Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kam s dětmi? USA čelí velkému problému, nemají kde ubytovat rodiny migrantů

Kam s dětmi? USA čelí velkému problému, nemají kde ubytovat rodiny migrantů

Migrační dekret amerického prezidenta Donalda Trumpa měl rázně uzavřít skandální kauzu oddělování dětí migrantů od rodičů v USA. Místo klidu však přinesl mnoho nových otázek. Obavy vyvolávají například nedostatečné kapacity pro ubytování rodin uprchlíků.

Administrativa Spojených států a prezident Donald Trump se zaklínají, že po vlně kritiky udrží rodiny migrantů spolu. Trump ve středu podepsal migrační dekret, kterým ukončil vlastní politiku oddělování dětí od jejich rodičů. Nově by je úřady měly posílat do detenčních zařízení společně. USA však nemají dostatek míst na jejich ubytování.

Běh na dlouhou trať

Vyřízení žádosti o azyl může trvat měsíce až roky a federální vláda po tu dobu potřebuje zajistit ubytování pro migrující rodiny. V současnosti disponuje třemi středisky v Texasu a Pensylvánii, kam uprchlíky posílá. Celkem obsahují 3 326 lůžek. Pro srovnání, jen v květnu překročilo hranici Spojených států 9 485 migrantů patřících k nějaké rodině.

Zařízení jsou navíc z velké části plná. To největší na jihu Texasu, které pojme 2 400 osob, má volných zhruba 400 lůžek. V součtu všech tří zbývá lehce jen přes 700 prázdných míst. „Vláda musí rychle postavit nová detenční centra pro rodiny,“ konstatuje bývalý šéf Úřadu imigrace a vymáhání cel za vlády Baracka Obamy John Sadweg.

Trumpova administrativa hledá řešení i jinde. Prezident zaúkoloval ministerstvo obrany, aby našlo místa na vojenských základnách. Pentagon ve čtvrtek informoval, že zvládne ubytovat asi 20 tisíc dětí na základnách v Texasu a Arkansasu.

Mluvčí ministerstva při prezentaci dostupných kapacit použil výraz „cizí děti bez doprovodu.“ Tak administrativa dosud označovala nejen skutečně osamocené příchozí, ale také ty děti, které na hranicích odebrala jejich rodičům. Vyjádření tak vyvolalo otázky, zda Pentagon počítá ve zmíněných 20 tisících místech i s rodiči dětí. Na to jak obrana, tak ministerstvo zdravotnictví odmítly odpovědět.

Pentagon: „Uprchlíky už jsme ubytovali“

Právníky migrantů nejasná politika Washingtonu znepokojuje. „Je to další příklad toho, že administrativa dělá důležitá oznámení bez plánu, jak je uvést do praxe. Jen to přispívá k chaosu,“ stěžuje si Michelle Branéová, ředitelka sekce práv migrantů a spravedlnosti v neziskové organizaci Women´s Refugee Commission.

Zda je plán na ubytování 20 tisíc migrantů na vojenských základnách skutečně proveditelný, se ve čtvrtek ptal na senátním plénu i šéf demokratické menšiny v horní komoře Chuck Schumer. Odpověď Pentagonu? „Už jsme ubytovali uprchlíky. Už jsme ubytovali lidi, které z jejich domovů vyhnaly zemětřesení a hurikány,“ pravil ministr obrany Jim Mattis.

Americká historie nabízí příklady, kdy se vojenské základny staly dočasným domovem pro uprchlíky. Během migrační vlny před čtyřmi lety, kdy skokově stoupl počet osamocených dětí přicházejících do USA, ubytovala Obamova administrativa na zhruba tři měsíce více než sedm tisíc z nich na základnách v Texasu, Kalifornii a Oklahomě.

V roce 1980 zase vláda prezidenta Jimmyho Cartera poslala více než 20 tisíc Kubánců na základnu Fort Chafee v Arkansasu. Tehdy ale celá akce dopadla neslavně. Část migrantů se začala bouřit, vyvolávala nepokoje a někteří z místa utekli.

Dodržet dohody nebude snadné, stany stačit nemusí

Nynější snaha ale kromě nedostatečných kapacit naráží ještě na jeden zásadní problém. Trumpův dekret sice zrušil oddělování dětí od rodičů, prezident ale zdůraznil, že neznamená konec politiky nulové tolerance migraci. Zatímco Obama dětem oficiálně poskytoval nouzové ubytování, Trump mluví o detenci, která se od současnosti bude lišit jen tím, že v ní úřady budou držet rodiny společně.

Jenže to odporuje dohodě z roku 1997. Ta umožňuje zadržovat rodiny s dětmi v detenci maximálně 20 dní. Co s nimi bude poté, Trump ani nikdo jiný neupřesnil. Dohoda navíc upravuje vedle doby také podmínky ubytování. Lidskoprávní organizace už nyní upozorňují, že je stěží představitelné, aby je splnila podobná stanová města, jaká reportéři zachytili například na snímcích z Texasu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1