Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Karibik zasáhlo silné zemětřesení. Lidé kvůli obavám z tsunami nesmí do vody

Karibik zasáhlo silné zemětřesení. Lidé kvůli obavám z tsunami nesmí do vody

Otřesy měly sílu 7,6 stupně, informovala dnes s odvoláním na americkou geologickou službu USGS agentura Reuters. Varování před hrozící vlnou tsunami bylo ale nedlouho po vydání odvoláno. První drobné škody na domech hlásí Honduras. Informace o případných zraněných zatím k dispozici nejsou.

Epicentrum zemětřesení se podle USGS, která původně hovořila o otřesech o síle 7,8 stupně, nacházelo v moři zhruba 200 kilometrů severovýchodně od obce Barra Patuca na severovýchodě Hondurasu a asi 300 kilometrů jihozápadně od Kajmanských ostrovů.

Zemětřesení bylo velmi mělké, ohnisko se nacházelo jen deset kilometrů pod povrchem.

Otřesy pocítili v úterý pozdě večer místního času mimo jiné obyvatelé honduraské metropole Tegucigalpy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědectví jednoho z místních. Slabě se daly otřesy cítit také v mexickém státě Quintana Roo, který leží na jihovýchodě země, ale i v Guatemale, Kostarice, Belize či Salvadoru.

První drobné škody jako praskliny na domech jsou hlášeny z honduraských departementů Colón, Atlántida a Olancho. Severovýchod Hondurasu, který byl epicentru nejblíže, je řídce osídlený, velkou část ho zabírají přírodní rezervace.

Odborníci z USGS uvedli, že pravděpodobnost, že zemětřesení způsobilo velké škody a vyžádalo si oběti na životech, je velmi nízká.

Tichomořské varovné středisko původně oznámilo, že hrozí nebezpečí vzniku tsunami. Varování obdržely Jamajka, Portoriko a další karibské ostrovy i východní pobřeží středoamerických států. Později ale středisko varování odvolalo.

Honduraský prezident Juan Orlando Hernández na twitteru napsal, že záchranné složky jsou v pohotovosti. Obyvatele země vyzval, aby zachovali klid. Situaci přes odvolání varování před tsunami nadále monitorují na Kajmanských ostrovech a v Portoriku. „Je důležité, aby lidé nechodili do vody a drželi se dál od pobřeží,“ uvedl zástupce portorických úřadů zodpovědný za bezpečnost Héctor Pesquera.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1