Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánci už mají separatistů plné zuby, chtějí klid, říká česká spisovatelka žijící v Barceloně

Katalánci už mají separatistů plné zuby, chtějí klid, říká česká spisovatelka žijící v Barceloně

Mnozí Katalánci těžko ponesou, že správu jejich autonomního regionu nedávno převzal Madrid a zřejmě se to projeví i v tamních prosincových volbách. Podle spisovatelky a překladatelky Moniky Zgustové, která žije v Barceloně, tyto volby nejspíš nevyhrají separatisté, protože lidé budou volit klid a jistotu. Zásadní chybou katalánské vlády bylo, že dopustila konání referenda za neregulérních podmínek, uvedla Zgustová v rozhovoru s ČTK.

„Kdyby býval vyhlásil hned po referendu předčasné volby, mohl klidně i vyhrát a mohl se mírovým způsobem snažit dál o dialog, který by třeba s jinou španělskou vládou byl možný," řekla Zgustová na adresu bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Ten po referendu 1. října otálel s dalšími kroky, což před několika dny vedlo k tomu, že katalánští poslanci schválili rezoluci o nezávislosti a Madrid následně převzal přímou správu nad Katalánskem.

„Puigdemont udělal podle mě několik chyb. První, když vyzval lidi, aby šli volit do referenda, které nebylo regulérní. Bylo jasné, že tam bude nějakým způsobem fungovat policie," uvedla překladatelka českých literární děl do katalánštiny a španělštiny Zgustová. Madrid se referendu snažil zabránit soudně i silou a do Katalánska poslal španělskou policii, která zabavovala volební lístky i urny. Řada volebních místností zůstala v den konání referenda zavřena.

Podle Zgustové se právě tyto nestandardní podmínky projevily na účasti u hlasování. „Já jsem také volit nešla, protože Španělsko opakovaně říkalo, že to je nelegální, že to nebude mít žádný význam," uvedla spisovatelka Zgustová, která má české i španělské občanství. Podle ní i proto třeba nevolila velká část obyvatelstva, která chtěla říct 'ne'. V referendu se pro odtržení od Španělska vyslovilo 92 procent hlasujících, ale účast činila jen 43 procent.

Kdyby bylo referendum závazné a legální, výsledek by byl jiný, domnívá se Zgustová. Podle ní by se mnozí třeba i zalekli odtržení od Španělska, a pro nezávislost by tak hlasovala spíš méně než polovina. Konání referenda ale zatím španělská ústava neumožňuje.

Podle různých průzkumů je katalánská společnost ohledně nezávislosti rozdělena zhruba půl na půl. To si myslí i Zgustová, podle níž si odtržení od Španělska přeje pouze necelá polovina Katalánců a pro nezávislost je spíše venkov. „Ve městech je více lidí, kteří jsou pro soužití a dialog s Madridem," uvedla spisovatelka.

Proces nezávislosti se podle ní vyhrotil i kvůli ekonomické krizi a vysoké nezaměstnanosti. V roce 2015, kdy v regionálních volbách v Katalánsku vyhráli separatisté, činila nezaměstnanost v této autonomní oblasti Španělska zhruba 18 procent. Tento region je přitom vedle Baskicka nejbohatší ve Španělsku.

Sama Zgustová by nejraději viděla Španělsko jako federaci, čehož je ale podle ní za této lidovecké vlády naprosto nemyslitelné dosáhnout. "Katalánsko by mohlo existovat jako nezávislá země, ale kdyby něco takového chtělo někdy podniknout, tak je třeba se o tom domluvit s Madridem," uvedla Zgustová. Takto "na vlastní pěst" to podle ní není správné ani vůči Kataláncům, ani vůči Španělsku. "Není to prostě fair-play," uzavřela.

Monika Zgustová se narodila v roce 1957 v Praze, jako šestnáctiletá emigrovala s rodiči do USA a od 80. let žije v Katalánsku. Proslula jako překladatelka děl českých autorů do španělštiny a katalánštiny, mimo jiné Jaroslava Haška, Václava Havla, Milana Kundery či Bohumila Hrabala. Je také autorkou Hrabalova životopisu a v těchto dnech jí v České republice vyšla kniha o spisovateli Vladimiru Nabokovovi Revolver v kabelce. Ve Španělsku letos vydala knihu o ženách, které prošly gulagy (sovětskými internačními tábory) Vestidas para un baile en la nieve (Oblečené k tanci na sněhu).

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744