Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

K válce, kterou nikdo nechce, chybí jen málo. Problém je, že Gaza nemá co ztratit, míní odborník

K válce, kterou nikdo nechce, chybí jen málo. Problém je, že Gaza nemá co ztratit, míní odborník

Nejhorší střety od války z roku 2014 se v posledních týdnech odehrály u pásma Gazy; dvoumilionového pruhu země sevřeného mezi Izrael, Egypt a Středozemní moře. Dnes jsou v plánu další protesty. Násilí, během kterého se mrtví počítaly na desítky, jen ukázalo, jak blízko mají židovský stát a území ovládané teroristickou skupinou Hamás k válce. Tu si nikdo z nich nepřeje, v úterý však bylo její vypuknutí otázkou pár desítek minut. 

Byl to jeden z desítek granátů vypálených z pásma Gazy, který mohl skončit dvojitou katastrofou. Právě on totiž minulý týden dopadnul na dvorek izraelské školky jen pár desítek minut předtím, než se na místě začaly scházet malé děti. „Pokud by střela byla vypálena o něco později, Izrael a Hamás by dnes nejspíše byly ve válce,“ míní ve své analýze pro magazín The Atlantic David Kenner, novinář žijící na Blízkém východě.

Pásmo Gazy je jako velký tlakový hrnec, u kterého si nikdo nemůže být pořádně jistý, kdy bude tlak neúnosný. Na malém kousku vyprahlé země mezi Izraelem, Egyptem a Středozemním mořem jsou natěsnány dva miliony lidí. Podmínky jsou otřesné, OSN je hodnotí jako „neobyvatelné“.

„Všechny myslitelné indikátory se neustále zhoršují,“ tvrdí zpráva OSN. „Od dodávek energií a pitné vody přes vzdělanost, výši příjmu až po zdravotnictví.“ V pásmu žije většina mladých lidí, nazývají sami sebe Ztracená generace. Nemají majetek, nemají vyhlídky a nemají ani co ztratit.

A to je problém i pro Izrael, uvědomuje si Giora Eiland, bývalý generál izraelské armády (IDF). Podle totiž stále zhoršující se podmínky činí případný budoucí konflikt mezi oběma entitami nevyhnutelný. Židovský stát by podle něj měl upustit od vlády železné ruky a namísto toho začít v Gaze s podporou infrastrukturních projektů. V Izraeli však tento názor stále patří k minoritě. 

„Tyto projekty by nicméně pomohly vládu v Gaze motivovat, konečně by měla co ztratit. Pochopila by, že pokud by obnovila vlny násilí vůči Izraeli, o tyto důležité projekty by okamžitě přišla,“ naznačuje Eiland možnou cestu. 

Jak argumentuje Eiland i OSN, situace v Gaze je neudržitelná, neustále se zhoršuje a Izrael na problém Gaza bude muset dříve či později reagovat. Jak připouští i deník Jerusalem Post, když přijde na Gazu, Izrael nyní žádný plán nemá.

„Chceme jednu explozi za druhou, eskalace násilí, léto co léto? Až do chvíle, kdy náhodný granát zasáhne děti během školní výuky, pak svoláme všechny jednotky a potáhneme na Gazu? Opravdu to vše musí skončit okupací, kterou většina z nás nikdy nechtěla?“ ptá se izraelský deník.

Ani Izrael, ani Hamás si válku nyní nepřejí, míní Amos Yadlin, bývalý ředitel izraelské vojenské rozvědky. „Hamás ví, že v případě ozbrojeného konfliktu by zaplatil velmi vysokou cenu, Izrael se zase raději soustředí na severní hranici s Libanonem a Sýrií."  Židovský stát si rovněž uvědomuje, že je velmi obtížné dosáhnout skrze ozbrojený konflikt jakéhokoliv strategického úspěchu. Jenže střízlivé uvažování častokrát ve válkách neplatí.

„Pokud by v té školce byly děti zasažené granátem, tak už bychom mluvili o tom, jak se rozjíždějí izraelské tanky proti Gaze,“ je přesvědčený zpravodaj České televize na Blízkém východě Jakub Szántó.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1