Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kam se poděla hrozba tisíciletí? Islámský stát sotva přežívá, politici už mají jiné arcinepřátele

Kam se poděla hrozba tisíciletí? Islámský stát sotva přežívá, politici už mají jiné arcinepřátele

Ještě před třemi, čtyřmi roky byli planetární hrozbou číslo jedna, alespoň podle médií soudě. Dokonce i čeští politici si jej s oblibou brali do úst. Dnes spíše přežívá na periferii radikální muslimské scény a svět na něj pozapomněl. Tzv. Islámský stát, neboli ISIL. Je mrtev? Kde dosud funguje? A přežije další roky?

Mnozí byli překvapeni, že ještě žije, i když i to není zcela jisté. Abú Bakr Bagdádí, šéf tzv. Islámského státu a samozvaný chalífa, tedy vůdce všech muslimů planety. Tento týden ve středu se objevila nahrávka, ze které údajně promlouvá ke svým stoupencům, byť její pravost lze ověřit stěží. Načasování je logické: muslimové právě cestovali na hadždž, velkou pouť do Mekky, a družili se při svátku Íd al-Adhá. Byli jako vždy v tuto dobu ve vnímavém rozpoložení, proto den po Bagdádím, tedy ve čtvrtek, zveřejnil sváteční projev také Ajmán Zavahrí, lídr konkurenční a v současnosti úspěšnější islamistické sítě Al-Káida.

A obsah Bagdádího výzvy? Vlastně nic nového. Je prý třeba pokračovat ve svaté válce a napadat západní cíle, především v USA a Rusku. Nynější nezdary ISILu jsou Boží zkouškou, kterou musejí opravdoví věřící projít, aby nakonec zvítězili. Vůdce Islámského státu má rovněž za to, že jím vyhlášený chalífát přežije, za což poděkoval následovníkům „na Blízkém východě, v Asii i Africe“.

Různá média s odkazem na místní politiky už několikrát naznačila, že Bagdádí je po smrti. K jeho zabití se sice opatrně, přesto přihlásilo rovněž ruské ministerstvo obrany. Jiní ovšem tvrdí, že se stále prohání nejspíše ve vyprahlých koutech rodného Iráku obklopen hrstkou nejbližších. Což si myslí i Američané. „Nevím o tom, že by kdokoli z oficiálních představitelů Spojených států potvrdil Bagdádího smrt,“ konstatoval pro stanici CNN americký armádní mluvčí William Urban. Ostatně, nahrávka obsahuje kritiku nového saúdského návrhu na rekonstrukci Sýrie, což by svědčilo o značné Bagdádího informovanosti, pokud jde tedy opravdu o jeho hlas.

720p 360p
„Nesmí nás prozradit pláč.“ Pašeráci krmí i nejmenší děti sedativy, jejich síť se profesionalizuje

Navrátí se zbloudilí synové k Al-Káidě?

A kde Islámský stát přežívá? Aktivní zůstávají jeho bojovníci na východě Sýrie a severozápadě Iráku, v nehostinných, takřka neobydlených regionech při společné hranici, nikoli ale přímo na ní. Neovládají zde jediné větší sídlo. Jejich tajné buňky zřejmě zůstaly rozesety po větších městech: v pátek Islámský stát útočil na irácké vojáky v Mosulu. Zbytky militantů napojených na ISIL o svém osudu vyjednávají na jihozápadě Sýrie nedaleko města Suvajda.

Na Egyptem spravovaném Sinaji se k mateřské organizaci dosud hlásí někdejší Obránci Jeruzaléma (Ansar Bajt al-Makdis). Ti se zde utkávají především s egyptskou armádou a jsou z řady důvodů jen těžko porazitelní. Káhira totiž sever Sinaje dlouho zanedbávala, její uniformy se tu nezřídka chovaly násilně, nezákonně i povýšenecky. Obyvatelé poloostrova proto Egyptu v boji s radikály pomáhají jen neochotně, nebo z taktických důvodů. V tomto regionu nikdy docela neplatily káhirské zákony – ať už jde o pašování, nebo třeba provoz na silnicích. Bývalí Obránci Jeruzaléma by navíc podle všeho přežili i totální pád Islámského státu: přihlásili by se k al-Káidě, nebo by operovali sami. Stejně jako předtím, než slíbili věrnost Bagdádímu.

Islámský stát (srpen 2018)Islámský stát (srpen 2018)autor: Info.cz/SOHR

V Afghánistánu má ISIL velmi nebezpečného i efektivního nepřítele – místní radikály z hnutí Taliban. Podle dostupných zpráv se lidé z tamní odnože Islámského státu vzdávají raději proamerickým vládním jednotkám než vousatým rebelům. Dojde-li v zemi k příměří mezi USA, respektive proamerickou vládou na straně jedné a Talibanem (na straně druhé), bude osud afghánské odnože ISIL zřejmě zpečetěn. O bezradnosti této filiálky svědčí fakt, že od července loňského roku ztratila už čtvrtého lídra – tuto neděli zemřel při náletu proamerické koalice. A co bude s bojovníky Islámského státu? Obyčejní pěšáci patrně přejdou ke konkurenci, velitelé by ovšem udělali lépe, kdyby z kraje zmizeli.

Čas od času o sobě dávají slyšet africké pobočky ISILu. Nevelká somálská filiálka tento týden v Mogadišu zabila úředníka ministerstva financí. Nigerijská radikální skupina Boko Haram se k Bagdádímu také přihlásila, došlo v ní ale k rozkolu a není jasné, zda na slib nezapomněla. U všech těchto skupin navíc platí to, co pro sinajské: posypou-li si hlavu popelem, a postačí jen hrst, přijme je do mateřské náruče al-Káida. Některé jako zbloudilé syny, o to však milovanější.

720p 360p
Stovky teroristů Islámského státu se vrací do Evropy. Kde jich je nejvíc?

Hadždž: Pouť do Mekky, kterou musí vykonat každý muslim. Průběh připomíná židovské rituály. Čtěte víc>>>

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1