracet nechce, I Kuk-čongovi řekl, že by chtěl studovat práva. Zatím ale poslouchá muziku a sleduje televizi.

I Kuk-čongovi za těch pár týdnů, přirost k srdci. „Jsem na něj velmi pyšný. Utekl ze Severní Koreje za svobodou… Je velmi těžké to uskutečnit,“ vyzdvihl lékař. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1