Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jordánsko dostane ze Zálivu miliardy dolarů pomoci. Bojí se ropné monarchie nového Arabského jara?

Jordánsko dostane ze Zálivu miliardy dolarů pomoci. Bojí se ropné monarchie nového Arabského jara?

Dvě a půl miliardy dolarů slíbily sunnitské monarchie Zálivu Jordánsku. Reagují tak nedávné protesty, které v zemi následovaly po oznámení úsporných opatření vlády. Také Evropská unie pomůže Ammánu dvaceti miliony eur. Proč je Jordánsko tak důležité? Čeho se bojí arabské monarchie Zálivu? A za co Ammánu vděčí Evropa?

V saúdské Mekce se včera sešla výjimečná společnost. Osobně sem dorazili panovníci Saúdské Arábie, Kuvajtu a Dubaje – posledně jemnovaný, tedy Muhammad bin Rašíd Al Maktúm, je zároveň viceprezidentem a premiérem Spojených arabských emirátů. V nejposvátnějším islámském městě se sešli s jordánským králem Abdalláhem II., který si – zjednodušeně řečeno – přijel pro podporu. Nejen boží, ale i finanční. A přinejmenším peněz se mu dostalo.

S pomocí, tedy nikoli půjčkou, musel Záliv spěchat, aby pokryl aktuální rozpočtový deficit. Tím ale podpora nekončí: zálivoví monarchové - kromě přímého vkladu na účet jordánské centrální banky – se za Ammán zaručí u Světové banky, každý rok během následující pětiletky vypomohou rozpočtu Abdalláhova království a zavázali se i k financování rozvojových projektů.

Mimochodem, oproti dárcovským konferencím, kde státy zpravidla více slibí než splní, má tento summit opravdu konkrétní výsledky.

Jordánské ekonomice se nedaří už dlouho

Proč tolik peněz a pomazaných hlav na jediném místě? Bezprostředním důvodem jsou demonstrace, které po letech relativního klidu proběhly v Jordánsku. Nešlo přitom o akce, které by bylo na místě označit v regionu obvyklými přívlastky krvavý a masový.

Zkraje června vyšly tisíce Jordánců do ulic na protest proti úsporným opatřením, které přijala vláda premiéra Haníha Mulkiho. Ta se touto daňovou reformou snažila vyplnit podmínky Mezinárodního měnového fondu (IMF), který Jordánsku předloni schválil tříletou půjčku ve výši 723 milionů dolarů (zhruba 16 miliard Kč). Finance od IMF měly snížit veřejný dluh z nynějších 94 procent HDP na 77 procent, a to v následujících pěti letech, tedy do roku 2021.

Protestující oponovali, že nový daňový zákon dopadne hlavně na chudé a střední třídu. Vláda už dříve v rámci několika reforem zavedla 16procentní daň ze zboží a služeb. Letos ohlášená změna by pak podle médií dvakrát zvýšila počet obyvatel (ze 4,5 na 10 procent), kteří by dani coby soukromníci podléhali. Snížila by totiž nezdanitelný roční příjem ze 34 na 22 a půl tisíce dolarů v případě rodin, respektive ze 17 na 11 tisíc u jednotlivců. Podle vlády nyní až 90 Jordánců neplatí daně: buď se pohybují pod zdanitelnou hranicí nebo využívají úlevy na příbuzné. Rozpočtové přijmy by se s přijetím refromy zvýšili už v letech 2020 až 2021 ze 350 na 430 milionů dolarů.

Nicméně, jordánské ekomice se nevede už dlouho. Rostou ceny a nezaměstnanost (ta už přesáhla 18 procent), klesá naopak HDP. Zřejmě i proto, že kvůli regionální krizi – především syrské válce – do země jezdí stále méně turistů. Zřejmě i proto nastoupil na králův pokyn nový předseda vlády Umar Razzáz, který slíbil stažení nenáviděné reformy.

Strategicky důležitý spojenec EU i celého Západu

Nejde ale jistě jen o výsledky jordánské ekonomiky, proč svět pomáhá. Monarchie a především její stabilita jsou jak pro Záliv, tak Evropu a Západ obecně z řady důvodů klíčové.

Na nepříliš utěšeném hospodářském stavu desetimilionové země se podepisuje přítomnost 660 tisíc uprchlíků ze sousední Sýrie sužováné občanskou válkou. V roce 2015 přitom Jordánsko hostilo syrských běženců dvakrát více: v zemi tehdy žilo 9,5 milionu lidí, z toho dvě třetiny představovaly držitelé jordánského pasu (6,6). Zbytek – tedy skoro tři miliony lidí – tvořily Syřané (1,3), Palestinci nemající občanství (0,6) a příslušníci dalších arabských národů. Mimochodem, podle různých odhadů asi polovina samotných Abdalláhových poddaných má palestinský původ.

Ammán tak spolu s ostatními státy regionu nesl - a dosud nese - tíhu syrské uprchlické krize, i když má vlastních demografických problémů nad hlavu. Za tento postoj mu je vděčná hlavně EU. Co se západních zájmů týče, s Izraelem uzavřelo Jordánsko mírovou dohodu. A s USA i jeho spojenci spolupracovalo v boji proti Islámskému státu. Vzhledem k probíhajícím regionálním krizím je výjimečná i jeho poloha: sdílí hranici s Izraelem, Palestinou, Sýrií i Irákem (plus Saúdskou Arábií).

Bojí se Záliv nového Arabského jara?

Ještě jiné důvody mají k ryhlé podpoře Abdalláhova království zálivové monarchie. Ostatně, pozorovatelé si všímají, že nový mekkánský balíček je nápadně podobný tomu, který Záliv přijal v roce 2011. Tedy zkraje událostí známých jako Arabské jaro, jehož jisker se konzervativní, v řadě ohledů však spíš umrtvený Záliv tolik bál.

Nyní panuje v regionu docela jiná situace, experti se přesto shodují, že to nebyla jen arabská solidarita, která panovníky ropných monrachií dovedla na summit v Mekce. „V Zálivu, především pak v Saúdské Arábii, jsou mimořádně citliví na jakékoli reformní požadavky zdola. Obávají se, že tato hnutí mohou být nežádoucím vzorem pro jejich vlastní populace,“ uvedl pro stanici Al-Džazíra její dobře informovaný jordánský zdroj.

Adnan Abú Udah, poradce předchozího jordánského krále Husajna, se pak na témže serveru nechal slyšet, že dohoda dárců v Mekce „zachránila Jordánsko“. Podle něj by pokračování demonstrací mohlo vést dokonce až k pádu monrachie. Spolupracovník otce nynějšího panovníka si všímá i toho, jak protestující Jordánci přijali fakt, že jim Abdalláh ustoupil a vládu nepodržel. "Veřejnost se teď cítí být silná. Je pyšná na to, že dokázala zabránit nepopulárním ekonomickým reformám a sesadit vládu. Tyto události jsou poučením pro příští kabinety, které budou muset hlasům z ulice naslouchat mnohem pečlivěji," dodává.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1