Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Jste Američan? Zastřelíme vás.“ Severokorejské děti se učí nenávidět USA a poslouchat Kima

„Jste Američan? Zastřelíme vás.“ Severokorejské děti se učí nenávidět USA a poslouchat Kima

Na první pohled vypadají podobně jako jejich vrstevníci v jiných zemích. Rádi sportují, rádi hrají počítačové hry. Když se však s dětmi ze Severní Koreje dáte do řeči, pochopíte, že jejich život výrazně ovlivňuje všudypřítomná komunistická propaganda. Američany nenávidí tak, že by je nejraději zastřelily.

Počítačové hry nejsou v Severní Koreji jen zábavou. Fungují jako příprava na dospělost, v jejíchž prvních letech na mladé Severokorejce čeká služba v armádě. O nepříteli mají ale místní jasno už v dětství.

„Střílím protivníka,“ odpověděl jeden z mladíků reportérovi CNN, když se ho zeptal, co dělá v jedné z her. Chlapec s namířenou elektronickou zbraní na monitoru virtuálně zabíjel jednoho vojáka za druhým. Pohotově odpověděl i na dotaz, kdo tím nepřítelem je. „Američané,“ vykřikl.

„Co kdybych vám řekl, že jsem také Američan. Zabili byste mě?“ divil se novinář. Následovalo okamžité ano. „Napadli nás, zabíjeli naše lidi. Pohřbít je zaživa a zabít je,“ pravili chlapci, když s hrou skončili. Tváří v tvář Američanovi nakonec slovník zmírnili. Řekli, že pokud je hodný, nezastřelí ho.

Je to severokorejský paradox. Jinak milí, vstřícní a pohostinní lidé si o Američanech myslí jen to nejhorší a nejraději by je viděli mrtvé. Jejich myšlení ovlivňuje všudypřítomná propaganda, která je učí USA nenávidět a být naprosto loajální k vládnoucí rodině Kimů.

Nenávist k Američanům je vidět i ve školách. Třeba v hodinách matematiky děti počítají příklady s válečnými tématy. „Američané mají deset tanků. Severokorejská armáda zničila pět z nich. Kolik jich zůstalo?“ popsal jeden z typických příkladů pro Deutsche Welle uprchlík Kim Ju-il.

Ve školách se také soutěží o pobyt v táboře Songdowon, který je považovaný za nejlepší v zemi. Důležité nejsou individuální výkony, ale to, jak umí žáci spolupracovat. Žádanému táboru dominuje socha dvou předchůdců Kim Čong-una v obklopení šťastných dětí.

Skutečné děti v kempu současného vůdce obdivují. Jeden z chlapců ho označuje za svého otce, který mu dává lásku, jakou mu nemohou dát ani skuteční rodiče. „Prohlašuji, že se stanu opravdovým členem dětské unie, který lépe studuje, aby splatil lásku respektovaného vůdce Kim Čong-una,“ praví.

„Důvod, proč diktatura v Severní Koreji funguje, není jen izolace od okolního světa,“ dodává Kim Ju-il s tím, že zásadní roli hraje právě systém výchovy a vzdělávání mladých lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1