Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jedna cesta tam i zpět. Důležité summity mizí kvůli obavám z protestů do čím dál větší pustiny

Jedna cesta tam i zpět. Důležité summity mizí kvůli obavám z protestů do čím dál větší pustiny

Charlevoix je malebný kanadský region daleko od rušných velkoměst. Zároveň by ještě před několika desítkami let nikoho nenapadlo v něm pořádat setkání předních světových státníků. Proč se summity velkých organizací či skupin jako aktuálně G7 čím dál častěji odehrávají v tichých a uzavřených lokalitách?

„Vede sem jedna cesta a zpátky taky,“ popisuje Alan Bell, prezident torontské společnosti Global Risk International zabývající se bezpečnostním poradenstvím, největší výhodu Charlevoix. Na první pohled by se zdálo, že je to spíše omezení. Jenže moderní doba změnila pohled na možná hostitelská místa velkých summitů.

Přelom nastal v roce 1999 během tzv. bitvy o Seattle. Americké město tehdy hostilo setkání Světové obchodní organizace. Kvůli tomu jej obsadilo 60 tisíc protestujících proti globalismu, se kterými si policie nevěděla rady. Výsledkem byly mimo jiné velké škody na majetku. Podobné scény se od té doby opakovaly i jinde. Ještě v čerstvé paměti jsou nepokoje během loňského summitu skupiny G20 v Hamburku, které opět ze všeho nejvíc připomínaly pouliční válku.

Kanada, která nyní hostí schůzku zástupců sedmi nejvyspělejších zemí světa, je dokonalým příkladem ilustrujícím změnu myšlení pořadatelů. Skupina G7 se poprvé, ještě jako G6, sešla v roce 1975. O rok později ji rozšířil právě tento severoamerický stát a v roce 1981 poprvé hostil její summit – v Ottawě. Následovala setkání v Torontu (1988) a Halifaxu (1995). Po událostech v americkém Seattlu je seznam kanadských hostitelů následovný – Kananaskis, Huntsville a nyní La Malbaie v regionu Charlevoix. Tahle jména už člověku na rozdíl od předchozích metropolí obyčejně nic moc neříkají.

Bell podotýká, že na rozdíl od center měst se v případě podobných oblastí dá snadněji kontrolovat, kdo do nich přijíždí. V případě Charlevoix to vypadá následovně: jedna zóna je vyhrazená obyvatelům i účastníkům summitu, následuje vzdálenější prostor dostupný pouze akreditovaným osobám a až dva kilometry od místa dění je tzv. zóna svobody projevu, kam mohou dorazit protestující.

Výsledkem je klidný průběh setkání. Alespoň co se týče protestů. V Kanadě tak bouři vyvolávají spíše sami politici svými otevřeně ventilovanými spory. Událost, která stojí tamní daňové poplatníky více než 600 milionů dolarů (asi 13 miliard korun), totiž poznamenal konflikt mezi Spojenými státy a zbylými šesti účastníky, který propukl mimo jiné kvůli zavedení cel na dovoz hliníku a oceli ze strany USA.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232