Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jsou to prasata. Volební lídryně protiimigrační AfD si nebrala servítky s vládou kancléřky Merkelové

Jsou to prasata. Volební lídryně protiimigrační AfD si nebrala servítky s vládou kancléřky Merkelové

V Německu se řeší další kontroverze související s protiimigrační a protiislámskou Alternativou pro Německo (AfD). Její volební lídryně Alice Weidelová totiž podle listu Welt am Sonntag v roce 2013 napsala e-mail, v němž označuje členy tehdejší vlády Angely Merkelové (CDU) za prasata. Podle médií má zpráva také rasistický podtext. AfD tvrdí, že mail je zfalšovaný a zdůrazňuje, že v dané době Weidelová ještě nebyla členkou strany.

„Tato prasata nejsou nic jiného než loutky vítězných mocností druhé světové války a mají za úkol německý národ držet zpátky,“ stojí například v mailu, který podle listu Weidelová poslala 24. února 2013. Píše se v něm také o tom, že Německo je ovládáno nepřáteli ústavy, kteří se snaží systematicky ničit občanskou společnost. Jednou z cest je podle mailu zaplavování Německa „kulturně cizími“ národy, jako jsou Arabové nebo Romové.

Slovní formulace o německém národu nebo kulturní cizosti Romů jsou dodnes ve spolkové republice vnímány velmi citlivě. Důvodem je v obou případech jejích spojitost s nacistickým režimem, který během druhé světové války v celé Evropě zavraždil 250 tisíc až půl milionu Romů.

Mluvčí AfD Christian Lüth uvedl, že ho Weidelová, která v rámci AfD zatím patřila k umírněnějším politikům, ujistila, že e-mail nepsala. List Welt am Sonntag ale tvrdí, že má místopřísežné prohlášení i další výpovědi svědků, z nichž plyne, že autorkou zprávy byla skutečně dnešní volební lídryně AfD.

Němečtí odborníci upozorňují na to, že významná část příznivců Alternativy pro Německo má pravicově extremistické sklony. Právě ty tvrdě kritizoval generální sekretář Merkelové CDU Peter Tauber. „Pod praporem AfD narušují pravicoví extremisté téměř všechny naše (předvolební) akce,“ řekl listu Neue Osnabrücker Zeitung. „Tito samozvaní patrioti jsou z velké části pravicoví extremisté, kteří jednou rukou mávají plakáty AfD a druhou zvedají k hitlerovskému pozdravu.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1