Jedete se koupat do Středomoří? Častým společníkem ve vodě vám budou plasty | info.cz

Články odjinud

Jedete se koupat do Středomoří? Častým společníkem ve vodě vám budou plasty

Plastové odpady zabíjejí mořské živočichy, znečišťují vodu i pobřeží a způsobují výrazné škody průmyslu. Nejvíce jsou za úniky plastů do přírody odpovědné tři středomořské státy – Egypt, Turecko a Itálie.

Středomoří je bezesporu nejoblíbenější dovolenkovou destinací Čechů. Blankytně modré vody a písčité pláže ale stále více znečišťují plasty. V nejvíce postižených oblastech plave v jednom metru krychlovém vody až 20 gramů plastů, píše se v alarmující zprávě Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Plastové výrobky jsou sice každodenní součástí našich životů, mají ale negativní a často smrtelné dopady na mořskou faunu – odborníci mluví o sedmi stovkách ohrožených druhů. Znečištění plasty také výrazně poškozuje ekonomiky středomořských států – podle WWF ročně přicházejí o 641 milionů eur, nejvíce je přitom zasažen turistický sektor.

76 kilogramů plastů na obyvatele ročně

Ve středomořských vodách skončí každý rok 600 tisíc tun plastového odpadu. Jak píše pro lepší představivost studie WWF, je to ekvivalent 33 800 vyhozených plastových lahví každou minutu. Pokud proti plastovému odpadu státy výrazně nezasáhnou, měla by se jeho hmotnost do roku 2050 zčtyřnásobit.

Oblast Středomoří, kam spadá celkem 22 zemí světa, produkuje celkem 10 procent světových plastů, v tomto měřítku je to čtvrtý největší výrobce. Produkce plastů se navíc v některých státech zvyšuje v létě až o třetinu kvůli přijíždějícím turistům. Na každého obyvatele vychází 76 kilogramů plastových výrobků ročně.

Více než polovina vyrobených plastů se vyhazuje po méně než roce používání, většina z toho pak končí spíše na skládkách a spalovnách, než aby se recyklovala. Téměř třetinu veškerého plastového odpadu vyvážejí lidé či firmy na ilegální skládky, nebo je jen tak pohodí v přírodě. Plasty se pak obvykle dostanou do řek a z nich putují do moře. V oblasti se recykluje pouhých 2 procent plastového odpadu.

Infografika: plastyInfografika: plastyautor: INFO.CZ

Státy Středomoří se s nakládáním s odpady vyrovnávají různě, mezi špičku v tomto oboru ale nepatří žádný z nich. Právě naopak – například Černá Hora nakládá špatně až s 95 procenty odpadu. Vzhledem k velikosti zemí jsou ale největšími znečišťovateli – odpovědnými za úniky plastů do přírody – Egypt, Turecko a Itálie.

Krizový jih Turecka a španělská Costa Brava

WWF také na základě svých poznatků určil ty nejznečištěnější pobřežní části Středomoří. Na prvním místě skončil turecký region Kilkílie s více než 31 kilogramy plastů na kilometr pobřeží, druhá v žebříčku je oblast pobřeží u španělské Barcelony s 26 kilogramy a třetí s 21 kilogramy okolí izraelského Tel-Avivu.

Na rozdíl od Tichého oceánu naštěstí ve Středomoří díky mořským proudům nehrozí velká koncentrace odpadů v jednom místě. Průměrně se ale každý den vyplaví na pobřeží přes pět kilogramů plastů. Zatímco plasty z pobřeží lze alespoň částečně odstranit, u těch ležících na mořském dně je to prakticky nemožné.

Velké množství plastových odpadů za sebou nechává námořní a rybářský průmysl, ať už jde o kusy sítí nebo lan. Tyto odpady zabíjejí mořské živočichy, odborníci mluví o takzvaném „ghost fishing“ (rybaření duchů). Plastové znečištění tak způsobuje 35 procent úmrtí mořských ptáků, 27 procent úmrtí ryb, 13 procent úmrtí mořských savců a pět procent úmrtí plazů.

Plasty ničí lodní motory 

Plasty se ukazují jako dvousečná zbraň i pro sektory, které je hojně používají. Rybáři sice používají plastové sítě, ty jim ale zároveň způsobují značné ztráty – jejich zbytky totiž často poškozují motory lodí, které se musejí opravovat a rybáři nemohou vyplout. Se stejným problémem se potýká stále více i námořní doprava. Obrovské škody způsobují plasty i turistickému průmyslu, který je často nucen na vlastní náklady čistit pobřeží, aby se na něj turisté mohli vracet. Celkové škody u všech 22 států odhaduje WWF na 641 milionů eur ročně.

WWF středomořským státům doporučuje, aby do roku 2030 zajistily konec úniku plastového odpadu do přírody, aby zakázaly problematické jednorázové plasty a investovaly do odpadového hospodářství, které by mělo veškeré plasty shromáždit, znovu použít a recyklovat. Státy by také měly mezi občany propagovat odpovědnou spotřebu a nakládání s odpady.

První pozitivní kroky už učinila Francie a Chorvatsko, která zakázaly jednorázové plastové příbory, skleničky, talíře a plastové tampony.

WWF soudí, že výrobci plastů nenesou skutečné náklady na své výrobky. Státy pak selhávají v odpadovém hospodářství – například Turecko, Tunisko nebo Maroko většinu svého odpadu svážejí na skládky, tato činnost ale není nijak zdaněna.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud