K válce, kterou nikdo nechce, chybí jen málo. Problém je, že Gaza nemá co ztratit, míní odborník | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

K válce, kterou nikdo nechce, chybí jen málo. Problém je, že Gaza nemá co ztratit, míní odborník

K válce, kterou nikdo nechce, chybí jen málo. Problém je, že Gaza nemá co ztratit, míní odborník

Nejhorší střety od války z roku 2014 se v posledních týdnech odehrály u pásma Gazy; dvoumilionového pruhu země sevřeného mezi Izrael, Egypt a Středozemní moře. Dnes jsou v plánu další protesty. Násilí, během kterého se mrtví počítaly na desítky, jen ukázalo, jak blízko mají židovský stát a území ovládané teroristickou skupinou Hamás k válce. Tu si nikdo z nich nepřeje, v úterý však bylo její vypuknutí otázkou pár desítek minut. 

Byl to jeden z desítek granátů vypálených z pásma Gazy, který mohl skončit dvojitou katastrofou. Právě on totiž minulý týden dopadnul na dvorek izraelské školky jen pár desítek minut předtím, než se na místě začaly scházet malé děti. „Pokud by střela byla vypálena o něco později, Izrael a Hamás by dnes nejspíše byly ve válce,“ míní ve své analýze pro magazín The Atlantic David Kenner, novinář žijící na Blízkém východě.

Pásmo Gazy je jako velký tlakový hrnec, u kterého si nikdo nemůže být pořádně jistý, kdy bude tlak neúnosný. Na malém kousku vyprahlé země mezi Izraelem, Egyptem a Středozemním mořem jsou natěsnány dva miliony lidí. Podmínky jsou otřesné, OSN je hodnotí jako „neobyvatelné“.

„Všechny myslitelné indikátory se neustále zhoršují,“ tvrdí zpráva OSN. „Od dodávek energií a pitné vody přes vzdělanost, výši příjmu až po zdravotnictví.“ V pásmu žije většina mladých lidí, nazývají sami sebe Ztracená generace. Nemají majetek, nemají vyhlídky a nemají ani co ztratit.

A to je problém i pro Izrael, uvědomuje si Giora Eiland, bývalý generál izraelské armády (IDF). Podle totiž stále zhoršující se podmínky činí případný budoucí konflikt mezi oběma entitami nevyhnutelný. Židovský stát by podle něj měl upustit od vlády železné ruky a namísto toho začít v Gaze s podporou infrastrukturních projektů. V Izraeli však tento názor stále patří k minoritě. 

„Tyto projekty by nicméně pomohly vládu v Gaze motivovat, konečně by měla co ztratit. Pochopila by, že pokud by obnovila vlny násilí vůči Izraeli, o tyto důležité projekty by okamžitě přišla,“ naznačuje Eiland možnou cestu. 

Jak argumentuje Eiland i OSN, situace v Gaze je neudržitelná, neustále se zhoršuje a Izrael na problém Gaza bude muset dříve či později reagovat. Jak připouští i deník Jerusalem Post, když přijde na Gazu, Izrael nyní žádný plán nemá.

„Chceme jednu explozi za druhou, eskalace násilí, léto co léto? Až do chvíle, kdy náhodný granát zasáhne děti během školní výuky, pak svoláme všechny jednotky a potáhneme na Gazu? Opravdu to vše musí skončit okupací, kterou většina z nás nikdy nechtěla?“ ptá se izraelský deník.

Ani Izrael, ani Hamás si válku nyní nepřejí, míní Amos Yadlin, bývalý ředitel izraelské vojenské rozvědky. „Hamás ví, že v případě ozbrojeného konfliktu by zaplatil velmi vysokou cenu, Izrael se zase raději soustředí na severní hranici s Libanonem a Sýrií."  Židovský stát si rovněž uvědomuje, že je velmi obtížné dosáhnout skrze ozbrojený konflikt jakéhokoliv strategického úspěchu. Jenže střízlivé uvažování častokrát ve válkách neplatí.

„Pokud by v té školce byly děti zasažené granátem, tak už bychom mluvili o tom, jak se rozjíždějí izraelské tanky proti Gaze,“ je přesvědčený zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.