Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

K euru nebudeme nikoho nutit, zní z Evropské komise. Se státy, které ho chtějí, ale bude aktivněji pracovat

K euru nebudeme nikoho nutit, zní z Evropské komise. Se státy, které ho chtějí, ale bude aktivněji pracovat

Evropská komise plánuje aktivněji pracovat s členskými zeměmi EU, které mají zájem o přijetí eura. Novinářům to dnes řekl místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis. Zároveň ale zdůraznil, že do eurozóny nebude žádný stát "tažen silou".

„Ke vstupu do eurozóny samozřejmě nikdo nebude nucen. Ale zároveň také platí, že všem, kdo budou chtít vstoupit, se vstupem pomůžeme," poznamenal také komisař pro měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

Jednou z částí plánu na prohloubení hospodářské a měnové unie, který dnes komise představila, je tak v příštím víceletém finančním rámci vznik specializovaného konvergenčního nástroje na podporu zemí, které jsou na cestě k přijetí eura a budou mít o podobnou podporu zájem.

Ve stávajícím finančním období komise plánuje na 300 milionů eur (přes 7,7 miliardy Kč), tedy na dvojnásobek, posílit prostředky programu na podporu strukturálních reforem. Ten existuje od roku 2015 a letos na konci roku už bude pomáhat s reformami ve 20 unijních státech, jak v eurozóně, tak mimo ni.

Přijmout společnou měnu, kterou nyní používá 19 zemí EU, mají všechny státy bloku. Výjimku má dojednanou Dánsko a Velká Británie, která ale z bloku odchází. Česká republika splňuje naprostou většinu potřebných podmínek, politici, ale také většina veřejnosti, však v současnosti přijetí eura nepodporují. Takzvaná maastrichtská kritéria, která stát musí před přijetím splňovat, se nemění.

„Je zcela na členských zemích, aby si určily tempo přijímání eura," řekl dnes ČTK Dombrovskis. Připomněl, že před nedávnem v Česku na konferenci o plusech a minusech vstupu země do eurozóny diskutoval. „Ta debata pokračuje, ze strany komise jsem připraven ji co nejvíce usnadnit. Ale nakonec je to na státu samotném, aby si určil tempo a zda chce k tomu cíli jít," poznamenal místopředseda komise.

Dnešní návrhy na prohloubení měnové unie, o nichž by poprvé měli diskutovat šéfové států a vlád EU příští týden na summitu v Bruselu, jsou podle Dombrovskise součástí širší debaty o budoucnosti unie. „Jedním z pěti probíraných scénářů přitom byla i vícerychlostní Evropa," upozornil místopředseda komise. Očekává, že někdy v příštím roce se pohledy 27 lídrů zemí EU na další směřování bloku začnou sbližovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1