Jordánsko dostane ze Zálivu miliardy dolarů pomoci. Bojí se ropné monarchie nového Arabského jara? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jordánsko dostane ze Zálivu miliardy dolarů pomoci. Bojí se ropné monarchie nového Arabského jara?

Jordánsko dostane ze Zálivu miliardy dolarů pomoci. Bojí se ropné monarchie nového Arabského jara?

Dvě a půl miliardy dolarů slíbily sunnitské monarchie Zálivu Jordánsku. Reagují tak nedávné protesty, které v zemi následovaly po oznámení úsporných opatření vlády. Také Evropská unie pomůže Ammánu dvaceti miliony eur. Proč je Jordánsko tak důležité? Čeho se bojí arabské monarchie Zálivu? A za co Ammánu vděčí Evropa?

V saúdské Mekce se včera sešla výjimečná společnost. Osobně sem dorazili panovníci Saúdské Arábie, Kuvajtu a Dubaje – posledně jemnovaný, tedy Muhammad bin Rašíd Al Maktúm, je zároveň viceprezidentem a premiérem Spojených arabských emirátů. V nejposvátnějším islámském městě se sešli s jordánským králem Abdalláhem II., který si – zjednodušeně řečeno – přijel pro podporu. Nejen boží, ale i finanční. A přinejmenším peněz se mu dostalo.

S pomocí, tedy nikoli půjčkou, musel Záliv spěchat, aby pokryl aktuální rozpočtový deficit. Tím ale podpora nekončí: zálivoví monarchové - kromě přímého vkladu na účet jordánské centrální banky – se za Ammán zaručí u Světové banky, každý rok během následující pětiletky vypomohou rozpočtu Abdalláhova království a zavázali se i k financování rozvojových projektů.

Mimochodem, oproti dárcovským konferencím, kde státy zpravidla více slibí než splní, má tento summit opravdu konkrétní výsledky.

Jordánské ekonomice se nedaří už dlouho

Proč tolik peněz a pomazaných hlav na jediném místě? Bezprostředním důvodem jsou demonstrace, které po letech relativního klidu proběhly v Jordánsku. Nešlo přitom o akce, které by bylo na místě označit v regionu obvyklými přívlastky krvavý a masový.

Zkraje června vyšly tisíce Jordánců do ulic na protest proti úsporným opatřením, které přijala vláda premiéra Haníha Mulkiho. Ta se touto daňovou reformou snažila vyplnit podmínky Mezinárodního měnového fondu (IMF), který Jordánsku předloni schválil tříletou půjčku ve výši 723 milionů dolarů (zhruba 16 miliard Kč). Finance od IMF měly snížit veřejný dluh z nynějších 94 procent HDP na 77 procent, a to v následujících pěti letech, tedy do roku 2021.

Protestující oponovali, že nový daňový zákon dopadne hlavně na chudé a střední třídu. Vláda už dříve v rámci několika reforem zavedla 16procentní daň ze zboží a služeb. Letos ohlášená změna by pak podle médií dvakrát zvýšila počet obyvatel (ze 4,5 na 10 procent), kteří by dani coby soukromníci podléhali. Snížila by totiž nezdanitelný roční příjem ze 34 na 22 a půl tisíce dolarů v případě rodin, respektive ze 17 na 11 tisíc u jednotlivců. Podle vlády nyní až 90 Jordánců neplatí daně: buď se pohybují pod zdanitelnou hranicí nebo využívají úlevy na příbuzné. Rozpočtové přijmy by se s přijetím refromy zvýšili už v letech 2020 až 2021 ze 350 na 430 milionů dolarů.

Nicméně, jordánské ekomice se nevede už dlouho. Rostou ceny a nezaměstnanost (ta už přesáhla 18 procent), klesá naopak HDP. Zřejmě i proto, že kvůli regionální krizi – především syrské válce – do země jezdí stále méně turistů. Zřejmě i proto nastoupil na králův pokyn nový předseda vlády Umar Razzáz, který slíbil stažení nenáviděné reformy.

Strategicky důležitý spojenec EU i celého Západu

Nejde ale jistě jen o výsledky jordánské ekonomiky, proč svět pomáhá. Monarchie a především její stabilita jsou jak pro Záliv, tak Evropu a Západ obecně z řady důvodů klíčové.

Na nepříliš utěšeném hospodářském stavu desetimilionové země se podepisuje přítomnost 660 tisíc uprchlíků ze sousední Sýrie sužováné občanskou válkou. V roce 2015 přitom Jordánsko hostilo syrských běženců dvakrát více: v zemi tehdy žilo 9,5 milionu lidí, z toho dvě třetiny představovaly držitelé jordánského pasu (6,6). Zbytek – tedy skoro tři miliony lidí – tvořily Syřané (1,3), Palestinci nemající občanství (0,6) a příslušníci dalších arabských národů. Mimochodem, podle různých odhadů asi polovina samotných Abdalláhových poddaných má palestinský původ.

Ammán tak spolu s ostatními státy regionu nesl - a dosud nese - tíhu syrské uprchlické krize, i když má vlastních demografických problémů nad hlavu. Za tento postoj mu je vděčná hlavně EU. Co se západních zájmů týče, s Izraelem uzavřelo Jordánsko mírovou dohodu. A s USA i jeho spojenci spolupracovalo v boji proti Islámskému státu. Vzhledem k probíhajícím regionálním krizím je výjimečná i jeho poloha: sdílí hranici s Izraelem, Palestinou, Sýrií i Irákem (plus Saúdskou Arábií).

Bojí se Záliv nového Arabského jara?

Ještě jiné důvody mají k ryhlé podpoře Abdalláhova království zálivové monarchie. Ostatně, pozorovatelé si všímají, že nový mekkánský balíček je nápadně podobný tomu, který Záliv přijal v roce 2011. Tedy zkraje událostí známých jako Arabské jaro, jehož jisker se konzervativní, v řadě ohledů však spíš umrtvený Záliv tolik bál.

Nyní panuje v regionu docela jiná situace, experti se přesto shodují, že to nebyla jen arabská solidarita, která panovníky ropných monrachií dovedla na summit v Mekce. „V Zálivu, především pak v Saúdské Arábii, jsou mimořádně citliví na jakékoli reformní požadavky zdola. Obávají se, že tato hnutí mohou být nežádoucím vzorem pro jejich vlastní populace,“ uvedl pro stanici Al-Džazíra její dobře informovaný jordánský zdroj.

Adnan Abú Udah, poradce předchozího jordánského krále Husajna, se pak na témže serveru nechal slyšet, že dohoda dárců v Mekce „zachránila Jordánsko“. Podle něj by pokračování demonstrací mohlo vést dokonce až k pádu monrachie. Spolupracovník otce nynějšího panovníka si všímá i toho, jak protestující Jordánci přijali fakt, že jim Abdalláh ustoupil a vládu nepodržel. "Veřejnost se teď cítí být silná. Je pyšná na to, že dokázala zabránit nepopulárním ekonomickým reformám a sesadit vládu. Tyto události jsou poučením pro příští kabinety, které budou muset hlasům z ulice naslouchat mnohem pečlivěji," dodává.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.