Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kancléřkou i v dalších letech? Merkelová bude kandidovat, tvrdí její stranický kolega

Kancléřkou i v dalších letech? Merkelová bude kandidovat, tvrdí její stranický kolega

Nejmocnější žena planety se do politického důchodu nechystá. Její stranický kolega a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen stanici CNN řekl, že kancléřka bude příští rok o post znovu usilovat. 

Angela Merkelová chce hýbat světovou politikou i v příštích letech. Po sérii náznaků, že nehodlá navzdory kritice vyklidit pole, teď přichází další, ještě jasnější vzkaz z jejího okolí.

„Bude se ucházet o post kancléřky.“
Norbert Röttgen, šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu

V čele spolkové vlády by Merkelová stanula už počtvrté. Zřejmě nikdy v předchozích letech ale nesahala po mimořádně vlivném postu z tak složité pozice. Příchod více než milionu migrantů a s tím spojená kritika její politiky mají za následek úbytek popularity. Po odchodu kancléřky volali i někteří její spojenci – nešetřily ji hlavně špičky Bavorska, které příchod běženců pocítilo nejvíce.

Vedení kancléřčiny CDU na poslední spekulace zareagovalo prohlášením, že Merkelová své rozhodnutí oznámí, až přijde čas. Pozorovatelé německé politiky mají za to, že se tak může stát na stranickém sjezdu začátkem prosince, ale klidně také až začátkem příštího roku.

Ohrozí volby ruský stín?

Volby do Spolkového sněmu, který kancléře nebo kancléřku následně volí, jsou ještě bezmála rok vzdálené, už teď ale vyvolávají živé debaty. Moskva se podle německých tajných služeb snaží rozdmýchat negativní emoce spojené například s migrační krizí a snížit tak podporu zavedených stran. Jak připomíná agentura Reuters, Kreml by tímto postupem mohl usilovat o oslabení Německa v rámci Evropské unie a následně by pro něj mohlo být reálnější dosáhnout zrušení sankcí, které v minulosti tvrdě dopadly na ruskou ekonomiku.

Rusové spolu s tím mohou usilovat o nepřímou podporu tzv. nesystémových stran, které si zakládají na skeptickém postoji k EU nebo na vyhraněných postojích v otázce migrace. Sama kancléřka také nedávno uvedla, že nemůže vyloučit, že se Moskva pokusí volby ovlivnit skrze hackerské útoky. Podobným podezřením Rusko čelilo před nedávnými volbami v USA. Samo ale taková nařčení důsledně odmítá.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1